Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém měl zemřít Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií, ať už je pravá, nebo falešná. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera.
Archeologové našli v Milevsku část údajného hřebu z Kristova kříže
Na hřebu je vytvořen křížek z jednadvacetikarátového zlata. Schránku podle dendrologického výzkumu mimo jiné tvoří dubové dřevo z období 260 až 416 našeho letopočtu.
17 minut
Studio ČT24: Vzácný archeologický nález v milevském klášteře
Tak starý relikviář je na našem území naprostou raritou. Podle archeologů lze hřeb z Pravého kříže svým významem a vzácností srovnávat s relikviářem svatého Maura.
- Dendrochronologie je datovací metoda založená na počítání přírůstků na kmenech stromů a sledování jejich změn v závislosti na změnách klimatu. Poměrně přesně tak lze určit například stáří stromu, což využívají historikové, archeologové, klimatologové či pracovníci památkové péče.
Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26 krát 16 centimetrů. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. „Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král,“ uvedl archeolog Jiří Šindelář.
Nalezený hřeb (vlevo rentgenový snímek, vpravo ve viditelném spektru)
Dutina podle archeologů nebyla asi od 15. století přístupná, uvnitř byly zlomky dřeva a v nich kusy zlata. Během výzkumu se ukázalo, že jde právě o úlomky relikviáře a „Pravého kříže“.
Zlatý křížek z relikviáře
Takových hřebů je dochovaných v Evropě celá řada, výjimečné je v tomto případu stáří artefaktu. V té době musela mít relikvie obrovskou hodnotu srovnatelnou s například korunovačními klenoty (a zřejmě i vyšší). Jeden takový „hřeb z kříže“, vsazený do zlata, je například také součástí Svatovítského pokladu v pražské katedrále.
Kříž, na němž měl být Ježíš Kristus ukřižovaný čtyřmi hřeby, byl nalezen v první polovině čtvrtého století pří výzkumu, který inicioval císař Konstantin. Jeho matka, císařovna Helena, pak měla hřeby dovézt do Evropy. Podle Katolické encyklopedie se v současné době uctívá asi třicítka těchto údajně originálních hřebů, jejichž pravost nejde ověřit.
Milevský klášter
Archeologové se výzkumu milevského kláštera věnují několik měsíců. Na jaře například v objektu nalezli tajnou chodbu. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.
Kardinál Dominik Duka dnes v Milevsku uvedl, že tímto nálezem se křesťanství vrací ke kořenům. Navíc se prý potvrzuje, že území současné České republiky bylo z historického hlediska významným prostorem. „Nebyli jsme pouze okrajovou částí. Odehrávaly se zde důležité události už z doby keltské a germánské. Ukazuje se, že křesťanství zde nezačínalo byzantskou misií svatých Cyrila a Metoděje,“ připomněl Duka příchod věrozvěstů na Velkou Moravu v 9. století.
