Pro bezpečný provoz elektrické sítě v Česku je nutné dočasně zachovat dva ze čtyř výrobních bloků elektrárny Chvaletice. Vyplývá to z analýzy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, která vyhodnotila dopady plánovaného ukončení provozu tří ze čtyř elektráren skupiny Sev.en. Důvodem zachování dvou bloků elektrárny Chvaletice je mimo jiné obnova soustavy po blackoutu z loňského července. Naopak Elektrárna Počerady a uhelná část teplárny Kladno mohou výrobu ukončit.
Státní společnost ČEPS zveřejnila svou analýzu v úterý. O dalším provozu elektráren rozhodne Energetický regulační úřad (ERÚ), který nyní bude posuzovat ekonomické náklady. „Regulační úřad bude posuzovat a rozhodovat, zda nařídí provoz nad rámec licence, stanoví jakým způsobem a za kolik případně bude sanovat následující provoz dvou bloků elektrárny Chvaletice. A bude na společnosti Sev.en, zda na tyto podmínky přistoupí,“ řekla redaktora ČT Tereza Gleichová.
Pokud na podmínky Sev.en přistoupí, bude zařízení provozovat na základě parametrů od regulátora. Pokud ne, bude se muset najít jiný, dočasný provozovatel. „V této souvislosti se nejčastěji skloňuje jména společnosti ČEZ,“ dodala Gleichová. Zdůraznila však, že o tom zatím nikdo nerozhodl. Doplnila, že provoz Chvaletic bude muset být dotován. „Budeme sledovat, jaký dopad to bude mít případě do cen elektřiny,“ uzavřela.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k výsledku analýzy řekl, že rozhodující je bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny a tepla. „Respektujeme stanovisko ČEPS, další postup bude přesně podle energetického zákona. To znamená, že ERÚ nyní dopočítá výše ceny za službu poskytnutí výkonu,“ dodal.
Tykačovy záměry
Skupina Sev.en podnikatele Pavla Tykače v závěru loňského listopadu ohlásila odstavení uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně letos v prosinci, nejpozději v březnu 2027. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek. Elektrárny mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon dohromady téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 MW.
„V obou elektrárnách a kladenské teplárně pracuje zhruba osm set lidí. Firma, pod kterou uhelné elektrárny i těžba uhlí spadají přitom loni vykázala čistou ztrátu přesahující dvě miliardy korun,“ uvedla redaktorka ČT Barbora Lancová.
„Vše, co se nyní děje, se děje na základě novely energetického zákona,“ řekl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Na její přípravě ČEPS spolupracoval s ministerstvem průmyslu. Cílem bylo podle Durčáka zajistit „civilizovaný odchod“ od uhlí.
„Dospěli jsme k závěru, že elektrárnu v Počeradech nebudeme potřebovat. U teplárny Kladno jsme analyzovali pouze výrobu elektrické energie, neposuzovali jsme teplárenskou výrobu. Toto necháváme na ERÚ. V případě výroby elektřiny tuto teplárnu potřebovat nebudeme,“ poznamenal Durčák.
Dodal, že u elektrárny v Chvaleticích je situace složitější, protože výpočty ČEPS se týkají tří oblastí: zdrojové přiměřenosti, podpůrných služeb a systémové přiměřenosti. „Dospěli jsme k názoru, že dva ze čtyř bloků budeme potřebovat,“ řekl Durčák. Jde podle něj o „jednoletou periodu.“ Zdůraznil, že předmětem analýzy byl hlavně rok 2027. ČEPS ale také připravil návrh rekonfigurace Chvaletic do dalších let, což následně posoudí ERÚ.
Rizika spojená s úplným odstavením Chvaletic
Analýza ČEPS nyní ukázala, že úplné odstavení chvaletické elektrárny by v některých provozních stavech mohlo vést k problémům s řízením napětí v severní části přenosové soustavy, dále ke zvýšenému riziku přetížení vybraných vedení a ke zhoršení schopnosti obnovy soustavy v případě rozsáhlého výpadku elektřiny.
Nedostatek elektřiny v Česku po odstavení elektráren podle studie nehrozí. Tuzemská energetika tak podle ČEPS bude mít i nadále po celý rok dostatek výrobních zdrojů i dovozních kapacit k pokrytí spotřeby elektřiny. Dostatečná zůstane také kapacita regulačního výkonu pro služby výkonové rovnováhy.
ČEPS v rámci analýzy zároveň navrhl několik opatření, která mají v budoucnu umožnit úplné odstavení Chvaletic. Kromě přestavby jednoho bloku na synchronní kompenzátor k nim patří instalace nových kompenzačních prvků (tlumivek), posílení tras 400 kV v severních Čechách a ověření nových záložních tras při výpadku sítě v provozní praxi. Tato opatření však podle provozovatele soustavy vyžadují investice, mezinárodní koordinaci, technické přípravy a testování a do jejich realizace je tak nutný alespoň omezený provoz elektrárny Chvaletice.
Jaký bude další postup
Výsledky analýzy nyní obdrží ministerstvo průmyslu a obchodu, ERÚ a skupina Sev.en. Regulační úřad nyní bude řešit ekonomické náklady na další provoz uhelných bloků, ty totiž ČEPS ve své analýze nezkoumal. Na ERÚ bude i konečné rozhodnutí o dalším provozu elektráren.
Svaz energetiky, který sdružuje nejdůležitější subjekty tuzemské energetiky, v souvislosti se zprávou apeloval na brzké zavedení takzvaných kapacitních mechanismů, tedy systému, který by formou státní podpory garantoval investorům alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů.
„Pokles kapacity vyvolaný odstavením uhelných elektráren nelze kompenzovat pouze volným trhem. Prudce roste podíl obnovitelných zdrojů s málo řiditelnou výrobou a nové, řiditelné zdroje, budou fungovat jen v době, kdy obnovitelné zdroje vyrábět nebudou, tedy jen malou část roku. A z tohoto časově omezeného provozu se potřebné nové investice nezaplatí,“ upozornil výkonný ředitel svazu Josef Kotrba. Stát by tak podle něj měl co nejdříve nastavit a notifikovat kapacitní mechanismy pro nové zdroje, aby mohly následovat nezbytné investice.
