Česko si připomíná církevního reformátora Jana Husa, který před 605 lety zemřel na kostnické hranici, když odmítl odvolat své náboženské učení. Kazatelovu odkazu se věnovala ekumenická bohoslužba v jeho rodném Husinci i v pražské Betlémské kapli.
Kázání v kapli Betlémské. Slavnostní bohoslužby připomněly odkaz Jana Husa
90 minut
Záznam: Bohoslužba k uctění mučednické smrti Jana Husa
Církev bratrská v Husinci působí od roku 1892, kdy koupila stodolu u Husova domu. Za jeden rok ji přebudovala na byt a modlitebnu. Dopolední husinecká bohoslužba byla součástí několikadenního programu Husových slavností s církevním i kulturním programem. Účastnili se jí zástupci Církve československé husitské a římskokatolické církve. Hlavní slovo vedl předseda Rady církve bratrské David Novák.
„Husův odkaz je poměrně bohatý a pořád má co říct těm, kteří chtějí naslouchat,“ řekl kazatel místního sboru Církve bratrské Pavel Fér. K návštěvníkům tak promluvila i farářka církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká, která kromě výročí Husovy mučednické smrti připomněla i 400 let od bitvy na Bílé hoře.
„K čemu jsou výročí, pokud ne k dotýkání? Dotýkání fyzickému. Co třeba pouť na Bílou horu, proti proudu času i vojsk? Ale také dotýkání vnitřnímu, tichému dumání nad tím, jak zapadají české dějiny do té mojí osobní a rodinné historie. K ptaní se, kdo je pro mě Mistr Jan Hus? K uvědomění, že vlastně i slovo je dotekem,“ řekla Kopecká.
Tradice Husových oslav v jeho rodišti se odvíjí od roku 1869. První oslavy se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i za první republiky. Komunistický režim ale udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990. Při příležitosti 600 let od Husova upálení byl jeho rodný dům za 26 milionů korun opraven, památník ve správě Církve československé husitské je otevřen od května do října.
Ukázalo se, že nejsme pány planety, znělo Betlémskou kaplí
Odkaz Jana Husa si v pondělí mohli lidé připomenout při bohoslužbě na Kozím Hrádku na Táborsku, kde Hus pobýval, když nesměl kázat v Praze. V pražské Betlémské kapli, v místě, kde Hus sám kázal, následovala bohoslužba v pondělí odpoledne.
Předseda ekumenické rady církví Daniel Ženatý připomněl Husův odkaz citací z dopisu, který církevní reformátor napsal několik dní před svým upálením z věznice v Kostnici. Ženatý upozornil, že Husovy výzvy z dopisu ke vzájemné lásce, k překonání rozkolů a k životu v pravdě jsou dnes stejně důležité jako v 15. století. „Když budeme žít v pravdě, nestrhne nás záplava falešných informací,“ řekl.
2 minuty
UDÁLOSTI: Česko si připomnělo odkaz Jana Husa
Olomoucký biskup Církve československé husitské Tomáš Chytil v kázání připomněl Husův odkaz v souvislosti s pevností ve víře, která podle něj každého posílí. Uvedl také, že 21. století odhazuje staré zvyky a klade důraz na individualitu a na možnost volby v každé situaci, i když jde o volbu mezi životem a smrtí, jako například při eutanazii. Epidemie koronaviru ale podle něj vše změnila.
„Ukázala se pravda. Bojíme se vlastní konečnosti, objevili jsme křehkost života,“ řekl Chytil. „Uvědomili jsme si, že nejsme absolutními pány planety.“
Patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta připomněl, že epidemie ovlivnila i letošní připomínkové akce ke sto letům činnosti církve. Některé se nemohly uskutečnit, protože to epidemiologická situace neumožňovala.
Hygienická opatření ostatně ovlivnila i průběh mše. Do Betlémské kaple nemohl vstoupit nikdo bez roušky. Při přijímání si roušky nasadili i kněží a někteří věřící si nenechali vložit hostii do úst, ale přebrali ji do ruky a dali si ji tam sami. Omezení ale nijak nepoznamenala účast na bohoslužbě, podobně jako v předchozích letech na ni dorazily stovky lidí.
