Sobotní bohoslužba v pražské Betlémské kapli připomněla 604. výročí upálení českého církevního reformátora Jana Husa. Plzeňský biskup Církve československé husitské Filip Štojdl v kázání varoval před rozdělováním společnosti a vyzval k usmíření a ke vzájemné laskavosti.
„Rozdělený dům neobstojí.“ Kázání v Betlémské kapli volalo po jednotě společnosti
Reportáž: Česko si připomnělo upálení Jana Husa (zdroj: ČT24)
„Rozdělený dům neobstojí,“ připomněl Štojdl slova evangelia a českou legendu o Svatoplukových prutech. Podle něj je ve společnosti až příliš pokřikování a rozdělování se. „Nastal čas sjednocovat a je třeba s tím začít u sebe,“ řekl Štojdl. Podle něj je třeba, aby lidé byli vůči sobě laskavější, pomoci může už jen to, že se na sebe budou více usmívat.
Při bohoslužbě, jejíž účastníci zaplnili Betlémskou kapli, zaznělo také několik apelů na to, aby lidé byli odvážní po vzoru Jana Husa, který se nebál riskovat, přestože nevěděl, jak jeho úsilí dopadne.
Patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta připomněl, že bohoslužby připomínající Husovu smrt se konají v Betlémské kapli pravidelně od roku 1968, jedinou výjimkou byl rok 1990, kdy kaple procházela rekonstrukcí.
Butta vyzdvihl, že se vzpomínkových mší účastní i zástupci veřejného života, letos mezi nimi byli například představitelé Univerzity Karlovy nebo Českého vysokého učení technického. Na rozdíl od loňska se ovšem mše neúčastnil žádný z nejvyšších ústavních činitelů.
Bohoslužba k uctění mučednické smrti mistra Jana Husa (zdroj: ČT24)
Kritik církve, reformátor jazyka
Husův odkaz si tradičně připomínají také v Husinci na Prachaticku, kde se kněz kolem roku 1370 narodil. Dopoledne ho uctila ekumenická bohoslužba, večer vystoupí Stamicovo kvarteto. Husovské výročí bylo ve čtvrtek a v pátek jádrem programu na hradě Krakovec, odkud kazatel v říjnu 1414 zamířil na koncil do Kostnice.
Reformní kněz a též tvůrce spisovné češtiny Jan Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kritizoval církev za odvracení se od jejích prvotních ideálů a odmítal její institucionalizaci, upozorňoval na kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky. Církev jej za to označila za kacíře.
Hus své názory ale odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici 6. července 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci.