Ježíš Kristus

Květnou nedělí začal pašijový týden, křesťané si připomínají konec života Ježíše Krista. Také končí čtyřicetidenní postní období, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Papež František při mši odsoudil teroristický útok v koncertním sále v Moskvě, který označil za urážku Boha. Boží hod velikonoční letos vychází na 31. března.

Závišův kříž, který bude v létě opět vystavený ve vyšebrodském klášteře, doplní jeho haptický model. Vytvořil jej výtvarník Jaroslav Svoboda. Model bude sloužit nevidomým nebo návštěvníkům s poruchou zraku. Kříž je po korunovačních klenotech a relikviáři svatého Maura třetí nejcennější zlatnickou památkou v Česku.

Židé, muslimové a křesťané si letos v Izraeli připomínají nejvýznamnější svátky svých vyznání. Svátky ve městě, jež považují všechna tři náboženství za svaté, probíhají navíc v neobvyklém souběhu, který kontrastuje s vášněmi a násilím uprostřed Jeruzaléma po razii izraelské policie na Chrámové hoře.

Je Květná neděle, začíná velikonoční pašijový týden. Papež František se po sobotním propuštění z nemocnice zúčastnil mše na zaplněném vatikánském Svatopetrském náměstí.  Věřícím poděkoval za účast i za modlitby za jeho uzdravení.

„Kdy slavíte Vánoce?“ Zatímco jinde by tato otázka vyvolala maximálně údiv, na Ukrajině je dlouhodobě předmětem diskuzí a sporů. V zemi přibývá lidí, kteří Vánoce slaví dvakrát, tedy jak v tradičním lednovém termínu, který vychází z juliánského kalendáře, tak v prosinci jako většina světových křesťanů. Roste také počet těch, kteří upřednostňují prosincový termín oproti dosud tradičnímu lednovému. Rovněž ukrajinská pravoslavná církev letos poprvé umožnila oslavy ve svých farnostech už 25. prosince. Částečně to zdůvodnila ruskou agresí, která se do oslav promítá i jinak.

Kapr představuje nedílnou součást českých Vánoc a v řadě tuzemských domácností dotváří kolorit Štědrého večera. Důvod, proč si Češi o Štědrém dni pochutnávají právě na rybě, je ovšem mnohem duchovnější, než by se při pohledu na smažené maso s bramborovým salátem mohlo zdát. Proč vlastně jíme na svátky kapra?

Skautští kurýři v sobotu rozvezli po České republice betlémské světlo, které před týdnem přivezli z Rakouska. Na nádražích plamínek přebrali místní skauti nebo dobrovolníci a šířili jej i tam, kam koleje nevedou. Na pražské hlavní nádraží přijel vlak se světlem zažehnutým v Betlémě krátce před 10:00 a odpoledne ho skauti až do 19:00 rozváželi historickými tramvajemi.

Klášter v Milevsku na Písecku poprvé veřejně vystavil svatý hřeb - vzácnou relikvii, která podle legendy pochází přímo z kříže, na němž zemřel Ježíš Kristus. Hřeb objevili před dvěma lety archeologové v mohutné zdi milevského kostela svatého Jiljí. Od té doby prošel řadou zkoumání a expertíz. Aktuálně archeologové dokončili analýzu zdobené schránky, v níž byl artefakt uložen.

Velký pátek je pro křesťany důležitým velikonočním dnem. Připomínají si totiž ukřižování Ježíše Krista. Je pro ně zároveň dnem velkého smutku, a proto není na oltářích v kostelech žádná výzdoba. V rozhovoru pro Českou televizi vysvětluje význam Velkého pátku spisovatelka a historička Valburga Vavřinová.

V oknech chrámu v Brně-Lesné je nová křížová cesta. Spojuje motivy z posledních chvil Ježíše Krista s osudem intelektuálů, umělců a kněží v době komunistické totality. Hned první zastavení – „Ježíš udán a odsouzen“ – odkazuje k Milanu Kunderovi. Pozdější slavný literát údajně v roce 1950 jako vysokoškolský student udal člověka, který kvůli tomu skončil ve vězení. Kundera informaci popřel jako lživou. Další zastavení připomínají osudy básníků Ivana Blatného a Jana Zahradníčka nebo kněží perzekvovaných komunisty.

Zatímco v římskokatolické tradici svátkem Tří králů končí vánoční období, pro pravoslavnou církev Vánoce 6. ledna teprve začínají. Na zahájení svátků se připravují například ve Františkových Lázních, kde v nejstarším pravoslavném svatostánku v Česku, chrámu svaté Olgy, ve čtvrtek v 18:00 začne vánoční bohoslužba. Obě církve –  římskokatolická i pravoslavná – jsou křesťanské. Liší se v několika věcech, například v projevu při bohoslužbách nebo v používaném kalendáři.

Betlémskou hvězdu si dnes lidé představují jako kometu, přitom je prakticky jisté, že ze všech možných vysvětlení je právě kometa tím nejméně pravděpodobným. Nejvalidnější teorii vypracoval už renesanční vědec Johannes Kepler – a ta nemluví o kometě, ale o planetární korunovaci.

Křesťanská centra na Blízkém východě letos čekala na příliv tradičních adventních návštěvníků marně. Začátkem prosince totiž izraelská vláda opět uzavřela hranice pro zahraniční turisty. Například město Nazaret na severu země je ale na těchto příjmech závislé.

Význam věrozvěstů Cyrila a Metoděje, smysl poutí i důležitost pomoci lidem na jižní Moravě, které postihlo tornádo, vyzdvihnul na Velehradě na Uherskohradišťsku brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Byl hlavním kazatelem slavnostní poutní mše svaté, kterou vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti. Hlavním celebrantem byl kardinál Dominik Duka.

Pracovníci Sléváren Třinec odlévají z hliníkové slitiny figuru Ježíše Krista pro krucifix, který bude stát před obnoveným dřevěným kostelem Božího Těla v Třinci-Gutech na Frýdecko-Místecku. Jde o zvětšenou kopii původního litinového krucifixu z interiéru kostela, který poškodil ničivý požár.

Ve španělské Barceloně se po více než půl roce otevřel veřejnosti chrám Sagrada Familia. Kvůli protipandemickým opatřením ovšem přišel o cenné příjmy z cestovního ruchu a jeho dokončení se proto znovu odsouvá. Poslední termín počítal s rokem 2026, kdy mělo ukončení prací oslavit 100. výročí úmrtí architekta chrámu Antonia Gaudího.

Papež František ve svém poselství Urbi et orbi (Městu a světu) apeloval na rychlejší distribuci vakcín, zejména chudým zemím. Ozbrojené konflikty během pandemie označil za skandální. Velikonoční mši sloužil kvůli pandemii už druhý rok za sebou v omezeném režimu, uvnitř Svatopetrské baziliky. Obvykle hlava katolické církve připomíná zmrtvýchvstání Ježíše Krista za přítomnosti desítek tisíc věřících na Svatopetrském náměstí, které stejně jako loni bylo prázdné.

Papež František v tradičním poselství Urbi et orbi zdůraznil, že v těžkých dobách pandemie je potřeba lásky a bratrství, nikoliv nacionalismu a radikálního individualismu. Už na Štědrý den na půlnoční mši ve Svatopetrském chrámě ve Vatikánu vyzval k pomoci chudým a připomněl, že sám Ježíš se narodil jako chudý vyděděnec. Letošní bohoslužba byla kvůli koronavirovým omezením komornější – účastnilo se jí včetně hloučku kardinálů a biskupů méně než sto lidí. Podobný ráz měla i půlnoční mše v betlémském chrámu Narození Páně. Kardinál Dominik Duka v katedrále svatého Víta v Praze poděkoval zdravotníkům.

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

Středověké Vánoce se v českých zemích nesly ve znamení hojnosti a štědrosti. Na plném stole často nechyběla vánočka, houbový kuba či pivo. Rozšířené byly také rituály. Některé z nich navazovaly na dávné pohanské zvyky, které se církev snažila v předchozích staletích vymýtit. Vánoční stromky tehdejší lid ještě nezdobil.

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém měl zemřít Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií, ať už je pravá, nebo falešná. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera.

Plamínek zažehnutý v Betlémě, kde se podle křesťanské tradice narodil Ježíš Kristus, je v České republice. Skauti si pro něj tentokrát kvůli pandemii koronaviru nejeli do Vídně, ale ráno jej převzali na hraničním přechodu Mikulov-Drasenhofen od svých rakouských kolegů.

Na Slovensku se během uplynulého víkendu nechalo otestovat na koronavirus přes 110 tisíc lidí, dva a půl tisíce z nich bylo nakažených. Lidé se mohli nechat otestovat ve 450 obcích a městech. Výrazně ale klesl zájem o testování, a to zhruba na třetinu úrovně z uplynulých kol, řekl zpravodaj ČT v Bratislavě Petr Obrovský. Země Evropské unie se pomalu chystají na rozvolňování, i když jenom velmi opatrně. Před Vánocemi chce většinu obchodů otevřít Francie nebo Belgie.

Křížová cesta u kostela sv. Matouše v Hati na Opavsku získala cenu Patria Nostra za Moravskoslezský kraj. Cenu udělují hejtmani krajů za příkladný architektonický počin. Čtrnáct zastavení znázorňujících utrpení Ježíše Krista před ukřižováním vzniklo v roce 2019 na popud manželů Rudolfa a Zuzany Gogolínových a jejich autorem je umělecký malíř a řezbář Stanislav Mika.