Kostnice

Odborníci v kutnohorské kostnici dokončili obnovu první pyramidy z lidských kostí, která musela být rozebrána při celkové rekonstrukci památky. Opětovné sestavování zabralo dva roky. Jednotlivé lebky a kosti, pocházející od obětí moru a husitských válek, bylo nutné očistit, ošetřit a osušit a po osazení dřevěné konstrukce složit zpátky. V někdejší hřbitovní kapli ze 14. století jsou čtyři pyramidy z kostí, opravena je zatím první v severozápadní části.

Kněz, myslitel a také pedagog Jan Hus byl upálen 6. července 1415 v německé Kostnici. Na několika místech Česka se za něj konají bohoslužby. Třeba v jeho rodném Husinci na Prachaticku. A mučednickou smrt Husa připomněla také bohoslužba v Betlémské kapli v Praze.

Do kutnohorské kostnice by se už letos měla vrátit opravená pyramida z lidských kostí. S jejím rozebíráním kvůli statickému zajištění kostela začali restaurátoři v roce 2018. Jednotlivé lebky a kosti, pocházející od obětí moru a husitských válek, očistili a konzervovali a po osazení dřevěné konstrukce je začnou skládat zpátky. Kdy bude pyramida hotová, není úplně jasné, restaurátoři by to ale rádi stihli do konce roku. V někdejší hřbitovní kapli ze 14. století jsou celkem čtyři pyramidy z kostí, opravena bude zatím první v severozápadní části.

Česká republika si 6. července připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 606 lety na koncilu v německé Kostnici. V jeho rodišti, Husinci na Prachaticku, odhalili novou branku propojující zahradu Centra Mistra Jana Husa s nádvořím modlitebny Církve bratrské. Tato událost byla společně s ekumenickou bohoslužbou součástí Husových oslav, které večer završil charitativní koncert. Lidé mohli jeho památku uctít také při bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze.

České dějiny planou divokými emocemi a jejich krása leží i v krajnosti a hraničnosti, do kterých jsou vyhnány tuzemské sváry. Ve svátečním zamyšlení „o Mistrovi, Panně a příběhu našich dějin“ to píše farářka církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká.

„V té pak pravdě evangelia, kterou jsem učil, psal a kázal, ze slov a výkladů svatých doktorů, dnes vesele chci zemříti.“ Těmito slovy 6. července 1415 kněz a náboženský reformátor Jan Hus naposledy odmítl odvolat své učení, jak ho k tomu vybízel církevní koncil. Poté hranice na obecní louce za městskou branou Kostnice vzplála. Kazatelovy pozůstatky byly hozeny do Rýna.

Římskokatolická farnost v kutnohorské části Sedlec plánuje zakázat turistům fotografování ve všech svých objektech. Lidé si tak už nepořídí fotografii v Santiniho katedrále Nanebevzetí Panny Marie ani v místní kostnici, která láká turisty na svou makabrózní estetiku. Důvodem je snaha farnosti vrátit těmto místům pietní ráz.

Sobotní bohoslužba v pražské Betlémské kapli připomněla 604. výročí upálení českého církevního reformátora Jana Husa. Plzeňský biskup Církve československé husitské Filip Štojdl v kázání varoval před rozdělováním společnosti a vyzval k usmíření a ke vzájemné laskavosti.

Rokovaly zde špičky tehdejší světské a církevní moci. Nikdy předtím se na podobné akci nesešlo tolik účastníků a žádný z církevních koncilů netrval tak dlouho. Kostnický koncil, během kterého byl odsouzen a upálen Jan Hus a Jeroným Pražský, trval tři a půl roku a počet obyvatel městečka na březích Bodamského jezera se rozrostl z asi 8000 nejméně na trojnásobek.