ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.

Hlavní příčinou snížení čistého zisku byly podle firmy především vyšší odpisy o 13,1 miliardy korun. Vliv na ně mělo zejména začlenění předloňské akvizice plynárenské firmy GasNet. Projevilo se rovněž zrychlení odpisů uhelných aktiv.

Provozní zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) loni činil 137 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o přibližně 400 milionů korun. Přispěly k tomu snížení realizačních cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami. U provozního zisku naopak pozitivně působilo začlenění GasNet, dále výsledky distribuce elektřiny či prodeje a vyšší výroba jaderných elektráren.

Meziročně o více než tři miliardy korun na 28,1 miliardy korun klesl také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je klíčový pro výši dividendy. Podle současné dividendové politiky podniku, která počítá s výplatou 60 až 80 procent z očištěného zisku, by tak letošní dividenda měla činit 31 až 42 korun za akcii, což by znamenalo vyplacení 17 až 23 miliard korun.

ČEZ: Naše očekávání byla překonána

Představenstvo ovšem svůj návrh představí zřejmě později, rozhodující slovo nakonec bude mít valná hromada podniku. Loni společnost vyplácela dividendu ve výši 47 korun za akcii, celkově šlo o 25,3 miliardy korun.

Pokles firma zaznamenala také u provozních výnosů, meziročně o tři procenta na 333,4 miliardy korun.

Loňské výsledky hospodaření i přes meziroční pokles mírně překonaly původní očekávání podniku, která na začátku loňského roku počítala s o něco nižším provozním i čistým ziskem.

„Daří se nám naplňovat strategii rozvoje zákaznických segmentů, posilujeme pozici v distribuci a rozšiřujeme aktivity v oblasti plynu. Naše jaderné elektrárny dosáhly historicky nejvyšší výroby elektřiny, když překonaly hranici 32 terawatthodin (TWh),“ tvrdí předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Výsledky podle něj potvrdily stabilitu společnosti v období transformace tuzemské energetiky.

Výhled pro letošní rok

ČEZ zároveň ve čtvrtek představil vlastní výhled hospodaření skupiny pro letošní rok. Zisk EBITDA by podle predikcí podniku měl klesnout na úroveň 103 až 108 miliard korun. Očištěný čistý zisk pak společnost očekává mezi 27 až 31 miliardami korun.

Celkové investice skupiny loni činily 56,1 miliardy Kč, byly tak na podobné úrovni jako o rok dříve. Dalších 5,8 miliardy korun z dotací podnik použil především na posílení distribučních sítí.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce oproti předloňsku vzrostla o 1,3 procenta na 34,1 TWh. Distribuce plynu na území GasNet, které pokrývá asi osmdesát procent Česka, meziročně vzrostla o sedm procent na 63,3 TWh.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Vláda ANO, SPD a Motoristů v minulých týdnech avizovala plán na plné ovládnutí firmy. Stihnout ho chce v aktuálním volebním období.

Provoz uhelných elektráren do roku 2030

ČEZ nyní počítá s provozem uhelných elektráren do roku 2030. Produkce elektřiny z nich ale bude postupně klesat. Podnik zároveň pracuje na nastavení elektráren i lomů, aby fungovaly zejména v zimních měsících, kdy jsou zapotřebí. Naopak v létě budou odstaveny. Novinářům to řekl místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Upozornil, že situace kolem výroby z uhlí se může kdykoliv změnit.

Rentabilita výroby z uhlí postupně klesá, potvrdily to i loňské výsledky ČEZu. Provozní zisk z emisních zdrojů loni činil 4,4 miliardy, což je meziročně o 9,4 miliardy korun méně. Podle firmy lze očekávat, že klesající trend bude pokračovat.

Už na přelomu letošního a příštího roku plánuje uzavírání uhelných elektráren energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Skupina avizovala odstavení elektráren Počerady, Chvaletice a uhelné části elektrárny a teplárny Kladno. Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS následně pro spolehlivý provoz sítě doporučil dočasně zachovat provoz dvou ze čtyř bloků uhelné elektrárny Chvaletice. O podmínkách dalšího provozu těchto bloků rozhodne v následujících měsících Energetický regulační úřad.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora mladých či rušení poplatků. Vláda představila změny v penzijním spoření

Podpora penzijního spoření pro lidi do třiceti let se zvýší, u většiny typů spoření se zruší poplatky za výkon a sníží poplatky za správu, transformované fondy do deseti let skončí. Příslušný zákon vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června, oznámila ministryně Alena Schillerová (ANO). Představení změn se zúčastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI. Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kroky přivítal, připravovaly se podle něj několik měsíců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Explosia nemusí být prodána ze sta procent, řekl Havlíček

Energetickou skupinu ČEZ zestátňujeme proto, abychom mohli investovat, v případě společnosti Explosia jsme v situaci, že je stát sám voják v poli, prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Interview ČT24. Podle něj však Explosia nemusí být prodána ze sta procent. O případný nákup společnosti mají dle něj zájem všechny významné české subjekty, ale i ty zahraniční. Nabídky navíc měly přijít ještě před oznámením o možném prodeji. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

VideoČeši se skládají na výdělky Agrofertu, říká Farský. Máme robustní opatření, míní Knotek

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 20 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
2. 6. 2026

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
2. 6. 2026
Načítání...