Městská divadla pražská se rozhodla uvádět tři husitská dramata Aloise Jiráska během jediného večera. Z obsáhlé trilogie režisér Lukáš Brutovský vybral to nejdůležitější tak, aby se husitská revoluce v kostce vešla do necelých dvou hodin představení. V něm se chorály mísí s elektronickou hudbou a Jan Hus, Jan Žižka i Jan Roháč mají jednoho společného hereckého představitele – Vojtěcha Dvořáka.
Volnou husitskou trilogii napsal Jirásek na počátku minulého století. Aktuální jevištní adaptace je podle Brutovského, který je také autorem úpravy textu a hudby, pokusem o kreativní, a přitom kritickou konfrontaci s touto kapitolou českých dějin.
Jana Husa v inscenaci vyobrazili jako intelektuála zaskočeného tím, jak to s ním nakonec dopadne. Jan Roháč je posledním opuštěným v boji za spravedlnost. „Žižku líčíme jako takového vůdce fotbalových chuligánů,“ doplnil herec Vojtěch Dvořák.
„Jde ale i o hledání národního hrdiny a tři podoby tohoto hrdinství,“ naznačuje Brutovský. Na motivu pravdy a odvahy tvůrci ukazují, jak se krásná idea může proměnit v krvavý fanatismus. K Jiráskovu pojetí národních hrdinů přistupují s rezervou. „Přiznáváme i nekritický aspekt při jejich zbožňování, že to není tak jednoznačné, jak se to snažili prezentovat komunisti,“ vysvětluje režisér.
Zatím nejucelenější pohled na husitství v ideologickém duchu padesátých let natočil režisér Otakar Vávra. Šlo o nejdražší projekt tehdejší kinematografie, vyšel na 33 milionů korun. I filmové zpracování vycházelo z Jiráskových literárních předloh.
Pro mladší publikum
V Městských divadlech pražských se k historickým románům vracejí nejenom kvůli kritické konfrontaci s kapitolou českých dějin, kterou si různé doby vykládaly po svém. Chtějí zároveň doplnit dějepisné informace těm, pro něž jsou Hus a Žižka nanejvýše komiksovými figurkami ze satirických Oprásků sčeskí historje.
Jevištní koláž z her je určena převážně mladšímu publiku, čemuž je přizpůsobena i scénografie v podobě archeologického naleziště nebo úprava původního textu.
„Snažíme se toho docílit hlavně scénickými prostředky – používáme současnou elektronickou hudbu v kombinaci s původními texty písní z doby husitské, pracujeme s principem oživlé archeologie, tedy používáme dobové předměty, ale neadekvátním způsobem. I text samotný došel zjednodušení, zachováváme jen nejnutnější body, důraz klademe na expresi,“ objasňuje Brutovský.
Při nejbližších reprízách se diváci mohou s Husem, Žižkou a Roháčem potkat 12. a 28. února.
