Bohoslužbou v pražské Betlémské kapli si Církev československá husitská připomněla letošní 607. výročí upálení církevního reformátora mistra Jana Husa. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta, který ve svém kázání srovnával Husa s Janem Amosem Komenským. Na letošek právě připadá 430. výročí narození učitele národů a posledního biskupa Jednoty bratrské Komenského. Zazněly i prosby za mír na Ukrajině a za slitování za Ukrajince, kteří ztratili své blízké i domovy.
Bohoslužba v Betlémské kapli připomněla Husa i Komenského
Butta připomněl, že jak Hus, tak i Komenský byli učitelé, oba měli vztah ke svému národu a usilovali o povznesení jeho kultury. Oba byli hluboce věřící křesťané a reformátoři. „Hus usiloval o nápravu církve a Komenský o všeobecnou nápravu lidstva jako celku v oblasti vzdělávání, náboženství i politiky,“ popsal. Odlišnost pak spočívá v tom, že Husův život byl zkrácen násilnou smrtí během kostnického koncilu. Oba procházeli utrpením a museli mu čelit ze zdrojů své víry, uvedl Butta.
Připomněl i dva poslední roky zasažené pandemií covidu, současnou obtížnou ekonomickou situaci i válečné konflikty. „O údělu milionů lidí rozhoduje nevyzpytatelnost mocných vůdců,“ podotkl. To pak vede některé lidi k hledání hlubších otázek lidského života, míní. Poukázal na příklady lidí z české historie, kteří dokázali aktivně čelit zkouškám a neztratili naději.
„Hus přispěl k evropskému a světovému duchovnímu dědictví svým morálním postojem a příkladem,“ prohlásil. „A Komenského trvalý vklad je jeho jedinečný program výchovy k lidskosti,“ doplnil.
„Neztrácejme odvahu. Neztrácejme odhodlanost konat dobro i přes všechny obtíže, které na nás doléhají a kterým jsme vystaveni, jak nás k tomu vybízejí svým příkladem Hus i Komenský,“ řekl.
Den Husova upálení se v Česku slaví jako státní svátek. Hus byl katolický kněz. Kritizoval však svou církev za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, kritizoval kněze žijící v hříchu či kupčení s odpustky. Církví byl označen za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.
Hus je podle dnešních historiků příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací.