Výpadků léků je podle lékárníků víc než dřív, příčiny jsou různé a často postihují celou Evropu. Nenahraditelných léčiv chybí jednotky až desítky ročně, ostatní nahradit lze. Informace v úterý zazněly na tiskové konferenci České lékárnické komory (ČLnK). Podle databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je v Česku registrováno přes 63 tisíc léků včetně těch s různými variantami podání či sílou účinné látky, z toho 59 400 je na lékařský předpis.
Situaci ohledně nedostatku léků se snaží řešit také ministerstvo zdravotnictví. Resort plánuje nastavit dohodu s distributory, kteří by na svých skladech měli mít dostatečný počet přípravků právě pro případy větších výpadků. Aktuálně chybí například přípravky s penicilinem, léky na uvolnění svalů či snížení horečky u dětí nebo protizánětlivé oční kapky.
„Jsou léky, které vypadly v celém světě. Prostě se stalo něco ve fabrice, fabrika byla například v Indii nebo v některé z těchto zemí, je to bohužel dlouhodobě nešťastná strategie, že (farmaceutické firmy) přesunuly výrobu do zemí, které jsou řekněme dneska komplikované nebo rizikové,“ uvedl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
V Česku je dostupných zhruba deset tisíc druhů léků. Výpadek se týká asi 120 z nich. Většina se ale dá nahradit jinou účinnou látkou. „Není to specifikum České republiky, výpadky vidíme v celé EU. Ty objemy nejsou úplně odlišné od těch, které jsme tu viděli v minulosti,“ uvedl pro ČT ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.
Globální výpadky výroby
Příčiny výpadků jsou podle lékárníků různé, někdy se je ale lékárny ani nedozvědí. Výrobce, který přestane lék dodávat do Česka, má povinnost nahlásit ho SÚKL i s pravděpodobným termínem obnovení a příčinou výpadku. Podle prezidenta ČLnK Aleše Krebse jsou nejčastější „výrobní důvody“, které ale mohou znamenat širokou škálu příčin.
V minulosti například vyhořela továrna v Asii, která produkovala účinnou látku pro všechny výrobce. Jarní výpadek antibiotických sirupů pro děti pak zapříčinil posun sezony respiračních infekcí do března a dubna, kdy už tyto sirupy obvykle nejsou tak žádané a firma je v tomto období nevyrábí.
Někdy může být za výpadkem i panika, při nedostupnosti léku se lékárny či pacienti zásobí jeho náhradou. „Pokud výpadek dominantního léku není, začne se zvyšovat spotřeba těch dalších. Často je to celoevropský problém,“ dodal Krebs. Výpadek tak není možné řešit ani mimořádným dovozem z jiné země, kterým se nedostatek léků někdy řeší.
Velká část léků se vyrábí mimo Evropu
Za problém lékárníci považují také to, že se výroba velké části léků přesunula mimo Evropu. Zejména jde o takzvaná generika, tedy léky se stejnou účinnou látkou, ale jiným názvem než originál. „Většina výroby generik je ve třetích zemích, u originálních a centrových léků je většina na území EU,“ dodal Krebs.
Například u výpadku antibiotika penicilin se podle Krebse sešly výrobní výpadek a vyšší spotřeba v Česku. Shodou okolností v té době byla i mediální kampaň za racionální předepisování antibiotik, která právě penicilin propagovala jako doporučený lék. V současné době jsou podle Krebse dodávky už v menší míře obnovené a postupně se dostává do lékáren, ve všech ale zatím být nemusí.
Podle lékárníků není možné informovat o tom, které léky aktuálně chybí, protože situace se mění každý den. Navíc v některých lékárnách mohou být skladem, ale jinde jsou nedostupné i po objednání. „Musíme se smířit s tím, že výpadky jsou a budou. Drtivou většinu pacienti ani nezaznamenají,“ řekl prezident ČLnK. Ministerstvo plánuje stanovit seznam zásadních léků, které by distributoři museli držet skladem v Česku několik měsíců podle obvyklé spotřeby.
Roli hraje i stanovování ceny a úhrady ze strany pojišťovny
Určitou roli podle lékárníků hraje i striktní stanovování ceny léčiva a jeho úhrady ze strany zdravotní pojišťovny. „Při výpadku léku ho pak výrobce nejdřív dodá do zemí, kde za něj dostane více peněz,“ doplnil. Objevily se i jednotky případů, kdy výrobce lék kvůli tomu, že byla cena příliš nízká, přestal do Česka dodávat. Mluvčí komory Michaela Bažantová jako příklad uvedla, že cena některých tablet na vysoký krevní tlak je v řádu desetihaléřů za denní dávku a u dětského sirupu na recept pojišťovna platí třeba 36 korun.
Celkově narostl objem peněz směřujících do zdravotnictví za deset let o osmdesát procent. U léků na předpis stoupl zhruba o šest procent na současných 38,5 miliardy korun. „Když teď inflace a náklady skokově rostou, systém na to není připravený,“ dodal Krebs. SÚKL ceny léků hodnotí v pravidelných intervalech, kdy znovu stanoví jejich cenu a úhradu, v současné době u některých léků projednává i jejich zvýšení. Teoreticky se mohou rozhodnout více za konkrétní lék platit i zdravotní pojišťovny, shodnout by se ale muselo všech sedm.
Léky a doplňky stravy jsou ale dosud jednou z mála položek, na kterých lidé ještě nezačali výrazně šetřit. Maloobchodní tržby v místech, kde farmaceutické zboží prodávají, v září meziročně stouply. „Lékárnám a zdravotnickým prodejnám vzrostly tržby o šest procent a ty rostly už osmnáct měsíců v řadě. I lékárníci už pozorují změnu chování zákazníků. Stále častěji volí levnější varianty produktů, nebo berou výhodnější sady,“ popisuje situaci vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb Českého statistického úřadu Jana Gotvaldová.
