Husitství

Do tuzemska se za přísných bezpečnostních opatření vrátil poprvé od konce třicetileté války meč, který je přisuzován Janu Žižkovi a je zapůjčený ze švédských královských sbírek. Původně přitom pravděpodobně patřil do sbírek císaře Rudolfa II. Na konci třicetileté války se ale stal kořistí švédských vojáků.

Nově vytvořená umělá inteligence, která měla reagovat na otázky věřících, musela být „zbavena kněžství“. Stroj totiž odpovídal natolik kontroverzně, že z něj jeho autoři udělali jen amatérského teologa.

Bohoslužbou v pražské Betlémské kapli si Církev československá husitská připomněla letošní 607. výročí upálení církevního reformátora mistra Jana Husa. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta, který ve svém kázání srovnával Husa s Janem Amosem Komenským. Na letošek právě připadá 430. výročí narození učitele národů a posledního biskupa Jednoty bratrské Komenského. Zazněly i prosby za mír na Ukrajině a za slitování za Ukrajince, kteří ztratili své blízké i domovy.

Uplynulo šest set let od vzniku takzvané Lipnické bible. Pojmenování získala podle hradu Lipnice nad Sázavou, kde byla pravděpodobně její část ve dvacátých letech patnáctého století sepsána. Další stopy středověkého rukopisu se podařilo zachytit až ve dvacátém století. Zhruba půltisíciletá kapitola z historie Lipnické bible tak zůstává tajemstvím, stejně jako jména jejích autorů i zadavatele. Po vystavení na hradě v Lipnici je vzácné dílo k vidění nyní i v pražském Klementinu.

Mapy bitev, proměn hranic českých zemí, ale i místních výsledků parlamentních voleb nebo poutních míst si lidé mohou prohlédnout na novém webu. On-line Český historický atlas je přístupný od počátku května. Přináší řadu map a doplňujících informací pokrývajících období českých dějin od středověku po 20. století. Akademie věd ČR (AV) o atlasu informovala na webu.

Bitva u Sudoměře nedaleko od Strakonic v roce 1420 byla první větší vítěznou bitvou husitů proti vojákům krále Zikmunda. Stála též na počátku vojenské slávy Jana Žižky z Trocnova, ač v ní nebyl jediným a zřejmě ani hlavním velitelem. Bitva, která se odehrála před rovnými 600 lety – 25. března 1420 – se také zapsala do vojenské historie jako první větší husitské vítězství s použitím vozové hradby. Na místě bitvy byl v roce 1925 postaven památník Jana Žižky.

Městská divadla pražská se rozhodla uvádět tři husitská dramata Aloise Jiráska během jediného večera. Z obsáhlé trilogie režisér Lukáš Brutovský vybral to nejdůležitější tak, aby se husitská revoluce v kostce vešla do necelých dvou hodin představení. V něm se chorály mísí s elektronickou hudbou a Jan Hus, Jan Žižka i Jan Roháč mají jednoho společného hereckého představitele – Vojtěcha Dvořáka.

Býval lapkou i královských dvořanem, poté se přidal k největší rebelii v českých dějinách a proslul jako geniální jednooký vojevůdce. Historik Petr Čornej představuje Jana Žižku v nové biografii jako odvážnou a impulzivní osobnost, vedenou motivací naplnit boží vůli.

Před 600 lety zahájili na Novém Městě pražském stoupenci kalichu svoji revoluci. Začala krvavě vyhozením konšelů z oken radnice. Jak přesně to bylo, sice popisuje několik pramenů a dlouhá řada historických prací, ale v některých podrobnostech nemají historici jasno. O událostech 30. července 1419 i výzkumu středověkých dějin hovořila v Událostech, komentářích Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd. Rozhovor s ní vedl Jakub Železný.

Zdá se to poněkud barbarské, ale před staletími nebylo zase tak nevídané, že řešením politických sporů bylo slabší – míněno fyzicky slabší – stranu vyhodit z okna. K nejznámějším defenestracím patří dvě z těch pražských, a přestože z celoevropského pohledu byla nejspíše významnější ta z roku 1618 (lze ji vnímat jako úvod třicetileté války), pro české země byla neméně zásadní defenestrace, ke které došlo o 199 let dříve. Pražská defenestrace z 30. července 1419 bezprostředně předznamenala husitské války, které celým královstvím – a nejen jím – zmítaly další půldruhé dekády.