Národní galerie prodlouží výstavu Rembrandta až do března

Národní galerie prodlouží výstavu Rembrandt: Portrét člověka. Expozice v paláci Kinských se měla původně uzavřít na konci ledna. Národní galerii se nyní ale podařilo vyjednat, že díla v Praze zůstanou až do 21. března.

Výstava představuje řadu děl zapůjčených z tuzemských, ale i světových muzeí a galerií. Unikátní projekt pořadatelé nejprve posunuli kvůli pandemii z jarního termínu na podzimní.

Poté byl, stejně jako další výstavy v tuzemsku, uzavřen – a dosud je, i když nakrátko si zájemci instalaci mohli prohlédnout. Před Vánoci totiž ještě spolu s dalšími čtyřmi výstavami s unikátními zahraničními výpůjčkami dostaly výjimku ze zákazu. 

Výstavu Rembrandt: Portrét člověka měla Národní galerie podle původních plánů ukončit na konci ledna, bez ohledu na to, zda epidemická situace do té doby dovolí ji návštěvníkům zpřístupnit, nebo ne.

Bez prací na papíře

„Klíčová zde byla práce odborníků, kteří vynaložili nemalé úsilí, aby zajistili nelehký transport děl ze zahraničí, a proto bychom si tuto výstavu měli užít, jak nejdéle to půjde, protože podobná příležitost se v dohledné době znovu nenaskytne,“ vysvětlila prodloužení ředitelka NG Alicja Knastová.

Z celkem sto patnácti vystavených děl je Rembrandtova tvorba zastoupena deseti malbami a více než padesáti pracemi na papíře, tedy grafikou a kresbou. „Samozřejmě díla na papíře jsme museli z výstavy odebrat, abychom je nevystavovali světlu, které jim škodí. Ale většina krásných děl ze soukromých i veřejných sbírek zůstane nadále součástí výstavy. Doufáme, že až se epidemická situace uklidní, tak muzea a galerie budou mezi prvními, kdo bude moci otevřít. To nám řekl ministr kultury,“ věří Knastová.

Vedle Rembrandtovy tvorby výstava nabízí i práce dalších umělců, které připomínají malířovo tvůrčí soupeření se současníky i vliv, jaký si ve výtvarném umění udržuje ještě dnes.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 6 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 6 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 7 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 10 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 17 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...