Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
Závišův kříž ze 13. století patří spolu s korunovačními klenoty a relikviářem svatého Maura k nejvýznamnějším zlatnickým památkám v Česku. Podle vědců si zlatý dvouramenný kříž zdobený drahokamy i po desetiletích zkoumání uchovává svá tajemství. Badatelé ho s přestávkami zkoumali od roku 2016 a vytvořili také jeho digitální trojrozměrný model. Postupovali neinvazivně, tedy tak, aby památku nijak nepoškodili.
„Průzkum ukázal, že ačkoliv byl před čtyřiceti lety Závišův kříž kompletně rozebrán a restaurován, stále si uchoval spousty tajemství,“ uvedl geoinformatik neziskové organizace Naše historie Jiří Šindelář. Nová zjištění popisuje v knize Závišův kříž, v níž si lidé mohou pomocí QR kódů zobrazit virtuální model vzácné památky. Knize požehnal převor vyšebrodského kláštera Justin Berka.
Kříž skrývá další tajemství
Odborníci uvnitř kříže objevili dva kusy dřeva – jeden původní cedrový a druhý, který je takzvanou dotýkanou relikvií. Kříž měl původně dřevěné jádro, které později nahradilo lité stříbrné.
„To dřevěné jádro v sobě neslo mnoho set let ukrytou nejcennější relikvii, a tím dotykem, kontaktem přešla ta v uvozovkách magická moc relikvie i na tu část dřeva, kde k tomu dotyku došlo. Takže ve chvíli, kdy v 18. století naši předci řešili, že budou muset udělat nové jádro, protože to staré už bylo ve špatném stavu, tak nemohli tu část, která byla v přímém kontaktu se svatou relikvií, vzít a vyhodit,“ vysvětlil Šindelář.
Závišův kříž je vystavený v rožmberské oratoři, jeho výška včetně podstavce je 75 centimetrů. Pro cisterciáky z Vyššího Brodu má velký význam. „Teď jsme viděli jasně, že tam opravdu ta relikvie je. Je to prastaré, ano máme se čemu klanět,“ poznamenal převor Jan Justin Berka.
Zlatnická památka, která je nejcennějším pokladem vyšebrodského kláštera, ukrývá v drobných dutinách dalších 26 menších relikvií. Vědci provedli jejich kompletní revizi a popsali, kde přesně se jednotlivé relikvie nacházejí.
„Budeme pojmenovávat tajemství, která si dál Závišův kříž ponese s sebou, protože my je nedokážeme dnes s technologií, kterou máme, nedestruktivně vyřešit. Víme, že v samotné patě středověkého kříže je ještě jeden relikviářový prostor, který v 80. letech 20. století nebyl otevřen, a i pro nás zůstává tajemstvím, protože je to stříbrná schránka, do které se nedá nedestruktivně dostat,“ řekl Šindelář.
Pomocí moderních mineralogických metod odborníci znovu určili také všechny vzácné kameny na kříži. Prokázali například, že centrální kámen není rubín, ale safír velmi netradiční barvy. Jaroslav Hyršl prohlížel a posuzoval drahokamy už dvakrát. „Dá se to plně srovnat například s korunovačním křížem, který zadal Karel IV., tam je ta kvalita prakticky stejná,“ uvedl.
„Nejvzácnější ozdobou Závišova kříže jsou naprosto výjimečné čtyři přírodní perly, které jsou tak velké, že si je dovolujeme označovat jako obrovské a jejich cenu neumíme určit, protože přírodní perly této velikosti se prakticky na světě nevyskytují,“ dodal vědec.
Dvouramenný raně středověký relikviářový kříž ze zlata, zdobený perlami, drahokamy a filigránem, vznikl přibližně ve 20. až 30. letech 13. století v Ostřihomi jako korunovační klenot krále Bély IV. Nazýván je podle Záviše z Falkenštejna.
Cisterciáci z Vyššího Brodu o tento dar dvakrát přišli. „(Adolf) Hitler ho ukradl a ukryl v solných dolech u Salzburgu. Američané ho přivezli zpět v pětačtyřicátém roce. To je také zázrak,“ řekl převor kláštera. Komunisté v roce 1950 klášter zrušili a kříž odvezli do svatovítské pokladnice. Do Vyššího Brodu ho vrátila až prezidentská kancelář Václava Havla, a to o 44 let později.
