Zájem o očkování proti chřipce by podle praktických lékařů nejvíc zvýšilo placení vakcíny z veřejného zdravotního pojištění, změna jejich objednávání a profesionální propagační kampaň. Očkování v lékárnách, které navrhuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), by podle nich významný dopad nemělo. Lékárníci s tím však nesouhlasí, zájem veřejnosti podle nich je. Proti chřipce se každoročně nechává očkovat asi sedm procent populace, seniorů pětina.
Spor mezi lékaři a lékárníky vyvolaly změny kompetencí navrhované ve vládním programovém prohlášení, například větší zapojení lékáren do prevence včetně očkování proti chřipce. Obě organizace v uplynulých dnech vydaly svá prohlášení, která odrážejí jejích pohled na věc.
Praktici chtějí spíš změny v hrazení
„Ideální by bylo hradit vakcínu proti chřipce všem. Nebo alespoň lidem starším čtyřiceti let,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Jako příklad, že tento přístup funguje, uvedl hrazení vakcíny proti klíšťové encefalitidě lidem nad 50 let.
Potřeba je podle něj také změnit způsob objednávání a distribuce vakcín. „Objednáváme vakcíny na základě zájmu v sezoně předchozí. V lednu 2026 jsem objednával na sezonu 2026/2027,“ vysvětlil. Lékaři podle něj raději neobjednávají příliš vakcín navíc, protože pokud je nevyužijí, je to jejich ekonomická ztráta. „A musí vakcíny na vlastní náklady navíc zlikvidovat. Ekonomicky by to měl hradit stát, pokud to myslí stát s proočkovaností proti chřipce vážně – podobně jako je tomu u vakcíny proti tetanu,“ nastínil Šonka.
Za hlavní bariéru vyšší proočkovanosti považuje to, že se lidé očkovat nechtějí. „Dramaticky chybí profesionálně vedená marketingová kampaň, která by vedla k ovlivnění rezervovaného přístupu občanů k tomuto očkování,“ uvedl.
Podle průzkumu mezi osmnácti sty respondenty, který lékaři představili, se chce 57 procent lidí nechat očkovat v ordinaci svého praktika, 25 procent u dalších odborností lékařů nebo v očkovacím centru a 3,4 procenta v lékárnách. „Nejsme apriorní odpůrci očkování v lékárnách, ale nemyslíme si, že vyřeší proočkovanost,“ řekl Šonka. „Dokážu si představit, že lékárníci budou očkovat proti chřipce a covidu, nemám s tím problém – když si doplní vzdělání,“ dodal.
Podle něj by naopak čtvrtina pacientů uvítala, aby jim lékař vydal některé preparáty přímo v ordinaci. „Mám ordinaci v Přešticích, kde lékárny fungují do pěti, já mám do šesti, takže si pak pacient s chřipkou musí jet x kilometrů až do Plzně,“ popisuje Šonka podle vlastní zkušenosti. Eliminoval by se tak podle něj problém s vydáváním léků se stejnou účinnou látkou nebo záměnou plus by to redukovalo zbytečné takzvané příprodeje, které podle něj hlavně starší pacienti neumí často odmítnout. Jako příprodej se označuje prodej například doplňků, které mohou lékárníci nabízet k běžným lékům.
Další zbytečnou zdí, která dělí české občany od snadného očkování, je podle Šonky fakt, že u nás nemohou očkovat všichni lékaři. „Ze 40 tisíc doktorů, které v Česku máme, jich může očkovat jen asi sedm tisíc. A sestry nemohou vůbec,“ upozorňuje a doporučuje: „Očkovat by mohly i zdravotní sestry, ideálně ty v domácí péči a pobytových zařízeních, není důvod, aby to musel řešit lékař.“
Lékárníci vidí zájem o očkování v lékárnách
Podle České lékárnické komory jsou v zahraničí s očkováním v lékárnách dobré zkušenosti. Jejich průzkum z roku 2025 ukazuje, že o to lidé mají zájem. „Lékárny jsou většinou otevřené déle než ordinace lékařů a jejich služby jsou pro pacienty místně i časově dostupnější. Také díky tomu lze očekávat zvýšení proočkovanosti populace, jak se již stalo ve více zemích jako například ve Francii, Portugalsku, Polsku či Irsku,“ řekl prezident komory Aleš Krebs.
Podle Asociace provozovatelů lékárenských sítí by se proočkovanost při zapojení alespoň dvou set lékáren mohla zvýšit ze stávajících sedmi na deset procent. V loňském pilotním projektu, kdy se lidé mohli nechat v lékárně očkovat, lidé podle asociace ocenili zejména možnost získat vakcínu o víkendu.
Šonka k tomu dodal, že podobná situace může nastat například i v době svátků, třeba těch vánočních, kdy nemusí být dostatek lékařů, ale současně je vhodná doba pro očkování před hlavní sezonou chřipkové epidemie, která vrcholí na přelomu ledna a února.
Potíže s recepty
Lékárníci vnímají jako větší problém chyby v předepisování přípravků ze strany lékařů, kdy nejčastěji řeší recepty předepsané na víc než povolené tři měsíce dopředu. Objevují se ale i vážnější chyby včetně záměny léků, ročně jich prý mohou být až desítky tisíc.
Lékaři v tuzemsku předepíšou každý rok 85 milionů elektronických receptů. Nejčastěji se podle viceprezidenta lékárnické komory Martina Kopeckého objevují nesrovnalosti u nejvíce předepisovaných preparátů. „Nejvíce chyb bylo u léků s obsahem vitaminu D, přípravků proti bolesti, cholesterolu nebo vysokému krevnímu tlaku,“ uvedl.
Za deset dní průzkumu lékárníci zachytili více než 10 tisíc chyb. Zhruba třetina byly recepty na léky na více měsíců dopředu, které lékárník nemůže vydat. Další častá pochybení se podle Kopeckého týkala dávkování, kontroloři jich zachytili asi 3500. V takovém případě se lékárník snaží u lékaře předpis ověřit, případně je konzultuje s pacientem, uvedl.
V téměř šesti stech případech pak lékárník odhalil, že lékař předepsal jiný přípravek, než zamýšlel. Při přepočtu na vydané recepty podle Kopeckého může jít až o 70 tisíc případů ročně. Chyby podle něj často souvisí s podobnými názvy léků nebo jejich umístění pod sebou v lékařském softwaru, ve kterém je lékař předepisuje.
„Dříve měli více problémů lékárníci, protože to, co bylo napsané rukou, špatně přečetli,“ připomněl Kopecký papírový recept. Zdraví pacienta může poškodit také to, pokud jsou předepsané dva léky s různým názvem, ale jinou účinnou látkou, nebo přípravky nevhodně spolu reagující. „Osobní rozhovor často umožní odhalit souvislosti, která nejsou z receptu ani elektronických systémů patrné. Tyto chyby by bez přímého kontaktu s pacientem nebo jemu blízkou osobou nebylo možné identifikovat,“ doplnil v reakci na ministra zdravotnictví, který v minulosti podpořil návrh, aby bylo možné léky na recept doručovat i zásilkovou službou. Podle lékárníků je třeba zachovat určité podmínky. „U výdeje musí být vždy skutečný konkrétní farmaceut, která bude konzultovat s objednávající osobou a zároveň jí vysvětlí léčbu,“ zakončil Kopecký.
