Irena Storová

Novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude Tomáš Boráň, který od roku 2017 vede sekci registrací tohoto lékového ústavu. Do funkce nastoupí 1. května, řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Loni se ministerstvo šéfa SÚKL pokusilo vybrat dvakrát. V prvním tendru vítěze nevybralo a vítězka druhého, Kateřina Podrazilová, musela skončit po třech měsících.

Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

V čele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude nově Kateřina Podrazilová, která dříve vedla odbor cen a úhrad tohoto orgánu, řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Podle něj by měla na novou pozici nastoupit ještě v září. Dosavadní ředitelce Ireně Storové, která se výběrového řízení také účastnila, letos končí pětileté funkční období.

Na proplacení léku na předpis vyzvednutého v cizině má zdravotní pojišťovna 30 dní, u složitých případů 60 dní. Částka však nemusí náklady pokrýt, pojišťovna totiž platí cenu, kterou by za stejný lék zaplatila v Česku. V aktuální tiskové zprávě o tom informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Se speciálním receptem si lidé mohou vyzvednout léky v kterékoliv lékárně v EU, ve vybraných v Polsku a Chorvatsku pak i s e-receptem včetně SMS nebo e-mailu.

Češi si mohou nově vyzvednout léky na elektronický předpis ve více než 1 300 lékárnách v Chorvatsku. V tiskové zprávě o tom ve středu informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), zveřejnil také jejich seznam. Pacient tedy v chorvatské lékárně léky zaplatí, českou cenu mu pak na žádost vrátí zdravotní pojišťovna. Od poloviny června podobně funguje vydávání léků v Polsku. Ve všech zemích Evropské unie mohou pacienti uplatnit v lékárně původní papírový recept.

Z Česka bylo podle výsledků kontrol Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nelegálně vyvezeno více než 198 tisíc balení léků za 92 milionů korun. SÚKL potrestal jedenadvacet subjektů, šestnácti případy se ještě zabývá a další jsou před zahájením. Podal i trestní oznámení na patnáct subjektů, u kterých má podezření na spáchání trestného činu. Na potírání reexportů a další agendě spolupracuje SÚKL se Slovenskem, uvedli ředitelka SÚKL Irena Storová a ředitel Štátneho ústavu pre kontrolu liečiv (ŠÚKL) Peter Potúček.

Nejen výrobců a distributorů se dotkne novela, která má bránit výpadkům v dodávkách léků. Teď úpravu posoudí poslanci. Lékárny se podle ní nebudou moct předzásobovat přípravky, které Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) označí jako ty s omezenou dostupností.

V lékárnách stále chybějí některá antibiotika, oční kapky, sirupy pro děti nebo například endiaron. Novelu lékového zákona, od které si ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slibuje, že podobným rozsáhlým výpadkům léčiv zamezí, schválila ve středu vláda a míří do parlamentu. Jednou z podstatných částí předpisu je povinnost distributorů léků držet železnou zásobu. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová upozornila, že také umožní jejím lidem nahlédnout do dosud skrytých částí dodavatelského řetězce.

V lékárnách pořád chybí léky, například některé dětské sirupy, léky na zažívání nebo antibiotika. Těch přitom do Česka přišlo nejvíc za pět let. Důvodem výpadku léků jsou problémy v dodavatelských řetězcích, ale i vysoká nemocnost a s ní související vyšší spotřeba.

V Česku nebude dva týdny dostupný injekční lék na diabetes druhého typu Ozempic v síle jednoho miligramu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka ho lze nahradit jinými léky se stejným účinkem, omezí se jeho předepisování na obezitu. Podle Davida Koláře, ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), jejímž členem je i výrobce léku, firma Novo Nordisk, je výpadek způsoben výrazným zvýšením poptávky. Na přelomu dubna a května by měla dorazit také mimořádná dodávka dětských antibiotických sirupů.

Do několika měsíců bude možné vyzvedávat léky na český e-recept v některých zemích EU, například Chorvatsku, Polsku nebo Španělsku. Přesný termín musí stanovit Evropská komise na základě testování systému. Na tiskové konferenci to řekla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Podobně si budou moci léky vyzvednout v Česku i cizinci z těchto zemí. V současné době je možné vyzvednout léky v EU s papírovým receptem.

Z České republiky byly podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nejspíš nelegálně vyváženy léky na předpis, ústav má podezření na organizovanou činnost. Podle už pravomocně ukončených kontrol provozovatelů lékáren zmizelo nejméně 130 tisíc balení za téměř 67 milionů korun. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové může být celková cena i dvojnásobná nebo vyšší. Provozovatelům za nedostatky ve vedení evidence skladových zásob a výdeje v lékárnách udělil ústav pokuty za 10,5 milionu korun. Česká lékárnická komora (ČLnK) takovou praxi označila za opovrženíhodnou a vyzvala k jejímu tvrdému trestání.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že zajistí pro české pacienty dostatek léků. Pokud to nepůjde jinak, objedná zahraniční alternativy. Teď v lékárnách nejvíc chybí antibiotika, ale i medikamenty na odkašlávání nebo na horečky. Ministerstvo ale říká, že se lidé nemusí ničeho obávat. Problém řešila nově založená pracovní skupina pro dostupnost léků, která se s distributory dohodla na častějším hlášení zásob léků. Resort ministra Vlastimila Válka (TOP 09) zároveň jedná s výrobci o případných mimořádných dodávkách.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) pozastavil očkování některými šaržemi vakcín Prevenar 13 a Infanrix Hexa. Rozhodnutí se vztahuje i na distribuci a výdej obou léčiv. Úřad o tom informoval v úterý 22. listopadu. Jako důvod uvedl prověření možné závady v jakosti. V e-mailu, který dětským lékařům přišel od České pediatrické společnosti, nebyly žádné možné vedlejší účinky uvedeny.

Lékárny v Česku hlásí výpadek některých často používaných medikamentů. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové jde pouze o lehce zvýšený nedostatek. Počet hlášení je totiž podle ní vždy vyšší než skutečné výpadky. Prezident České lékárnické komory Aleš Krebs připustil, že nedostatek léků je vyšší než v předchozích letech, ale není podle něj na místě vyvolávat paniku. „Pacienti jsou léčeni a budou,“ zdůraznil v Otázkách Václava Moravce.

Lékárny v Česku hlásí výpadek některých často používaných medikamentů, například na snížení teploty u dětí. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsou podobné situace na trhu běžné. Důvodem mohou být například komplikace ve výrobě, problémy s distribucí nebo prudký nárůst zájmu o dané léčivo.

Na podzim bude v Česku potřeba proti covidu-19 přeočkovat asi 2,5 milionu lidí – seniorů a chronicky nemocných, které nákaza může ohrozit na životě. Odborníci se obávají souběhu další vlny koronaviru s chřipkou. Informace zazněly v diskusi Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) k očkování.

V sobotu ukázaly testy na 18 268 lidí nově nakažených koronavirem. Bylo jich o několik desítek méně než před týdnem, ale k tomu je potřeba připočítat ještě 3156 pozitivních testů, u nichž je podezření na reinfekci. Těch bylo o necelých tisíc více než před týdnem. Zmenšuje se rozdíl mezi mírou rozšíření nákazy v Praze a v některých jiných regionech. V nemocnicích se začátkem víkendu ubylo pacientů oproti konci pracovního týdne, je jich však více než minulou sobotu. V hlavním městě se protestovalo proti opatřením a novele pandemického zákona.

Pražští hygienici zaznamenali první případ takzvané indické varianty koronaviru, týká se člověka z Indie. Hygiena o tom informovala na webu. Další případy této varianty v Praze neeviduje. V Česku přibylo 2483 potvrzených případů onemocnění covid-19. Oproti minulému týdnu to bylo téměř o 16 procent méně. Zdravotníci aplikovali od začátku očkování přes tři miliony dávek vakcíny proti covidu. Více než tři čtvrtiny z nich jsou od farmaceutické firmy Pfizer/BioNTech. Úplné očkování má zatím v Česku přes 980 tisíc lidí.

Vicepremiér, ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí odletí do Moskvy, kde bude jednat o případných dodávkách vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Ruskou vakcínou by se podle něj mělo očkovat pouze po jejím schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Český lékový ústav podle své mluvčí seznámil ministra zdravotnictví na jednání s informacemi, které o Sputniku V má. Jednání zřejmě budou pokračovat.

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) řeší, za jakých podmínek by šlo umožnit očkování proti koronaviru lidem, kteří mají zájem i o dosud neschválené vakcíny, jako je i ruský Sputnik V. O podklady k vakcínám požádal Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Do čela ministerstva zdravotnictví nastoupil Petr Arenberger (za ANO). Má před sebou nanejvýš půl roku do konce volebního období současné vlády a zároveň přichází v době, kdy platí rozsáhlé restrikce kvůli šíření koronaviru. Po svém uvedení do funkce slíbil co nejvíce otevřenou komunikaci ze strany jeho úřadu, za zásadní považuje urychlit očkování, cílem je podat vakcínu 140 tisícům lidí denně. Zabývat se chce i budoucím financováním zdravotní péče, jehož jediným zdrojem by podle Arenbergera nemuselo být jen zdravotní pojištění.

V lánském zámku se sešel prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Personální změny ve vládě nebyly podle Babiše stěžejním tématem schůzky. Uvedl, že v březnu vládu žádná rekonstrukce nečeká, změny během dubna ale nevyloučil. Zeman by chtěl vyměnit ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V. Blatný trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválená úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín.

Chaotický postup vlády srazil důvěru české veřejnosti na historické minimum. Podrývají ji navíc žádosti o odvolání ministrů z úst prezidenta Miloše Zemana. Na to však v současné situaci není prostor, shodli se předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vývoj nákazy covidu-19 se v Česku zlepšuje jen málo, vláda proto nejspíš opět požádá poslance o prodloužení nouzového stavu. Parlament přitom musí vyřešit i to, podle jakých pravidel se bude volit v podzimních sněmovních volbách.