BLOG: Náboženství a katastrofy. Díl čtvrtý: Konec světa

V předchozích dílech religionistka Zuzana Marie Kostićová popsala, jak různá náboženství pojímají katastrofy jako hněv nadpřirozených bytostí, důsledek působení zla nebo jako nezvratný osud. Extrémním případem všech těchto pojetí je pak milenialismus neboli očekávání konce světa.

Teoretici náboženství rozpoznávají dvě základní formy milenialismu – totiž katastrofický a progresivní. Jak již název napovídá, ten první je v zásadě pesimistický a pracuje s myšlenkou zániku světa; ten druhý je naopak optimistický a očekává příchod nového, pozitivního, zlatého věku.

Milenialismus se však málokdy vyskytuje v čistých typech, většinou je v praxi namíchaný z obou ideálních forem. Dobře je to vidět zvláště na křesťanské apokalyptice. Konec světa je tu sice v zásadě progresivní (protože ústí do druhého příchodu Krista), předcházejí mu však hrůzné události, kdy se bude dělit zrno od plev a země bude zmítána nejrůznějšími formami katastrof.

Milenialismus v době husitských válek

Očekávání konce světa se může objevit v nejrůznějších kontextech, v praxi je však jednou z typických reakcí na velké katastrofy, od přírodních pohrom až po války. Z české historie známe výbuchy milenialismu například z kontextu husitských válek.

Už Jan Hus považoval spálení Viklefových spisů za známku, že se blíží Antikrist, a samo husitské hnutí bylo silně mileniální. Konec světa se tehdy čekal v roce 1420: když se nedostavil, přirozeně následovalo zklamání a vystřízlivění.

  • Autorka je religionistka a mayistka. 

Mileniální očekávání se mohou projevovat různým způsobem. V křesťanském kontextu jsou často provázena výzvou k obrácení, pokání a odhození světského majetku, případně k vzdálení se od světa. Ze světových náboženství známe však i jiné případy.

Zajímavou formou milenialismu se například vyznačovali Guaraníové, paraguayští indiáni, kteří věřili v existenci „země beze zla“ a čas od času se vydali na výpravu, při níž se ji pokoušeli najít. V jiných hnutích vedl vypjatý milenialismus až k vraždám, sebevraždám nebo násilným konfliktům s autoritami.

Nejslavnějším příkladem tohoto typu je hnutí Nebeská brána, které spáchalo koncem 90. let hromadnou sebevraždu, či američtí davidiáni známí ze seriálu Waco. Konflikt mezi davidiánskou usedlostí a FBI, k němuž došlo především kvůli ostře netolerantnímu postupu úřadů, se z davidiánského pohledu proměnil ve svatou válku dobra proti zlu a signál, že nastává konec světa. Celé střetnutí následně strašlivě eskalovalo a výsledkem bylo bezmála osmdesát mrtvých davidiánů, včetně pětadvaceti dětí.

Nenaplněná proroctví

Zvláštní kapitolou v rámci milenialismu je to, co se stane, když se očekávání konce světa nevyplní. Čekali bychom, že se taková hnutí okamžitě rozpadnou a jejich vůdcové přijdou o veškerou úctu a respekt, nicméně pravda je obvykle docela jiná. Většinou je nevyplněné proroctví spíše jakousi obrovskou zkouškou životaschopnosti, která, pokud ji dokáže hnutí šťastně překonat, naopak jeho členy stmelí.

Vypjatý milenialismus je ostatně (až na výjimky, jako například Svědkové Jehovovi) typický spíše pro mladičká, čerstvě vzniklá hnutí – čím déle pak existují, tím spíše se konec světa stává něčím, co nikterak bezprostředně nehrozí a spíše stojí v daleké mlhavé budoucnosti.

Takto se proměnilo mimo jiné i křesťanství. Ještě první generace křesťanů byly přesvědčeny, že se setkají s Ježíšem za svého života. Postupně se však vypjatý milenialismus uklidňoval a když se nové náboženství začalo integrovat do světa, zklidňovala se i jeho apokalyptická dikce.

Je však třeba zdůraznit, že i když se mileniální náboženství takto „zklidní“, nečekané katastrofy dokážou mileniální plamen zakrátko znovu rozfoukat. Ten se následně může manifestovat jak v oficiálních kruzích, tak i v nově vzniklých hnutích, která se někdy rodí právě z lůna válek, epidemií nebo přírodních katastrof.

Milenialismus je pak typický i pro alternativní spiritualitu – vlna očekávání konce světa, který se měl odehrát 21. prosince 2012, je toho dobrým příkladem. Je pak třeba zdůraznit, že se celý fenomén odehrál v bezprostřední vazbě na globální ekonomickou krizi 2008, která postihla velké množství lidí a navýšila pocit bezmoci a nejistoty. I to je dobrý příklad toho, jak úzká vazba existuje mezi neblahými událostmi a očekáváními konce světa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 22 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...