Jan Amos Komenský

V 99 letech zemřel v Brně herec Jiří Dušek. Svou kariéru spojil s Divadlem bratří Mrštíků, dnešním Městským divadlem Brno. Věnoval se také televizi, filmu, dabingu, pedagogické práci a komponování hudby. O jeho úmrtí informoval vnuk Jiří Duchoň.

Malíř Rembrandt van Rijn a myslitel Jan Amos Komenský bydleli v Amsterdamu téměř v sousedství, pravděpodobně se museli potkávat. Navíc Rembrandtův portrét starce i podle některých badatelů mohl být portrétem Komenského. Z těchto spekulací vyšla spisovatelka Lenka Horňáková-Civade ve svém románu Amsterodamské vigilie. Zinscenovala v něm setkání dvou velikánů nejen své doby.

Poutník, provázen Mámením a Všezvědem Všudybudem, prochází městem a hledá povolání pro své tělo a duši. Dlouho ale naráží jen na klam a marnost, dokud se neobrátí do vlastního srdce, kde nachází Boha. Labyrint světa a ráj srdce dopsal Jan Amos Komenský v roce 1623. I po čtyřech stech letech je poutníkovo hledání aktuální, nepochybuje komeniolog Jan Hábl. „Protože Komenskému se podařilo pojmenovat asi to nejdůležitější pro člověka a pro lidstvo,“ dodává.

Bohoslužbou v pražské Betlémské kapli si Církev československá husitská připomněla letošní 607. výročí upálení církevního reformátora mistra Jana Husa. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta, který ve svém kázání srovnával Husa s Janem Amosem Komenským. Na letošek právě připadá 430. výročí narození učitele národů a posledního biskupa Jednoty bratrské Komenského. Zazněly i prosby za mír na Ukrajině a za slitování za Ukrajince, kteří ztratili své blízké i domovy.

Po tříleté rekonstrukci, která stála přes čtyřicet milionů korun, se otevřelo muzeum Svět Komenského Fulnek. Muzeum Novojičínska ve své pobočce vytvořilo expozici Na prahu vichřice, ve které v interaktivní podobě představuje působení Jana Amose Komenského ve městě.

Několik let po jaderné havárii v Černobylu – konkrétně 25. dubna 1991 – přivítalo Československo krajany žijící na Ukrajině. Ti se obávali života v zamořeném regionu. Za návrat asi 1800 takzvaných černobylských Čechů se zasadil tehdejší prezident Václav Havel. „Bylo to trošku jako v pohádce,“ vzpomíná Boris Iljuk na situaci, kdy se ho jakožto představitele krajanské organizace Havel rozhodl přijmout.

Ocenit význam krajanů v českých dějinách i jejich roli v současnosti má významný den připomínající Čechy v zahraničí. Jeho datum si mohli vybrat oni sami, vyslovili se pro 4. únor spojený s odchodem Jana Amose Komenského. V historii přitom bylo z čeho vybírat, například čeští krajané ve Spojených státech měli značný vliv na vznik samostatného Československa. Pro návrh na stanovení Dne Čechů v zahraničí se tento týden vyslovila vláda, hlasovat o něm budou poslanci.

Školy v Česku stále zůstávají kvůli šíření koronaviru z velké části uzavřené, zatím to ani nevypadá, že by se situace měla v nejbližší době změnit. Jaké slabiny ukázala pandemie ve školství, a jak jsou na tom žáci a studenti v souvislosti se socializací? O tom v Interview ČT24 mluvil učitel z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře Tomáš Míka,  který vyhrál v anketě Zlatý Ámos 2020.

Od úmrtí světového myslitele a zakladatele moderní pedagogiky Jana Amose Komenského uplynulo v polovině listopadu tři sta padesát let. Významnou osobnost nejen tuzemských dějin připomenou také dva filmové projekty na obrazovkách České televize. Vzniklo dokumentární drama a animovaný seriál.

Přezdívá se mu učitel národů, dost dobře by to mohl být ale i „renesanční“ člověk. Jan Amos Komenský byl výjimečným pedagogem, reformátorem evropského školství, filozofem, ale i teologem. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky 17. století. Z dnešního pohledu jej chápeme jako zakladatele moderní pedagogiky. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se jako člen protestantské Jednoty bratrské musel v Čechách skrývat a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, pak se přesunul do Amsterdamu, kde v listopadu 1670 zemřel. Je tomu 350 let.

Jeden z nejvýznamnějších učenců v české historii Jan Amos Komenský žil v nelehké době, kterou desítky let ovlivňovala náboženská válka mezi katolíky a protestanty. Kvůli ní musel Komenský opustit i rodnou Moravu, kam se nikdy nevrátil. Evropou se v té době také šířil mor, který zapříčinil smrt mnoha Komenského blízkých. Učenec už tehdy prosazoval dodržování pravidel, která měla zabránit šíření nákazy. V rozjitřené době, kdy řada lidí vyháněla nakažené do lesů, ale hlavně vyzýval k soucitu a pomoci nemocným. Učitel národů zemřel 15. listopadu 1670.

Možné místo narození a raného mládí Jana Amose Komenského, Bartkův mlýn v Nivnici na Uherskohradišťsku, se dočkalo speciálního ošetření. Odborníci jej zbavili škůdců, kteří napadli dřevěnou část stavby.

Podzimní program České televize opět přinese různorodé dokumenty tuzemských filmařů, pokrývající témata ze současnosti i historie. Snímky odhalí dosud nezveřejněné záznamy z procesu s Rudolfem Slánským. Budou se věnovat globálnímu oteplování i Alzheimerově nemoci. Připomenou významná výročí a také prozkoumají vzdálené země.

K 350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského připravuje Česká televize dokumentární drama o životě Učitele národů nazvané „Jako letní sníh“. V těchto dnech pracuje režisér a scenárista Lubomír Hlavsa v brněnském studiu. Tvůrci natáčeli také v historických lokalitách ve Zlínském kraji, například na hradech Buchlov a Kurovice.

Jan Amos Komenský prosazoval školu hrou a s hravostí zprostředkovává informace o něm i nová knížka Tomáše Němečka doprovázená komiksovými ilustracemi. Prozradí třeba, že „Učitel národů“ ušel zamlada pět set kilometrů z Německa na Moravu a přál si vynalézt perpetuum mobile. Nakladatelství Mladá fronta chystá novinku k vydání na 15. dubna, ukázku z ní si ale můžete prolistovat s předstihem.

Před třiceti lety, kdy se „budování socialismu“ měnilo na zrod kapitalismu, měla centrální banka ve svých zásobách jednohaléře i tříkoruny. Začátkem října 1989 se objevila bankovka s portrétem Klementa Gottwalda, což tehdy vyvolalo vlnu nevole. Stokorunu někteří lidé poškozovali, připisovali hanlivé nápisy, vypichovali na kresbě oči nebo je červeně zabarvovali. „Samet“ zkrátka znamenal velké změny i pro bankovky: některé skončily, jiné se ani nestačily objevit na trhu.

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král a císař Karel IV. Na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Zemřel významný český teolog, duchovní Církve československé husitské a dlouholetý děkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Zdeněk Kučera. Bylo mu 89 let. O jeho smrti informoval Jiří Vaníček z Ústřední rady Církve československé husitské.

Školní vzdělání nemusí být nudné „šprtání“ – v USA se pokoušejí vyvolat přirozený zájem žáků prostřednictvím počítačových on-line aplikací. Děti řeší třeba matematické úlohy a sbírají přitom úrovně jako ve videohrách. Z obávané písemky se tak může stát zábava, navíc v animovaném světě, který je dětem blízký.