V lékárnách pořád chybí léky, například některé dětské sirupy, léky na zažívání nebo antibiotika. Těch přitom do Česka přišlo nejvíc za pět let. Důvodem výpadku léků jsou problémy v dodavatelských řetězcích, ale i vysoká nemocnost a s ní související vyšší spotřeba.
Některých léků je stále nedostatek. Německo chce předejít výpadkům zdražením léčiv pro pojišťovny
Během sezony respiračních onemocnění dodali výrobci na tuzemský trh přes 3,2 milionu balení, zhruba o třetinu více než v předchozí sezoně. U sirupů proti horečce je rozdíl ještě vyšší, přišlo jich skoro dvakrát více. Přesto v lékárnách přípravky často chyběly, hlavně ty pro děti.
Do nedostatku léků se promítla jejich vysoká spotřeba. „Několik týdnů, měsíců se bavíme o tom, že jsou výpadky léčivých přípravků. Ale fakt je ten, že když se podíváme na souhrnná data, konkrétně třeba právě v té skupině antibiotik, tak se možná spíše dá říct, že je spotřebováno, než že jsou výpadky,“ přiblížila ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Podle lékárníků vedl ke zvýšení celkové konzumace léčiv například nedostatek vhodných antibiotik. „Jak vypadla antibiotika první volby třeba na angíny, tak se volí ta, která na ni zas tak nezabírají. Jsou pacienti, kteří se nám vrací opakovaně s angínami a mají třeba třetí antibiotikum v řadě za sebou,“ popsala vedoucí lékárnice Lékárny U krále Jiřího v Uhříněvsi Jana Veselá.
Storová upozornila, že léčiv se do Česka dodává více než v období před pandemií. „My jsme si srovnali období, kde se vyskytuje nejvíce respiračních onemocnění. Je tam zřejmé, že dodávky léčivých přípravků ze skupiny antibiotik byly vyšší než v předcovidovém období. Když si srovnáme období covidové, tak je tam nárůst. To znamená, že dodávky jsou,“ uvedla.
Německo chce až zdvojnásobit platby za léky od pojišťoven
S nedostatkem medikamentů se potýká celá Evropa. Až polovina léčivých látek používaných na starém kontinentu totiž vzniká v pěti továrnách na světě, většinou v Asii, na jejíchž dodávkách jsou státy závislé. Jednotlivé země teď řeší, jak problémům předcházet.
Některé chtějí výrobce motivovat navýšením cen, které za léky platí zdravotní pojišťovny. Za léčiva by si farmaceutické firmy mohly účtovat více například v Německu. Opatření by se mělo týkat hlavně léků pro děti. „Povolíme firmám, aby navýšily současné ceny až o padesát procent,“ řekl německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach.
„To svým způsobem může znamenat, že léky zmizí z chudších států, které nejsou schopny, nebo ochotny zaplatit zvýšenou cenu. Česká republika patří dlouhodobě mezi země s nejnižšími cenami léků,“ okomentoval krok ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
Ministerstvo zdravotnictví však potvrdilo, že s Německem o opatření komunikuje. „Mýtus o tom, že Česká republika má výrazně levnější léky, než má zbytek Evropy, absolutně vyvracím. Je jasné, že v momentě, kdy tak velký trh jako Německo nějakým způsobem významně posune cenovou hladinu, by se to mohlo promítnout i do dostupnosti na jiných trzích. Ale my jsme ve velmi úzké komunikaci s ministerstvem zdravotnictví Německa,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Podle finální německé legislativy by se mohly upravit i české zákony. Klíčovou součástí novely je povinnost výrobců dodávat léky do Česka dva měsíce po nahlášení výpadku. Ministerstvo zdravotnictví nyní připomínky k novele vypořádává, její podoba proto stále není konečná. V nejnovější verzi přibyla povinnost pro distributory. I ti by měli držet zásoby vybraných léků.
Seznam těchto léků by se měl aktualizovat i podle výpadků v jiných zemích. Mapovat by je mělo nové oddělení pro aktivní lékovou politiku, které na ministerstvu vzniká.