ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.

Hlavní příčinou snížení čistého zisku byly podle firmy především vyšší odpisy o 13,1 miliardy korun. Vliv na ně mělo zejména začlenění předloňské akvizice plynárenské firmy GasNet. Projevilo se rovněž zrychlení odpisů uhelných aktiv.

Provozní zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) loni činil 137 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o přibližně 400 milionů korun. Přispěly k tomu snížení realizačních cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami. U provozního zisku naopak pozitivně působilo začlenění GasNet, dále výsledky distribuce elektřiny či prodeje a vyšší výroba jaderných elektráren.

Meziročně o více než tři miliardy korun na 28,1 miliardy korun klesl také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je klíčový pro výši dividendy. Podle současné dividendové politiky podniku, která počítá s výplatou 60 až 80 procent z očištěného zisku, by tak letošní dividenda měla činit 31 až 42 korun za akcii, což by znamenalo vyplacení 17 až 23 miliard korun.

ČEZ: Naše očekávání byla překonána

Představenstvo ovšem svůj návrh představí zřejmě později, rozhodující slovo nakonec bude mít valná hromada podniku. Loni společnost vyplácela dividendu ve výši 47 korun za akcii, celkově šlo o 25,3 miliardy korun.

Pokles firma zaznamenala také u provozních výnosů, meziročně o tři procenta na 333,4 miliardy korun.

Loňské výsledky hospodaření i přes meziroční pokles mírně překonaly původní očekávání podniku, která na začátku loňského roku počítala s o něco nižším provozním i čistým ziskem.

„Daří se nám naplňovat strategii rozvoje zákaznických segmentů, posilujeme pozici v distribuci a rozšiřujeme aktivity v oblasti plynu. Naše jaderné elektrárny dosáhly historicky nejvyšší výroby elektřiny, když překonaly hranici 32 terawatthodin (TWh),“ tvrdí předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Výsledky podle něj potvrdily stabilitu společnosti v období transformace tuzemské energetiky.

Výhled pro letošní rok

ČEZ zároveň ve čtvrtek představil vlastní výhled hospodaření skupiny pro letošní rok. Zisk EBITDA by podle predikcí podniku měl klesnout na úroveň 103 až 108 miliard korun. Očištěný čistý zisk pak společnost očekává mezi 27 až 31 miliardami korun.

Celkové investice skupiny loni činily 56,1 miliardy Kč, byly tak na podobné úrovni jako o rok dříve. Dalších 5,8 miliardy korun z dotací podnik použil především na posílení distribučních sítí.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce oproti předloňsku vzrostla o 1,3 procenta na 34,1 TWh. Distribuce plynu na území GasNet, které pokrývá asi osmdesát procent Česka, meziročně vzrostla o sedm procent na 63,3 TWh.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Vláda ANO, SPD a Motoristů v minulých týdnech avizovala plán na plné ovládnutí firmy. Stihnout ho chce v aktuálním volebním období.

Provoz uhelných elektráren do roku 2030

ČEZ nyní počítá s provozem uhelných elektráren do roku 2030. Produkce elektřiny z nich ale bude postupně klesat. Podnik zároveň pracuje na nastavení elektráren i lomů, aby fungovaly zejména v zimních měsících, kdy jsou zapotřebí. Naopak v létě budou odstaveny. Novinářům to řekl místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Upozornil, že situace kolem výroby z uhlí se může kdykoliv změnit.

Rentabilita výroby z uhlí postupně klesá, potvrdily to i loňské výsledky ČEZu. Provozní zisk z emisních zdrojů loni činil 4,4 miliardy, což je meziročně o 9,4 miliardy korun méně. Podle firmy lze očekávat, že klesající trend bude pokračovat.

Už na přelomu letošního a příštího roku plánuje uzavírání uhelných elektráren energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Skupina avizovala odstavení elektráren Počerady, Chvaletice a uhelné části elektrárny a teplárny Kladno. Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS následně pro spolehlivý provoz sítě doporučil dočasně zachovat provoz dvou ze čtyř bloků uhelné elektrárny Chvaletice. O podmínkách dalšího provozu těchto bloků rozhodne v následujících měsících Energetický regulační úřad.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle Vystrčila Rutteho potěšila Babišova slova, že Česko splní závazky vůči NATO

Vyjádření českého premiéra Andreje Babiše (ANO), že Praha splní své závazky vůči Severoatlantické alianci, potěšilo generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po svém jednání s Ruttem v Bruselu. Teprve v příštích týdnech a zejména na červencovém summitu NATO v Ankaře se ale podle Vystrčila ukáže, zda to, co šéf české vlády prohlásil, bylo skutečně myšleno vážně.
před 1 hhodinou

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet světových multimilionářů by mohl během pěti let vzrůst na skoro čtyři tisíce

Podle údajů realitní společnosti Knight Frank by počet multimilionářů ve světě mohl do roku 2031 vzrůst na téměř čtyři tisíce, protože superbohatí hromadí majetek stále rychlejším tempem.
před 2 hhodinami

Sněmovna podpořila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů se zřejmě zpřísní. Zákon by měl zavést horní hranici nákladů na takový úvěr. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět překročit o čtyři body čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu zákona, která tyto novinky přináší, ve čtvrtek podpořila sněmovna. Poslanci schválili i zavedení doplňovacích komunálních voleb. Odpoledne se věnují ústním interpelacím.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Úvodem k zestátnění ČEZu má být nová dceřiná firma

Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jde o první krok k připravovanému zestátnění firmy.
14:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hodnota majetku ruských miliardářů i přes sankce rekordně vzrostla, píše Forbes

Hodnota majetku ruských miliardářů se za poslední rok zvýšila o jedenáct procent na rekordních 696,5 miliardy dolarů (14,5 bilionu korun), a to navzdory ruské agresi proti Ukrajině a nejtvrdším západním sankcím, jaké kdy byly zavedeny proti významné ekonomice. Uvádí to agentura Reuters s odkazem na ruskou verzi časopisu Forbes.
před 5 hhodinami

Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zrušit nominační zákon

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...