ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.

Hlavní příčinou snížení čistého zisku byly podle firmy především vyšší odpisy o 13,1 miliardy korun. Vliv na ně mělo zejména začlenění předloňské akvizice plynárenské firmy GasNet. Projevilo se rovněž zrychlení odpisů uhelných aktiv.

Provozní zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) loni činil 137 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o přibližně 400 milionů korun. Přispěly k tomu snížení realizačních cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami. U provozního zisku naopak pozitivně působilo začlenění GasNet, dále výsledky distribuce elektřiny či prodeje a vyšší výroba jaderných elektráren.

Meziročně o více než tři miliardy korun na 28,1 miliardy korun klesl také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je klíčový pro výši dividendy. Podle současné dividendové politiky podniku, která počítá s výplatou 60 až 80 procent z očištěného zisku, by tak letošní dividenda měla činit 31 až 42 korun za akcii, což by znamenalo vyplacení 17 až 23 miliard korun.

ČEZ: Naše očekávání byla překonána

Představenstvo ovšem svůj návrh představí zřejmě později, rozhodující slovo nakonec bude mít valná hromada podniku. Loni společnost vyplácela dividendu ve výši 47 korun za akcii, celkově šlo o 25,3 miliardy korun.

Pokles firma zaznamenala také u provozních výnosů, meziročně o tři procenta na 333,4 miliardy korun.

Loňské výsledky hospodaření i přes meziroční pokles mírně překonaly původní očekávání podniku, která na začátku loňského roku počítala s o něco nižším provozním i čistým ziskem.

„Daří se nám naplňovat strategii rozvoje zákaznických segmentů, posilujeme pozici v distribuci a rozšiřujeme aktivity v oblasti plynu. Naše jaderné elektrárny dosáhly historicky nejvyšší výroby elektřiny, když překonaly hranici 32 terawatthodin (TWh),“ tvrdí předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Výsledky podle něj potvrdily stabilitu společnosti v období transformace tuzemské energetiky.

Výhled pro letošní rok

ČEZ zároveň ve čtvrtek představil vlastní výhled hospodaření skupiny pro letošní rok. Zisk EBITDA by podle predikcí podniku měl klesnout na úroveň 103 až 108 miliard korun. Očištěný čistý zisk pak společnost očekává mezi 27 až 31 miliardami korun.

Celkové investice skupiny loni činily 56,1 miliardy Kč, byly tak na podobné úrovni jako o rok dříve. Dalších 5,8 miliardy korun z dotací podnik použil především na posílení distribučních sítí.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce oproti předloňsku vzrostla o 1,3 procenta na 34,1 TWh. Distribuce plynu na území GasNet, které pokrývá asi osmdesát procent Česka, meziročně vzrostla o sedm procent na 63,3 TWh.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Vláda ANO, SPD a Motoristů v minulých týdnech avizovala plán na plné ovládnutí firmy. Stihnout ho chce v aktuálním volebním období.

Provoz uhelných elektráren do roku 2030

ČEZ nyní počítá s provozem uhelných elektráren do roku 2030. Produkce elektřiny z nich ale bude postupně klesat. Podnik zároveň pracuje na nastavení elektráren i lomů, aby fungovaly zejména v zimních měsících, kdy jsou zapotřebí. Naopak v létě budou odstaveny. Novinářům to řekl místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Upozornil, že situace kolem výroby z uhlí se může kdykoliv změnit.

Rentabilita výroby z uhlí postupně klesá, potvrdily to i loňské výsledky ČEZu. Provozní zisk z emisních zdrojů loni činil 4,4 miliardy, což je meziročně o 9,4 miliardy korun méně. Podle firmy lze očekávat, že klesající trend bude pokračovat.

Už na přelomu letošního a příštího roku plánuje uzavírání uhelných elektráren energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Skupina avizovala odstavení elektráren Počerady, Chvaletice a uhelné části elektrárny a teplárny Kladno. Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS následně pro spolehlivý provoz sítě doporučil dočasně zachovat provoz dvou ze čtyř bloků uhelné elektrárny Chvaletice. O podmínkách dalšího provozu těchto bloků rozhodne v následujících měsících Energetický regulační úřad.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 9 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 15 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.