Podzimní program České televize opět přinese různorodé dokumenty tuzemských filmařů, pokrývající témata ze současnosti i historie. Snímky odhalí dosud nezveřejněné záznamy z procesu s Rudolfem Slánským. Budou se věnovat globálnímu oteplování i Alzheimerově nemoci. Připomenou významná výročí a také prozkoumají vzdálené země.
Komenský, Slánský, Žilková i slepice a sex. ČT představuje podzimní dokumenty
S pěti novými autorskými snímky se vrací Český žurnál, který kriticky nahlíží na události nedávné doby. Na obrazovky se dostane například environmentální esej Apoleny Rychlíkové Češi jsou výborní houbaři, v níž přístup Čechů k přírodě komentují mimozemšťané. Filip Remunda zase s podobným odstupem mapoval cestu influencerky Sandry do Ugandy a v dalším dokumentu se zaměřil na podmínky velkochovu slepic.
Dokumentární tvorba má a bude mít v České televizi své pevné místo, což platí i pro nadcházející podzimní sezonu. Druhý program České televize oslavil v květnu již padesát let od svého vzniku a právě dokumenty jsou jeho doménou již více než třicet let. Zásluhou jejich autorů zachycujeme autenticitu doby a pomocí rozsáhlého televizního archivu tak pomáháme spoluutvářet kolektivní paměť národa.
Barbora Chalupová prozkoumává možnosti bydlení mladých lidí. Pětici doplňuje ještě pohled Petry Nesvačilové na umělecko-aktivistickou skupinu Ztohoven v souvislosti s kauzou červených trenýrek nad Hradem.
„Jako nesmírně potřebné vnímám dokumenty upozorňující na důležitá společenská témata: Čeští vědci v tající Arktidě, kteří se zaměřují na problematiku globálního oteplování, a Život s Alzheimerem soustřeďující se na život se zákeřnou nemocí,“ doplňuje generální ředitel ČT další dokumentární sondy do současnosti.
Do ní se promítají i Sexuální dějiny českých zemí. Cyklus obsáhl posledních dvě stě let. „Sexualita se týká nás všech. Nelze ji jednoduše takzvaně vypnout. Chtěli jsme odbourat některá nesmyslná tabu a pokrytectví při vnímaní této přirozené součásti lidského života,“ vysvětluje režisér Pavel Šimák
Od Bílé hory na Duklu
Z historických výročí neopomine dokumentární tvorba dvě letošní nejvýznamnější, tedy 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského a 400 let od bitvy na Bílé hoře. Ve snímku o Bílé hoře se historici znovu zamýšlejí nad národním mýtem s touto událostí spojeným. Zajímá je i evropský kontext.
Příběh „Učitele národů“ přiblíží dokudrama, v němž se v hlavní roli vystřídají David a Alois Švehlíkovi. „Cílem filmu je představit Komenského v co nejlidštější a nejplastičtější podobě tak, jak to u moderního filmového portrétu očekáváme,“ ujišťuje kreativní producent Patrick Diviš.
Dokumentaristé zmapovali ale také fenomén Dukla u příležitosti sedmdesáti let fungování tohoto slavného sportovního centra.
K historii se vztahuje i chystaný pořad o Rudolfu Slánském. Osud komunisty popraveného ve vykonstruovaném politickém procesu vychází z dosud nezveřejněných záznamů. Materiály se před dvěma lety našly v objektu zkrachovalého Výzkumného ústavu kovů v Panenských Břežanech.
S Písaříkem do Iráku, s Žilkovou do Izraele
Program nezapomíná ani na příznivce cestopisů. Na obrazovce se objeví dvě novinky. Herec Martin Písařík a cestovatel Igor Brezovar nasedli na motorky a vydali se Po jedné stopě do Iráku a do Afriky. „Celá výprava byla nabitá příběhy a neskutečnými situacemi. Všechny krásné, veselé i smutné nebo bolavé historky budou v šestnácti dílech našeho dokumentu. Bude na co se dívat,“ slibuje Písařík.
Veronika Žilková zase pro diváky ČT v cestopisném cyklu Křížem krážem Izraelem prozkoumala zemi, kde její manžel Martin Stropnický působí jako velvyslanec.
„Izrael poskytuje deset tisíc let staré památky, neuvěřitelnou přírodu od pouště přes vodopády až po moře, jsou tu dokonce i sjezdovky. Je to velmi bezpečná země a stojí za navštívení,“ upozorňuje herečka. Kvůli pandemii vzniklo jen devět místo deseti původně plánovaných dílů. Paradoxně ale, přiznává Žilková, měl štáb nezvyklou možnost natočit atraktivní místa téměř bez návštěvníků.
Modrou krev vystřídá selská
ČT se rozhodla navázat i na dosavadní úspěšné dokumentární projekty. Cyklus o šlechtických rodech Modrá krev tak vystřídá seriál Selská krev. Diváci se tentokrát vypraví do rodin sedláků a jejich historie a s ní souvisejících proměn české krajiny a venkova.
„Je velmi důležité, aby se v době, kdy se příroda a krajina v naší zemi ocitá ve velké krizi, diváci dozvěděli, jak s ní zacházeli lidé v předešlých generacích. Jak byli vůči ní v pokoře, jak si vážili jejího koloběhu, jak se učili ji pozorovat, aby z ní mohli těžit a zároveň jí neubližovali,“ říká průvodkyně pořadu Vanda Hybnerová.
Připravena jsou také premiérová pokračování pořadů Herbář s Kateřinou Winterovou, České rybí legendy Jakuba Vágnera nebo Co naše babičky uměly a na co jsme my zapomněli.
GALERIE
dokumenty na čt
