Rembrandt

V bostonském Muzeu Isabelly Gardnerové vystavují už roky na stěně prázdné rámy. Až do března 1990 v nich visely obrazy v ceně dosahující půl miliardy dolarů. Zloděje, kteří malby odnesli, nepomohli dopadnout vyšetřovatelé FBI ani několikamilionová odměna. Podezření ukazují na mafii, nicméně důkazy chybí, a tak největší krádež obrazů v historii zůstává stále neobjasněná.

Malíř Rembrandt van Rijn a myslitel Jan Amos Komenský bydleli v Amsterdamu téměř v sousedství, pravděpodobně se museli potkávat. Navíc Rembrandtův portrét starce i podle některých badatelů mohl být portrétem Komenského. Z těchto spekulací vyšla spisovatelka Lenka Horňáková-Civade ve svém románu Amsterodamské vigilie. Zinscenovala v něm setkání dvou velikánů nejen své doby.

V Brediusově muzeu v Haagu visí olejová skica, která se připisovala Rembrandtovi, jistotu ale odborníci neměli. Autorství nizozemského mistra potvrdil až nyní historik umění Jeroen Giltaij. Skicu údajně namalovanou jeho slavným krajanem zkoumal dva roky v souvislosti s knihou, kterou o Rembrandtových obrazech připravuje.

Poprvé po více než třech staletích je možné vidět dílo Noční hlídka kompletní. Obrovský obraz, který vytvořil v roce 1642 nizozemský mistr Rembrandt van Rijn, byl v roce 1715 oříznut ze všech čtyř stran, aby se vešel mezi dvoje dveře na amsterdamské radnici. Muzeum Rijksmuseum nyní doplnilo chybějící části scény podle ranné kopie originálu, k napodobení Rembrandtova stylu pomohla umělá inteligence.

Národní galerie prodlouží výstavu Rembrandt: Portrét člověka. Expozice v paláci Kinských se měla původně uzavřít na konci ledna. Národní galerii se nyní ale podařilo vyjednat, že díla v Praze zůstanou až do 21. března.

Čtvrtý stupeň protiepidemického systému, do něhož Česko úderem pátku vstoupilo, znamená mimo jiné uzavření galerií a muzeí. Vybrané výstavy s unikátními zahraničními výpůjčkami ale dostaly výjimku. To považují někteří jiní galeristé a ředitelé muzeí za nespravedlivé. Ozvala se například Alšova jihočeská galerie.

Kvůli opatřením proti koronaviru je už sedmý týden zavřená výstava Rembrandtových děl v pražském paláci Kinských. Kurátoři Národní galerie proto výstavu Rembrandt: Portrét člověka zpřístupnili on-line. Obrazy nizozemského malíře komentují prostřednictvím videí na sociálních sítích.

Jeden z nejvýznamnějších učenců v české historii Jan Amos Komenský žil v nelehké době, kterou desítky let ovlivňovala náboženská válka mezi katolíky a protestanty. Kvůli ní musel Komenský opustit i rodnou Moravu, kam se nikdy nevrátil. Evropou se v té době také šířil mor, který zapříčinil smrt mnoha Komenského blízkých. Učenec už tehdy prosazoval dodržování pravidel, která měla zabránit šíření nákazy. V rozjitřené době, kdy řada lidí vyháněla nakažené do lesů, ale hlavně vyzýval k soucitu a pomoci nemocným. Učitel národů zemřel 15. listopadu 1670.

Jmenoval se Rembrandt Harmenszoon van Rijn, ale i tři sta padesát let po jeho smrti ho stačí představit jen křestním jménem. Je totiž jedním z nejslavnějších umělců zlatého věku holandské malby i celé historie výtvarného umění vůbec. Díky mezinárodnímu výstavnímu projektu se Rembrandtovi věnuje i nejnovější výstava Národní galerie Praha s podtitulem Portrét člověka. Mezi více než stovkou prezentovaných děl nechybí jeho jediná malba v Česku.

Vzácný autoportét barokního malíře Rembrandta van Rijna se na aukci společnosti Sotheby's prodal za více než 14,5 milionu liber (přes 420,7 milionu korun). Jde o nejvyšší částku, jakou doposud nějaký kupec za vlastní podobiznu tohoto velikána výtvarného umění zaplatil, uvedla londýnská pobočka Sotheby's.

Zatímco nad budoucím fungováním Národní galerie jako instituce visí pár otazníků, výstavy mají budoucnost docela jistou. Do plánů na rok 2020, které galerie 5. prosince představila, se dostala tvorba Rembrandta, Mikuláše Medka, Kurta Gebauera i díla přibližující umění spojené s buddhismem či brutalismem. Podrobnější přehled nabízí fotogalerie.

Poprvé a patrně také naposledy představuje nizozemské Rijksmuseum většinu Rembrandtových děl ze svých sbírek. Kresby, které významný malíř vytvořil na papíře, jsou totiž velmi křehké, a tak se na výstavu dostanou málokdy. Uloženy bývají v temných depozitářích za přísně regulovaných teplotních podmínek.