Klášter v Milevsku poprvé vystavuje údajný Kristův hřeb. Archeologové zkoumali schránku, v níž ležel

Svatý hřeb je k vidění v milevském klášteře (zdroj: ČT24)

Klášter v Milevsku na Písecku poprvé veřejně vystavil svatý hřeb - vzácnou relikvii, která podle legendy pochází přímo z kříže, na němž zemřel Ježíš Kristus. Hřeb objevili před dvěma lety archeologové v mohutné zdi milevského kostela svatého Jiljí. Od té doby prošel řadou zkoumání a expertíz. Aktuálně archeologové dokončili analýzu zdobené schránky, v níž byl artefakt uložen.

Ta má podle expertů původ v  Byzantské říši, pochází ze čtvrtého až pátého století a byla nabarvena vzácnou ultramarínovou modří. „Nyní máme potvrzené stáří schrány z dubového dřeva. Zajímavé je, že nebyla zdobena pouze zlatem a stříbrem, byla křiklavě modrá, zářila z ní nebeská modř,“ popsal archeolog Jiří Šindelář. Právě použití barvy, která pochází z oblasti Byzantské říše, je v Čechách podle vědců zcela výjimečné.

Archeologové zatím neví, jak se schránka z Východořímské říše z oblasti dnešního Turecka do Milevska dostala. Šindelář dodal, že vědci budou pokračovat ve výzkumu a analýzách. „To nám může naznačit odpovědi na řadu otázek,“ věří archeolog.

Pečlivě schovaná relikvie

Hodnotu hřebu podle Šindeláře nelze vyčíslit. Milevský klášter patřil ve středověku mezi jednu z nejbohatších institucí na území dnešního Česka. Proto je podle vědců reálné, že skutečně vlastnil hřeb z takzvaného Pravého kříže. Tehdejší představitelé kláštera vzácnost pečlivě schovali při nástupu husitství. Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26 na 16 centimetrů. K trezorové místnosti vede tajná chodba nad jedním poschodím s rozměry 60 na 60 centimetrů.

S jejím průzkumem pomáhali speleologové ze Správy jeskyní ČR z pracoviště Chýnovská jeskyně. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. „Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské - Iesus Rex, tedy Ježíš Král,“ zmínil Šindelář.

Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.