BLOG: Náboženství a katastrofy. Díl čtvrtý: Konec světa

V předchozích dílech religionistka Zuzana Marie Kostićová popsala, jak různá náboženství pojímají katastrofy jako hněv nadpřirozených bytostí, důsledek působení zla nebo jako nezvratný osud. Extrémním případem všech těchto pojetí je pak milenialismus neboli očekávání konce světa.

Teoretici náboženství rozpoznávají dvě základní formy milenialismu – totiž katastrofický a progresivní. Jak již název napovídá, ten první je v zásadě pesimistický a pracuje s myšlenkou zániku světa; ten druhý je naopak optimistický a očekává příchod nového, pozitivního, zlatého věku.

Milenialismus se však málokdy vyskytuje v čistých typech, většinou je v praxi namíchaný z obou ideálních forem. Dobře je to vidět zvláště na křesťanské apokalyptice. Konec světa je tu sice v zásadě progresivní (protože ústí do druhého příchodu Krista), předcházejí mu však hrůzné události, kdy se bude dělit zrno od plev a země bude zmítána nejrůznějšími formami katastrof.

Milenialismus v době husitských válek

Očekávání konce světa se může objevit v nejrůznějších kontextech, v praxi je však jednou z typických reakcí na velké katastrofy, od přírodních pohrom až po války. Z české historie známe výbuchy milenialismu například z kontextu husitských válek.

Už Jan Hus považoval spálení Viklefových spisů za známku, že se blíží Antikrist, a samo husitské hnutí bylo silně mileniální. Konec světa se tehdy čekal v roce 1420: když se nedostavil, přirozeně následovalo zklamání a vystřízlivění.

  • Autorka je religionistka a mayistka. 

Mileniální očekávání se mohou projevovat různým způsobem. V křesťanském kontextu jsou často provázena výzvou k obrácení, pokání a odhození světského majetku, případně k vzdálení se od světa. Ze světových náboženství známe však i jiné případy.

Zajímavou formou milenialismu se například vyznačovali Guaraníové, paraguayští indiáni, kteří věřili v existenci „země beze zla“ a čas od času se vydali na výpravu, při níž se ji pokoušeli najít. V jiných hnutích vedl vypjatý milenialismus až k vraždám, sebevraždám nebo násilným konfliktům s autoritami.

Nejslavnějším příkladem tohoto typu je hnutí Nebeská brána, které spáchalo koncem 90. let hromadnou sebevraždu, či američtí davidiáni známí ze seriálu Waco. Konflikt mezi davidiánskou usedlostí a FBI, k němuž došlo především kvůli ostře netolerantnímu postupu úřadů, se z davidiánského pohledu proměnil ve svatou válku dobra proti zlu a signál, že nastává konec světa. Celé střetnutí následně strašlivě eskalovalo a výsledkem bylo bezmála osmdesát mrtvých davidiánů, včetně pětadvaceti dětí.

Nenaplněná proroctví

Zvláštní kapitolou v rámci milenialismu je to, co se stane, když se očekávání konce světa nevyplní. Čekali bychom, že se taková hnutí okamžitě rozpadnou a jejich vůdcové přijdou o veškerou úctu a respekt, nicméně pravda je obvykle docela jiná. Většinou je nevyplněné proroctví spíše jakousi obrovskou zkouškou životaschopnosti, která, pokud ji dokáže hnutí šťastně překonat, naopak jeho členy stmelí.

Vypjatý milenialismus je ostatně (až na výjimky, jako například Svědkové Jehovovi) typický spíše pro mladičká, čerstvě vzniklá hnutí – čím déle pak existují, tím spíše se konec světa stává něčím, co nikterak bezprostředně nehrozí a spíše stojí v daleké mlhavé budoucnosti.

Takto se proměnilo mimo jiné i křesťanství. Ještě první generace křesťanů byly přesvědčeny, že se setkají s Ježíšem za svého života. Postupně se však vypjatý milenialismus uklidňoval a když se nové náboženství začalo integrovat do světa, zklidňovala se i jeho apokalyptická dikce.

Je však třeba zdůraznit, že i když se mileniální náboženství takto „zklidní“, nečekané katastrofy dokážou mileniální plamen zakrátko znovu rozfoukat. Ten se následně může manifestovat jak v oficiálních kruzích, tak i v nově vzniklých hnutích, která se někdy rodí právě z lůna válek, epidemií nebo přírodních katastrof.

Milenialismus je pak typický i pro alternativní spiritualitu – vlna očekávání konce světa, který se měl odehrát 21. prosince 2012, je toho dobrým příkladem. Je pak třeba zdůraznit, že se celý fenomén odehrál v bezprostřední vazbě na globální ekonomickou krizi 2008, která postihla velké množství lidí a navýšila pocit bezmoci a nejistoty. I to je dobrý příklad toho, jak úzká vazba existuje mezi neblahými událostmi a očekáváními konce světa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 20 mminutami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 1 hhodinou

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 4 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 7 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...