Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
„Otékali pod pažemi a ve slabinách a padali k zemi mrtví během řeči. Otec opouštěl dítě, žena muže, jeden bratr druhého; neboť tato nemoc, zdálo se, zachvacovala dechem a pohledem,“ psal o moru sienský kronikář Agnolo di Tura. A dodal: „A umíralo tak mnoho lidí, že všichni věřili, že je to konec světa.“
Stejná morová epidemie ze 14. století, o které referoval italský mistr pera a která mu zabila manželku a pět dětí, zasáhla i české země. To ještě není žádná novinka, teď ale tým českých archeologů popsal, jak krutý byl vpád epidemie způsobené bakterií Yersinia pestis. V novém výzkumu prokázali, že tento vpád černé smrti byl mnohem silnější, než se doposud předpokládalo.
Důkazy našli při archeologickém výzkumu, který několik let probíhal podél světově proslulé kutnohorské kostnice.
Odborníci tam prozkoumali 32 hromadných hrobů. Pět z nich zařadili do období hladomoru a osm do morové epidemie. U zbylých, kde jasné archeologické vodítko chybělo, statistická analýza prokázala shodu s jednou z uvedených událostí u dvou třetin případů.
Jezdci apokalypsy
Středověká společnost často a ráda pracovala s obrazem čtyř jezdců Apokalypsy, které popisuje biblické Zjevení svatého Jana. Během čtrnáctého století tito poslové konce světa pomyslně „projeli“ českými zeměmi rovnou několikrát. Nejprve dorazil na černém koni Hlad, a to roku 1318. Třicet let po něm se dostavil na bílém koni Mor. Společně s nimi ale „cválala“ českým královstvím v obou případech na bledém koni i Smrt. Jen Válka na rudém oři si sto let „počkala“ až na husity a jimi vedené konflikty.
Vědci se snažili popsat, jestli (a případně jak) hromadné hroby z Kutné Hory souvisejí s těmito událostmi; prokazovali to na základě zubů a kostí vybraných jedinců. „Výzkum významně přispěl k odhalení rozsahu moru, o kterém se dříve věřilo, že měl jen malý dopad na tuzemskou krajinu, a také k potvrzení události hladomoru,“ přiblížil antropolog Jiří Šneberger z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Objev je dle vědců o to důležitější, že obě katastrofy jsou v případě Kutné Hory v písemných pramenech zmíněny jen částečně. K roku 1318 se u Kutné Hory zmiňují pohřby před sedleckou bránou, o moru v Čechách v letech 1348 až 1350 jsou jen sporadické zprávy a v případě Kutné Hory nejsou dokonce vůbec žádné. Podle archeologů přitom z analýzy koster jednoznačně vyplývá, že se hladomor a po něm i mor Čechami prohnat musely.
„Obecně se věřilo, že epidemie moru v té době do Čech nedosáhla, což ale nové výzkumy vyvrací,“ upozornil Šneberger. Sada kosterních pozůstatků z masových hrobů v Kutné Hoře je podle něj zatím největší svého druhu analyzovaná v Evropě. „Díky tomuto výzkumu jsme získali jedinečná data o populaci rychle se rozvíjejícího města v souvislosti s jasně definovanými časovými obdobími," doplnil.
Archeologové předpokládali, že by mohlo jít o morové hroby, už dříve, dokonce na samotném začátku výzkumu. Zemřelí totiž leželi v hromadných hrobech nad sebou nejméně v pěti vrstvách, v největším hrobě ale dokonce v 26 vrstvách. „To odráží katastrofu moru, kdy umíralo velké množství lidí v krátkém čase,“ řekl už před devíti lety archeolog Jan Frolík.
Mnohaleté bádání
Než k těmto závěrům vědci mohli dospět, museli strávit poznáváním minulosti bezmála celou dekádu. Záchranný výzkum v Kutné Hoře se uskutečnil ve dvou etapách v letech 2016 až 2023. Odborníci prozkoumali 1861 koster, z nichž více než polovina byla v hromadných hrobech. Antropologicky zhodnotili 907 jedinců, z nichž 322 byli mladí. „Celkový počet hromadných hrobů zůstává neznámý, stejně jako rozsah hřbitova, ale situace naznačuje, že hromadné hroby byly vykopány na severním okraji hřbitova,“ dodal Šneberger.
Kaple Všech svatých s kostnicí byla postavena po roce 1380, tedy relativně krátce po morových ranách. Kosti, které zdobí její interiér, pocházejí od několika desítek tisíc jedinců. Hromadné hroby z dob morových událostí a hladomoru jsou starší než kaple, ale vytváří jeden funerální komplex. Kostnice prochází od roku 2014 rozsáhlou obnovou, jejíž součástí je i rozebírání a nové skládání pyramid z lidských kostí v interiéru.
