Komenský, Slánský, Žilková i slepice a sex. ČT představuje podzimní dokumenty

Podzimní program České televize opět přinese různorodé dokumenty tuzemských filmařů, pokrývající témata ze současnosti i historie. Snímky odhalí dosud nezveřejněné záznamy z procesu s Rudolfem Slánským. Budou se věnovat globálnímu oteplování i Alzheimerově nemoci. Připomenou významná výročí a také prozkoumají vzdálené země.

S pěti novými autorskými snímky se vrací Český žurnál, který kriticky nahlíží na události nedávné doby. Na obrazovky se dostane například environmentální esej Apoleny Rychlíkové Češi jsou výborní houbaři, v níž přístup Čechů k přírodě komentují mimozemšťané. Filip Remunda zase s podobným odstupem mapoval cestu influencerky Sandry do Ugandy a v dalším dokumentu se zaměřil na podmínky velkochovu slepic.

Dokumentární tvorba má a bude mít v České televizi své pevné místo, což platí i pro nadcházející podzimní sezonu. Druhý program České televize oslavil v květnu již padesát let od svého vzniku a právě dokumenty jsou jeho doménou již více než třicet let. Zásluhou jejich autorů zachycujeme autenticitu doby a pomocí rozsáhlého televizního archivu tak pomáháme spoluutvářet kolektivní paměť národa.
Petr Dvořák

Barbora Chalupová prozkoumává možnosti bydlení mladých lidí. Pětici doplňuje ještě pohled Petry Nesvačilové na umělecko-aktivistickou skupinu Ztohoven v souvislosti s kauzou červených trenýrek nad Hradem

„Jako nesmírně potřebné vnímám dokumenty upozorňující na důležitá společenská témata: Čeští vědci v tající Arktidě, kteří se zaměřují na problematiku globálního oteplování, a Život s Alzheimerem soustřeďující se na život se zákeřnou nemocí,“ doplňuje generální ředitel ČT další dokumentární sondy do současnosti.

Do ní se promítají i Sexuální dějiny českých zemí. Cyklus obsáhl posledních dvě stě let. „Sexualita se týká nás všech. Nelze ji jednoduše takzvaně vypnout. Chtěli jsme odbourat některá nesmyslná tabu a pokrytectví při vnímaní této přirozené součásti lidského života,“ vysvětluje režisér Pavel Šimák

Od Bílé hory na Duklu

Z historických výročí neopomine dokumentární tvorba dvě letošní nejvýznamnější, tedy 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského a 400 let od bitvy na Bílé hoře. Ve snímku o Bílé hoře se historici znovu zamýšlejí nad národním mýtem s touto událostí spojeným. Zajímá je i evropský kontext.

Příběh „Učitele národů“ přiblíží dokudrama, v němž se v hlavní roli vystřídají David a Alois Švehlíkovi. „Cílem filmu je představit Komenského v co nejlidštější a nejplastičtější podobě tak, jak to u moderního filmového portrétu očekáváme,“ ujišťuje kreativní producent Patrick Diviš.

Dokumentaristé zmapovali ale také fenomén Dukla u příležitosti sedmdesáti let fungování tohoto slavného sportovního centra.  

K historii se vztahuje i chystaný pořad o Rudolfu Slánském. Osud komunisty popraveného ve vykonstruovaném politickém procesu vychází z dosud nezveřejněných záznamů. Materiály se před dvěma lety našly v objektu zkrachovalého Výzkumného ústavu kovů v Panenských Břežanech.

S Písaříkem do Iráku, s Žilkovou do Izraele

Program nezapomíná ani na příznivce cestopisů. Na obrazovce se objeví dvě novinky. Herec Martin Písařík a cestovatel Igor Brezovar nasedli na motorky a vydali se Po jedné stopě do Iráku a do Afriky. „Celá výprava byla nabitá příběhy a neskutečnými situacemi. Všechny krásné, veselé i smutné nebo bolavé historky budou v šestnácti dílech našeho dokumentu. Bude na co se dívat,“ slibuje Písařík.

Veronika Žilková zase pro diváky ČT v cestopisném cyklu Křížem krážem Izraelem prozkoumala zemi, kde její manžel Martin Stropnický působí jako velvyslanec.

„Izrael poskytuje deset tisíc let staré památky, neuvěřitelnou přírodu od pouště přes vodopády až po moře, jsou tu dokonce i sjezdovky. Je to velmi bezpečná země a stojí za navštívení,“ upozorňuje herečka. Kvůli pandemii vzniklo jen devět místo deseti původně plánovaných dílů. Paradoxně ale, přiznává Žilková, měl štáb nezvyklou možnost natočit atraktivní místa téměř bez návštěvníků.

Modrou krev vystřídá selská

ČT se rozhodla navázat i na dosavadní úspěšné dokumentární projekty. Cyklus o šlechtických rodech Modrá krev tak vystřídá seriál Selská krev. Diváci se tentokrát vypraví do rodin sedláků a jejich historie a s ní souvisejících proměn české krajiny a venkova.

„Je velmi důležité, aby se v době, kdy se příroda a krajina v naší zemi ocitá ve velké krizi, diváci dozvěděli, jak s ní zacházeli lidé v předešlých generacích. Jak byli vůči ní v pokoře, jak si vážili jejího koloběhu, jak se učili ji pozorovat, aby z ní mohli těžit a zároveň jí neubližovali,“ říká průvodkyně pořadu Vanda Hybnerová.

Připravena jsou také premiérová pokračování pořadů Herbář s Kateřinou Winterovou, České rybí legendy Jakuba Vágnera nebo Co naše babičky uměly a na co jsme my zapomněli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 1 hhodinou

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
před 21 hhodinami

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
12. 1. 2026

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
12. 1. 2026

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
12. 1. 2026
Načítání...