Jan Hus

Kněz, myslitel a také pedagog Jan Hus byl upálen 6. července 1415 v německé Kostnici. Na několika místech Česka se za něj konají bohoslužby. Třeba v jeho rodném Husinci na Prachaticku. A mučednickou smrt Husa připomněla také bohoslužba v Betlémské kapli v Praze.

Před sto lety se třicet tisíc fašistů vydalo pochodovat do Říma. Požadovali konec italské vlády a předání moci do rukou jediného člověka – Benita Mussoliniho. Duce (neboli vůdce), jak se Mussolini tituloval, přitom začínal jako radikální socialista. Obdivoval českého reformátora Jana Husa, o kterém dokonce i napsal knihu. Na konci první světové války také zaníceně podporoval vznik samostatného Československa. Mussolini se však během svého života nebál převlékat kabát. A tak stejně jednoduše, jako se z extrémního socialisty stal pravicový diktátor, připojil držitel Řádu bílého lva svůj podpis pod mnichovskou dohodu.

Bohoslužbou v pražské Betlémské kapli si Církev československá husitská připomněla letošní 607. výročí upálení církevního reformátora mistra Jana Husa. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta, který ve svém kázání srovnával Husa s Janem Amosem Komenským. Na letošek právě připadá 430. výročí narození učitele národů a posledního biskupa Jednoty bratrské Komenského. Zazněly i prosby za mír na Ukrajině a za slitování za Ukrajince, kteří ztratili své blízké i domovy.

Do Česka přiletěl nový apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. Na letišti ho přivítal kardinál Dominik Duka, který je v pátek poslední den ve své funkci. První kroky nového nuncia zamíří do pražského arcibiskupského paláce. V sobotu se pak zúčastní uvedení Jana Graubnera do funkce pražského arcibiskupa. Arcibiskupa Okola čeká v Česku například jmenování nových biskupů či vyjednávání o mezinárodní smlouvě.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv účastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Poslanci také schválili povinnost objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Dali zelenou také stotisícové pokutě a zákazu účasti na sportovních utkáních těm, kteří budou na stadionech používat pyrotechniku.

Česká republika si 6. července připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 606 lety na koncilu v německé Kostnici. V jeho rodišti, Husinci na Prachaticku, odhalili novou branku propojující zahradu Centra Mistra Jana Husa s nádvořím modlitebny Církve bratrské. Tato událost byla společně s ekumenickou bohoslužbou součástí Husových oslav, které večer završil charitativní koncert. Lidé mohli jeho památku uctít také při bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze.

Životní sen – napsat knihu o Janu Žižkovi – si historik Petr Čornej splnil, navíc jeho rozsáhlé dílo o této postavě dějin se stalo v cenách Magnesia Litera Knihou roku. Podle něho se historická věda posunula o kus dál, než platilo v 19. a první polovině 20. století. Spolu s tím pokročila i naše znalost, především pokud jde o středověkou mentalitu a o způsob tehdejšího myšlení a uvažování. Když se pak husitství a Jan Žižka zasadí do širšího kontextu, objeví se v nových a překvapivých souvislostech, uvedl v Interview ČT24.

V britském městě Ipswich ve čtvrtek slavnostně pojmenovali místní ulici po českém básníkovi Ivanu Blatném – třicet let poté, co literát zemřel v anglickém exilu. Slavný brněnský spisovatel do Británie uprchl po komunistickém puči v roce 1948. Jeho ulice stojí na místě bývalé psychiatrické léčebny, kde se léčil.

Františku Sauerovi říkali pro jeho vysokou postavu Habán ze Žižkova. Začátkem 20. století patřil mezi pražskou bohému a blízce se přátelil například s Jaroslavem Haškem. A byl to také on, kdo v listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Podle nových výzkumů historiků byl ale Franta Sauer, jak si nejčastěji říkal, pouze vykonavatelem přání některých pražských politiků.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

V dobovém kontextu šlo spíš o menší střetnutí, přesto se konflikt na Vítkově zapsal mezi nejslavnější bitvy české historie. Na pomoc obléhaným husitům dorazily v kritickou chvíli posily z Prahy. V protiútoku, jehož efekt husité údajně znásobili bojovým „Hrrr na ně!“, byli křižáci zahnáni na útěk. Vítězství, které de facto ukončilo křížovou výpravu, považovali husité za projev boží přízně. A tak se šarvátka o několik dřevěných srubů stala symbolem, který žije v české národní paměti dodnes. Slavná bitva se odehrála přesně před 600 lety, 14. července 1420.

Česko si připomíná církevního reformátora Jana Husa, který před 605 lety zemřel na kostnické hranici, když odmítl odvolat své náboženské učení. Kazatelovu odkazu se věnovala ekumenická bohoslužba v jeho rodném Husinci i v pražské Betlémské kapli.

České dějiny planou divokými emocemi a jejich krása leží i v krajnosti a hraničnosti, do kterých jsou vyhnány tuzemské sváry. Ve svátečním zamyšlení „o Mistrovi, Panně a příběhu našich dějin“ to píše farářka církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká.

„V té pak pravdě evangelia, kterou jsem učil, psal a kázal, ze slov a výkladů svatých doktorů, dnes vesele chci zemříti.“ Těmito slovy 6. července 1415 kněz a náboženský reformátor Jan Hus naposledy odmítl odvolat své učení, jak ho k tomu vybízel církevní koncil. Poté hranice na obecní louce za městskou branou Kostnice vzplála. Kazatelovy pozůstatky byly hozeny do Rýna.

Závěr čtyřicátých let 14. století zastihl Evropu uprostřed změn. Angličané, vznášející nárok na sporná léna ve Francii, porazili ve velké bitvě u Kresčaku Francouze a jejich spojence, mezi nimiž padl i český král Jan Lucemburský. Království zdědil jeho syn Václav, který přijal panovnické jméno Karel. Obratný politik mířil ve své kariéře vysoko, přes korunu římskoněmeckého krále až na císařský trůn Svaté říše římské, a se svým dvorem se hodlal usídlit v Praze. Jiný slavný dvůr, papežský, sídlil tou dobou v jihofrancouzském Avignonu, a to k nelibosti mnohých kritiků, kteří by papeže mnohem raději viděli v Římě.

V předchozích dílech religionistka Zuzana Marie Kostićová popsala, jak různá náboženství pojímají katastrofy jako hněv nadpřirozených bytostí, důsledek působení zla nebo jako nezvratný osud. Extrémním případem všech těchto pojetí je pak milenialismus neboli očekávání konce světa.

Bitva u Sudoměře nedaleko od Strakonic v roce 1420 byla první větší vítěznou bitvou husitů proti vojákům krále Zikmunda. Stála též na počátku vojenské slávy Jana Žižky z Trocnova, ač v ní nebyl jediným a zřejmě ani hlavním velitelem. Bitva, která se odehrála před rovnými 600 lety – 25. března 1420 – se také zapsala do vojenské historie jako první větší husitské vítězství s použitím vozové hradby. Na místě bitvy byl v roce 1925 postaven památník Jana Žižky.

Mariánský sloup by mohl na Staroměstském náměstí stát po 102 letech možná už v létě. Za posledních třicet let o jeho návratu opakovaně hlasovali pražští zastupitelé, po deseti zamítavých hlasováních ale v lednu překvapivě otočili. Jakou roli v tom hrála komunistka Marta Semelová, zjišťoval David Vondráček v pořadu Reportéři ČT.

Městská divadla pražská se rozhodla uvádět tři husitská dramata Aloise Jiráska během jediného večera. Z obsáhlé trilogie režisér Lukáš Brutovský vybral to nejdůležitější tak, aby se husitská revoluce v kostce vešla do necelých dvou hodin představení. V něm se chorály mísí s elektronickou hudbou a Jan Hus, Jan Žižka i Jan Roháč mají jednoho společného hereckého představitele – Vojtěcha Dvořáka.

Církev československá husitská (CČSH) si připomněla slavnostní bohoslužbou v chrámu svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze 100 let od svého vzniku. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta společně s biskupským sborem. Vystoupili i zástupci církve českobratrské a katolické. Po bohoslužbě účastníci položili květiny k soše Mistra Jana Husa.

Staré pověsti české Aloise Jiráska dostaly novou, satirickou podobu. Autor oblíbeného komiksu „Opráski sčeskí historje“ napsal vlastní verzi tuzemských legend s prostým názvem „Noví povjezťi čezkí“. Nejznámější legendy přitom situuje do vesmíru. Přes stoupající věhlas si kreslíř známý jako Jaz přeje zůstat v anonymitě.

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král a císař Karel IV. Na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Nejkrásnější díla spojená s životem Václava IV., umělecké skvosty gotiky 14. a 15. století, architekturu i liturgické předměty představuje nová výstava v Císařské konírně na Pražském hradě. Připomíná 600. výročí úmrtí českého a římského krále, syna Karla IV., v jehož stínu někdy bývá tento panovník skryt. Výstava Český a římský král Václav IV. s podtitulem Gotické umění krásného slohu kolem roku 1400 potrvá do listopadu.

Před šesti sty lety zemřel předposlední Lucemburk na českém trůně. Václav IV. se ujal moci v necelých osmnácti letech, když zemřel jeho otec Karel. Vynikal sečtělostí a vzděláním, avšak s politickými překážkami přelomu 14. a 15. století si příliš poradit nedokázal. Milovník lovu vladařské neúspěchy topil v alkoholu. Panoval 41 let.