Malíř Rembrandt van Rijn a myslitel Jan Amos Komenský bydleli v Amsterdamu téměř v sousedství, pravděpodobně se museli potkávat. Navíc Rembrandtův portrét starce i podle některých badatelů mohl být portrétem Komenského. Z těchto spekulací vyšla spisovatelka Lenka Horňáková-Civade ve svém románu Amsterodamské vigilie. Zinscenovala v něm setkání dvou velikánů nejen své doby.
Amsterodamské vigilie spekulují, o čem mluvili Rembrandt s Komenským
Rozhovor s Lenkou Horňákovou-Civade (zdroj: ČT24)
Čtenáře kniha zavede do Amsterdamu roku 1656. Do doby, kdy se Evropa vzpamatovává ze třicetileté války, která vyhnala mnoho lidí z jejich domovů. Mezi nimi i posledního biskupa Jednoty bratrské a myslitele Jana Amose Komenského, který se po nesčetných strastech a osobních tragédiích usadil v holandském přístavu, kde strávil poslední léta svého života.
Potkávat se musel s malířem Rembrandtem van Rijnem, který bydlel nedaleko. Skutečnosti, že se znali, nahrává i obraz starce, momentálně visící ve florentské galerii Uffizi. Někteří badatelé předpokládají, že starší muž na portrétu je právě Komenský.
„Pro mě je to otevření dveří představivosti, vloudila jsem se do ateliéru malíře a poslouchala jsem diskuze, které si myslím, že by spolu ti dva měli. Ani Rembrandt, ani Komenský by si nenechali ujít příležitost mluvit s tím druhým během sezení, která malíř od svých modelů vyžadoval. Postavit proti sobě obhájce slova a obhájce obrazu je začátek obrovské diskuze,“ nepochybuje Lenka Horňáková-Civade.
Rozhovory o Evropě i nesmrtelnosti
Sepsala tak smyšlený dialog dvou výjimečných, zároveň také velmi rozdílných mužů. Cílem nebylo poodkrýt skrze jejich rozhovor dosud neznámá fakta, ale dostat se k jejich myšlení.
„Tématem, které rozvíjí, je Evropa a naše identita, protože Rembrandt se nehnul za celý život v podstatě z Amsterdamu a Komenský naopak málokdy vydržel dlouho na jednom místě, protože byl vždycky hnán nějakou těžkou situací. Takže nomád z nutnosti versus téměř nehybný člověk, jehož ateliérem ale procházel celý svět,“ upřesnila prozaička.
Muži v románu probírají také téma nesmrtelnosti, jaký je význam díla a smysl života. Komenský zemřel v Amsterdamu v listopadu 1670, Rembrandt o rok dříve.
Amsterodamské vigilie napsala Lenka Horňáková-Civade, která žije ve Francii, francouzsky, teprve poté knihu přeložila do češtiny. Moravského rodáka Komenského podle ní Francouzi příliš neznají. „Patří k jistým zadostiučiněním, že román pootevírá dveře a nechává vstupovat francouzské čtenáře do Komenského světa,“ podotýká.
Její kniha získala nominaci na Prix du livre européen (Cenu evropské knihy), udělovanou každoročně románu nebo eseji, který vyšel v zemích Evropské unie a vyjadřuje pozitivní evropské vize.