Lékárníci

Lékárníci v Anglii by se mohli svými pravomocemi přiblížit praktickým lékařům. Na některá méně závažná onemocnění, třeba na různé infekce, by mohli sami předepisovat léky. Změna, kterou zvažuje vláda, by mohla začít platit od příští zimy. Kabinet plánuje do rozšíření lékárnických služeb investovat během dvou let v přepočtu víc než 17 miliard korun. A některé lékárny doufají, že je novinka zachrání před krachem.

Výpadků léků je podle lékárníků víc než dřív, příčiny jsou různé a často postihují celou Evropu. Nenahraditelných léčiv chybí jednotky až desítky ročně, ostatní nahradit lze. Informace v úterý zazněly na tiskové konferenci České lékárnické komory (ČLnK). Podle databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je v Česku registrováno přes 63 tisíc léků včetně těch s různými variantami podání či sílou účinné látky, z toho 59 400 je na lékařský předpis.

Od pátečního rána začne fungovat centrální rezervační systém na očkování proti covidu-19. V prvních dvou týdnech se budou moci na očkování objednávat lidé nad 80 let, ostatní až od 1. února. Prvním krokem bude registrace do rezervačního systému, který potom vyhodnotí rizikovost pacienta. Zdaleka ne každý, kdo bude mít o očkování zájem, dostane termín ihned, uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Veřejný rezervační systém zatím není určen zdravotníkům, ti se budou hlásit dál přes zdravotnická zařízení.

Vedení České lékárnické komory (ČLnK) převezme její dosavadní viceprezident Aleš Krebs. Zvítězil v noční volbě nového prezidenta a stane se nástupcem Lubomíra Chudoby, kterému uplynula dvě funkční období a musel tak skončit. Nový šéf komory je vedoucím lékárníkem v lékárně Slatinice u Olomouce. V nočních volbách na sjezdu komory v Benešově porazil člena představenstva ČLnK Martina Kopeckého, který působí v Grémiu majitelů lékáren. Kopecký se ale stal viceprezidentem.