Městská divadla pražská se rozhodla uvádět tři husitská dramata Aloise Jiráska během jediného večera. Z obsáhlé trilogie režisér Lukáš Brutovský vybral to nejdůležitější tak, aby se husitská revoluce v kostce vešla do necelých dvou hodin představení. V něm se chorály mísí s elektronickou hudbou a Jan Hus, Jan Žižka i Jan Roháč mají jednoho společného hereckého představitele – Vojtěcha Dvořáka.
Hledá se národní hrdina. Jiráskova husitská trilogie se hraje na divadle jako 3v1
Volnou husitskou trilogii napsal Jirásek na počátku minulého století. Aktuální jevištní adaptace je podle Brutovského, který je také autorem úpravy textu a hudby, pokusem o kreativní, a přitom kritickou konfrontaci s touto kapitolou českých dějin.
Jana Husa v inscenaci vyobrazili jako intelektuála zaskočeného tím, jak to s ním nakonec dopadne. Jan Roháč je posledním opuštěným v boji za spravedlnost. „Žižku líčíme jako takového vůdce fotbalových chuligánů,“ doplnil herec Vojtěch Dvořák.
„Jde ale i o hledání národního hrdiny a tři podoby tohoto hrdinství,“ naznačuje Brutovský. Na motivu pravdy a odvahy tvůrci ukazují, jak se krásná idea může proměnit v krvavý fanatismus. K Jiráskovu pojetí národních hrdinů přistupují s rezervou. „Přiznáváme i nekritický aspekt při jejich zbožňování, že to není tak jednoznačné, jak se to snažili prezentovat komunisti,“ vysvětluje režisér.
Zatím nejucelenější pohled na husitství v ideologickém duchu padesátých let natočil režisér Otakar Vávra. Šlo o nejdražší projekt tehdejší kinematografie, vyšel na 33 milionů korun. I filmové zpracování vycházelo z Jiráskových literárních předloh.
Pro mladší publikum
V Městských divadlech pražských se k historickým románům vracejí nejenom kvůli kritické konfrontaci s kapitolou českých dějin, kterou si různé doby vykládaly po svém. Chtějí zároveň doplnit dějepisné informace těm, pro něž jsou Hus a Žižka nanejvýše komiksovými figurkami ze satirických Oprásků sčeskí historje.
Jevištní koláž z her je určena převážně mladšímu publiku, čemuž je přizpůsobena i scénografie v podobě archeologického naleziště nebo úprava původního textu.
„Snažíme se toho docílit hlavně scénickými prostředky – používáme současnou elektronickou hudbu v kombinaci s původními texty písní z doby husitské, pracujeme s principem oživlé archeologie, tedy používáme dobové předměty, ale neadekvátním způsobem. I text samotný došel zjednodušení, zachováváme jen nejnutnější body, důraz klademe na expresi,“ objasňuje Brutovský.
Při nejbližších reprízách se diváci mohou s Husem, Žižkou a Roháčem potkat 12. a 28. února.