V českých lékárnách chybí některé běžné léky, například antibiotika či léky na srážení horečky u dětí. Počty přerušených a ukončených dodávek léků zveřejňované na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) naznačují, že výpadků v poslední době přibylo. Podle odborníků je důvodů celá řada, řešení jsou ale obtížná.
V Česku chybí některé léky, hlavně antibiotika. Nedostatek léčiv postihuje celou Evropu
82 minut
90’ ČT24: Problémy s dostupností některých léků
Nedostatek některých léčiv se podle ředitelky SÚKL Ireny Storové týká celého evropského trhu. V českých lékárnách v tuto dobu chybí zejména antibiotické oční kapky nebo sirupy a čípky pro děti s obsahem ibuprofenu. Chybí také některá oční antiseptika ve formě kapek nebo mastí, léky na uvolnění svalů, penicilin v tabletách a některé další léky.
„V tuto chvíli opravdu nejsou k sehnání v celé České republice a mám informaci i od známých lékárníků z Německa, že ani v Německu nejsou,“ potvrzuje situaci viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.
Stále častěji chybí v lékárnách i medikamenty, které nejdou nahradit jinými léky ze stejné skupiny. „Momentálně řešíme nedostatek léku na alergii pro děti, který vůbec není a nahrazuje se špatně. Problém pak musíme řešit i s lékařem, který musí předepsat jinou účinnou látku a změnit dítěti celou léčbu,“ upřesňuje Veronika Fojtíková, vedoucí lékárny BENU v Plzni.
Když zavřou přístav
Příčin současného nedostatku je řada. Podle SÚKL je nejčastější důvod výpadek ve výrobě a zpoždění dodávek, někdy také zvýšená poptávka. „Na vině je také koncentrace výroby v několika závodech na světě. V okamžiku, kdy dojde k výrobnímu problému, třeba je chyba ve výrobní šarži a musí se znehodnotit, nastane výpadek v lécích po celé Evropě,“ říká prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
„Pokud je výpadek jednoho léku v dané skupině léčiv, nastane dominový efekt v důsledku větší spotřeby, takže i ostatní léky z této skupiny vypadávají z trhu,“ dodává.
Lékárnická komora akcentuje, že je třeba zajistit v této oblasti evropskou soběstačnost. „Mnoho léků nebo pomocných látek se vyrábí v Číně a Indii. V Evropě potom tyto léky chybí jen z toho důvodu, že se třeba v Číně zavře přístav,“ upřesňuje Martin Kopecký.
Na vině je i pandemie covidu
Jedním z největších problémů je v tuto chvíli nedostatek penicilinu, či přesněji antibiotik s obsahem fenoxymethylpenicilinu v tabletové formě. Dodávky by měly být obnoveny příští týden, jak potvrzuje také náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. „Vzhledem k tomu, že výpadek byl celoevropský, se může stát, že dodávky nebudou v tak plynulé podobě, jak bychom si přáli,“ doplňuje.
Některé země podle něj přistoupily k restrikcím směřovaným jak na dodavatele, tak na lékárníky, kteří si tak musí dělat větší zásoby některých léčiv. České ministerstvo zdravotnictví se podobnou myšlenkou zabývá také.
Podle výkonného ředitele České asociace farmaceutických firem Filipa Vrubela jsou zatím výpadky v řádu maximálně jednoho a půl procenta z celkově dostupných léčiv. „Přesto, že se výpadky v čase vyvíjejí a je určitý nárůst oproti předchozím letům, odpovídá to tomu, jak jsou globální dodavatelské řetězce stále ještě narušeny kvůli pandemii covidu-19,“ tvrdí.
Mizí nejen léky, ale i lékárny
Ubývá také lékáren. V roce 2014 jich SÚKL evidoval 2601, v roce 2021 jich bylo 2476. Mizí často z menších obcí a nové naopak vznikají na lukrativních místech, kde už jiná lékárna funguje. Té pak konkurují. Někteří lékárníci proto navrhují stanovení geografických pravidel.
Ministerstvo zdravotnictví se k podobným návrhům staví zdrženlivě, nemuselo by to podle něj vést k zamýšlenému výsledku.
„Může to souviset s podfinancováním lékárenské péče,“ vysvětluje Krebs. „Objem financí, které jdou do léků na recept, se za posledních patnáct let prakticky nezměnil, zvýšil se oproti ostatním segmentům minimálně,“ říká.
