Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že zajistí pro české pacienty dostatek léků. Pokud to nepůjde jinak, objedná zahraniční alternativy. Teď v lékárnách nejvíc chybí antibiotika, ale i medikamenty na odkašlávání nebo na horečky. Ministerstvo ale říká, že se lidé nemusí ničeho obávat. Problém řešila nově založená pracovní skupina pro dostupnost léků, která se s distributory dohodla na častějším hlášení zásob léků. Resort ministra Vlastimila Válka (TOP 09) zároveň jedná s výrobci o případných mimořádných dodávkách.
Pokud výrobci nezvýší dodávky antibiotik do Česka, je možné podle ministerstva zdravotnictví zajistit pro české pacienty i léky vyrobené původně pro cizí trhy. Léky na horečku, které chyběly před Vánocemi, jsou podle ministerstva výrazně dostupnější. Na konci roku přišly statisíce balení, další desítky tisíc jsou plánovány na leden. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě po prvním jednání pracovní skupiny, která má dostupnost léků řešit.
„Momentálně se vzhledem k vysoké nemocnosti v populaci potýkáme s nedostupností některých léčiv, jedná se především o antibiotika. Zde jednáme o nápravě situace k tomu, aby léčiv byl na trhu dostatek,“ říká náměstek ministra Jakub Dvořáček. Podobně se před koncem roku zajistilo asi 300 tisíc balení dětského sirupu pro snížení horečky. Ministerstvo s výrobcem předjednalo dalších 80 tisíc balení. Přijít mají do konce ledna.
- nárůst nemocnosti
- výroba mimo Evropu
- výpadky v dodávkách klíčových surovin
- Zdroj: SÚKL
Novela zákona o léčivech umožňuje mimořádné řešení
„My máme v tuhle chvíli možnost stanovit úhradu léčivému přípravku, který není běžně dostupný v České republice, ale pouze ve výjimečných případech,“ doplnil Dvořáček, podle kterého resort tento postup zvažuje i u některých antibiotik.
Pokud nedokáže výrobce navýšit dodávky, ministerstvo zdravotnictví je připraveno využít všechny dostupné prostředky k tomu, aby situaci vyřešilo. Jednou z možností je zajistit zahraniční alternativy léčiv a zařídit, aby byly mimořádně hrazeny ze zdravotního pojištění, podobně jako se to udělalo u antivirotik proti covidu-19. Dvořáček vysvětlil, že to umožňuje novela zákona o léčivech schválená na konci loňského roku.
Podle ministerstva nehrozí, že by pacient žádná antibiotika nesehnal, dostupné jsou vždy alternativy. Lékaři ale někdy místo takzvaně úzkospektrých antibiotik, která zasahují konkrétní typy bakterií, musí kvůli výpadkům základních léků typu penicilinu předepisovat širokospektrá. U nich hrozí likvidace i užitečných bakterií ve střevech nebo v dlouhodobém horizontu vznik bakterií proti antibiotikům odolných.
Lékaři se ptají: Co můžeme předepsat?
Podle Ireny Kilikové, vedoucí farmaceutky jedné z lékáren v Ostravě, už začínají chybět antibiotika téměř v celém spektru. „Lékaři už kolikrát volají, co můžou předepsat,“ říká a dodává, že často padají i dotazy, co je ještě skladem. Praktická lékařka Michaela Kantorová ČT řekla, že z devadesáti až devadesáti pěti procent se u ní objevují lidé s virózami typu covid, chřipka nebo RS virózami.
Odborníci upozorňují, že na viry, jako je chřipka nebo koronavirus, antibiotika nefungují a pacienti by je neměli po lékaři požadovat. Naopak se předepisují třeba na angíny nebo bakteriální zápaly plic.
Štáb ČT se během středy přesvědčil, že základní, tedy penicilinová antibiotika, se na některých místech už nedají sehnat vůbec. V brněnských lékárnách dostal odpověď hovořící o „velice limitovaných“ zásobách antibiotik. Některé pobočky měly poslední kusy skladem, jinde prodejci disponovali pouze většími baleními.
I z těchto důvodů musí lékárníci v těchto dnech improvizovat a jednotlivé léky i po domluvě s ošetřujícími lékaři nahrazovat jinými, které ještě mají. Důležitý bude podle magister a magistrů vývoj v následujících týdnech – některé léky nejsou totiž k dispozici ani u dodavatelů, a nemohou je tak dopředu objednat.
Do Polska jezdí situaci „řešit“ i Němci
S potížemi se potýkají i astmatici. Romanu Cieslarovi na jeho nemoc lékařka až do podzimu předepisovala lék, který mu pomáhal. Poté ale přestal být k sehnání. Muž proto musel změnit pracovní pozici v rámci Jihočeského divadla, kde působí. Pan Cieslar užívá jiný, dostupný lék – ten mu však nevyhovuje.
„(Lék) mi nedělá dobře na celkový zdravotní stav. Mám kvůli tomu narušený spánkový proces i trávení,“ říká astmatik. Původní lék by teď pan Cieslar v některých lékárnách sehnal – od začátku roku je podle lékárníků opět k dostání. Jeho výpadky se ovšem mohou opakovat – jen ten poslední trval dva měsíce.
Ministerstvo podle tiskové zprávy situaci na trhu s léčivy detailně monitoruje a připravuje komplexní řešení. Již dříve avizovalo novelu zákona o léčivech, která uloží výrobcům povinnost mít zásobu na dva měsíce. Věnuje se tomu podle ministerstva i Evropská unie pod vedením švédského předsednictví.
Vliv má ale také panika, kdy lidé léky skupují do zásoby. Nejčastěji v zahraničních zemích, jako je Polsko, kde jsou navíc levnější. Někteří si je dokonce objednávají přes internet a za hranice jezdí vyzvedávat. Některé léky, hlavně ty s obsahem paracetamolu, už ale chybí i v polských lékárnách. Podle lékárníků si pro ně totiž do Polska začínají ve velkém jezdit rovněž němečtí občané.
„Procesy související s dostupností léčiv řeší Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) každý den a veškeré informace sdílí s Ministerstvem zdravotnictví. Vysoká nemocnost a výpadky dodávek trh s léčivy rozkolísaly. Situaci nyní může pomoci, když si každý z nás odnese z lékárny jen ty léčivé přípravky, které aktuálně potřebuje, a nebudeme si vytvářet velké zásoby léků, které třeba ani nespotřebujeme,“ uklidňuje ředitelka SÚKL Irena Storová.
