Lidé

Když lidé v pravěku začali využívat koně, změnilo to svět. Dokázali překonávat obrovské vzdálenosti, stali se mobilními a rychlými. Mohli pronásledovat jinou kořist, dokázali lépe hlídat stáda dobytka – ale také se jim snadněji vedly války. Kdy a jak si ale člověk koně ochočil, stále není jasné; v novém výzkumu se vědci pokusili najít důkazy novým způsobem.

Tomášové jsou vysocí, štíhlí a sympatičtí, Magdaleny vypadají tak trošku jako světice a Evelíny jsou extravagantní. S lidskými jmény bývají spojená různá očekávání – a nový výzkum naznačuje, že lidé se těmto očekáváním přizpůsobují.

V Česku chybí tisíce policistů, hasičů a dozorců ve věznicích. Kromě lidí nemají bezpečnostní sbory také dostatek peněz, a to především na provoz. V rámci vládních úspor jim kabinet škrtl přes 2,8 miliardy korun, a odbory proto zvažují protestní akce. Vadí jim, že nedostali jasné stanovisko, jak se situace ve sborech bude řešit.

Počet obětí sobotního zemětřesení na západě Afghánistánu stoupl na 2445, uvedla v neděli agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Afghánská média podle agentury DPA informují o téměř 2500 obětech a dvou tisícovkách raněných. Předchozí bilance čítala 2053 mrtvých a 9240 raněných. Zemětřesení je tak jedno z nejsmrtelnějších v zemi za posledních 20 let.

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce, ukázal výzkum vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ve studii se zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je podle vědců extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich předcházení.

Slovensko opět řeší výskyt medvědů a jejich nebezpečnost pro veřejnost. Tlak vzrostl poté, co šelmy v krátkém sledu zaútočily na různých místech. Většina stran v parlamentu mluví o přemnožení a žádá řízený odstřel. Podle části expertů to ale problém nevyřeší. Mluví o zneužívání tématu před volbami.

Tisíce Čechů čekaly od časného středečního rána ve frontě před pobočkami České národní banky (ČNB), aby získaly speciální tisícikorunu s přetiskem k 30. výročí rozdělení československé měny a vzniku české koruny. Kromě Prahy se tvořily dlouhé fronty rovněž v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem či Hradci Králové. Banka postupně fronty uzavírala, protože ty, kdo přišli pozdě, by již neodbavila. Ujistila však, že výroční bankovky budou k dispozici i ve čtvrtek. Každý zájemce může koupit nanejvýš pět bankovek. Centrální banka jich vydala 200 tisíc. Lidé už mezitím na internetu tyto bankovky nabízeli za několikanásobně vyšší ceny.

Obnova kolonády, zastavení výstavby větrných elektráren nebo zabránění provozu hazardních her – o tom budou lidé rozhodovat v době prvního kola prezidentských voleb ve vybraných obcích. Hlasování je naplánované na 13. a 14. ledna, místních referend zatím ministerstvo vnitra eviduje osm. Proběhnou mimo jiné v Kladně nebo Karlových Varech.

Současná vlna veder spolu s těmi předchozími i očekávanými může ekonomiky jednotlivých zemí připravit o miliardy eur, píše ve své analýze francouzský server BFM TV. Se stoupající teplotou klesá produktivita a efektivita práce, lidé mění své návyky a snižují spotřebu některých výrobků, včetně masa nebo čokolády. Jiné oblasti hospodářství si naopak polepší, roste spotřeba energie díky častému používání klimatizace.

V roce 1992 českou a slovenskou politikou i společností čím dál více rezonovaly debaty o rozdělení Československa na dva samostatné státy. Co si o rozdělení státu mysleli občané Ústí nad Labem, ukázala malá anketa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Hasiči v centru Brna zasahovali u požáru Komerční banky. Museli při tom evakuovat lidi z budovy pomocí žebříků. Oheň ani výbuch plynu však žádnou škodu nenapáchaly. Jaký byl důvod, ukazuje reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Klesající počet spermií u mužů a změny v sexuálním vývoji „ohrožují přežití lidstva“ a vedou ke krizi plodnosti. Ve své nové knize to napsala Shanna Swanová, reprodukční specialistka z newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai. Podle ní představuje nadcházející krize plodnosti globální hrozbu, jež je srovnatelná s nebezpečím, které přináší klimatické změny.