Amsterodamské vigilie spekulují, o čem mluvili Rembrandt s Komenským

5 minut
Rozhovor s Lenkou Horňákovou-Civade
Zdroj: ČT24

Malíř Rembrandt van Rijn a myslitel Jan Amos Komenský bydleli v Amsterdamu téměř v sousedství, pravděpodobně se museli potkávat. Navíc Rembrandtův portrét starce i podle některých badatelů mohl být portrétem Komenského. Z těchto spekulací vyšla spisovatelka Lenka Horňáková-Civade ve svém románu Amsterodamské vigilie. Zinscenovala v něm setkání dvou velikánů nejen své doby.

Čtenáře kniha zavede do Amsterdamu roku 1656. Do doby, kdy se Evropa vzpamatovává ze třicetileté války, která vyhnala mnoho lidí z jejich domovů. Mezi nimi i posledního biskupa Jednoty bratrské a myslitele Jana Amose Komenského, který se po nesčetných strastech a osobních tragédiích usadil v holandském přístavu, kde strávil poslední léta svého života.

Potkávat se musel s malířem Rembrandtem van Rijnem, který bydlel nedaleko. Skutečnosti, že se znali, nahrává i obraz starce, momentálně visící ve florentské galerii Uffizi. Někteří badatelé předpokládají, že starší muž na portrétu je právě Komenský.

„Pro mě je to otevření dveří představivosti, vloudila jsem se do ateliéru malíře a poslouchala jsem diskuze, které si myslím, že by spolu ti dva měli. Ani Rembrandt, ani Komenský by si nenechali ujít příležitost mluvit s tím druhým během sezení, která malíř od svých modelů vyžadoval. Postavit proti sobě obhájce slova a obhájce obrazu je začátek obrovské diskuze,“ nepochybuje Lenka Horňáková-Civade.

Rozhovory o Evropě i nesmrtelnosti

Sepsala tak smyšlený dialog dvou výjimečných, zároveň také velmi rozdílných mužů. Cílem nebylo poodkrýt skrze jejich rozhovor dosud neznámá fakta, ale dostat se k jejich myšlení.

„Tématem, které rozvíjí, je Evropa a naše identita, protože Rembrandt se nehnul za celý život v podstatě z Amsterdamu a Komenský naopak málokdy vydržel dlouho na jednom místě, protože byl vždycky hnán nějakou těžkou situací. Takže nomád z nutnosti versus téměř nehybný člověk, jehož ateliérem ale procházel celý svět,“ upřesnila prozaička.

Muži v románu probírají také téma nesmrtelnosti, jaký je význam díla a smysl života. Komenský zemřel v Amsterdamu v listopadu 1670, Rembrandt o rok dříve.

Amsterodamské vigilie napsala Lenka Horňáková-Civade, která žije ve Francii, francouzsky, teprve poté knihu přeložila do češtiny. Moravského rodáka Komenského podle ní Francouzi příliš neznají. „Patří k jistým zadostiučiněním, že román pootevírá dveře a nechává vstupovat francouzské čtenáře do Komenského světa,“ podotýká.

Její kniha získala nominaci na Prix du livre européen (Cenu evropské knihy), udělovanou každoročně románu nebo eseji, který vyšel v zemích Evropské unie a vyjadřuje pozitivní evropské vize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
před 14 hhodinami

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
před 15 hhodinami

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
před 18 hhodinami

V Lipníku nad Bečvou vyrábějí pro Hollywood historické lodě

Plaví se na nich hrdinové celosvětově úspěšných seriálů Hra o trůny, Vikingové nebo snímku Letopisy Narnie. Historické lodě ale vznikly v Česku, v garáži v Lipníku nad Bečvou. Dvě fantasy plavidla se objevila i v Oscarem letos oceněném muzikálu Čarodějka.
před 20 hhodinami

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
14. 3. 2025

Izraelec a Palestinec spolu natočili film, jinak ale Žádná jiná země rozděluje

Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.
14. 3. 2025

Juniorský balet Národního divadla Brno přináší meditaci i emoce

Juniorský soubor baletu Národního divadla Brno představuje tři nové choreografie. Vypráví v nich tři příběhy: o vnitřním souboji, o hledání ticha v přehlcené společnosti a o dramatickém soužití uvnitř jedné rodiny.
14. 3. 2025
Načítání...