Zatímco v římskokatolické tradici svátkem Tří králů končí vánoční období, pro pravoslavnou církev Vánoce 6. ledna teprve začínají. Na zahájení svátků se připravují například ve Františkových Lázních, kde v nejstarším pravoslavném svatostánku v Česku, chrámu svaté Olgy, ve čtvrtek v 18:00 začne vánoční bohoslužba. Obě církve – římskokatolická i pravoslavná – jsou křesťanské. Liší se v několika věcech, například v projevu při bohoslužbách nebo v používaném kalendáři.
Pravoslavné Vánoce také oslavují narození Krista. Někde už skončily, v Rusku nebo v Česku právě začínají
8 minut
Začínají pravoslavné Vánoce
„Většina příprav v našem chrámu už je hotová. Kněz většinou ty poslední dny žije především návštěvami svých farníků, kteří se v čase svátečních bohoslužeb nemohou dostat do chrámu,“ uvedl v ČT otec Vít Metoděj Kout, duchovní správce pravoslavné církevní obce ve Františkových Lázních.
Jak římskokatolická, tak i pravoslavná církev jsou křesťanskými církvemi, které v čase Vánoc slaví narození Ježíše Krista. „V tomto čase se snažíme být štědří. Rozdílem mezi římskokatolickou a pravoslavnou církví je odlišnost bohoslužebného projevu,“ uvedl duchovní.
Drobný rozdíl může být i mezi bohoslužbou v českých zemích a na Slovensku od bohoslužby ruské pravoslavné církve, která je například i v Karlových Varech. „U nás v Česku používáme jako liturgický jazyk češtinu, v tradičních pravoslavných slovanských zemích se používá převážně církevní slovanština,“ sdělil otec Vít Metoděj Kout.
V pravoslavné církvi v Česku jsou také běžné dárky pod vánočním stromkem, stejně jako v případě římskokatolických Vánoc. „Někdy nosí dárky třeba svatý Basil, jindy svatý Mikuláš,“ dodal duchovní z chrámu svaté Olgy.
V Řecku je už po Vánocích, ve čtvrtek začínají v Rusku nebo na Ukrajině
Pravoslavné Vánoce začínají někde později proto, že v této církvi se používají dva kalendáře – gregoriánský a juliánský. „Ten starý juliánský je ve srovnání s tím gregoriánským o třináct dní opožděný, to znamená, že právě dnešního dne nastává podle juliánského kalendáře 24. prosinec,“ popsal otec Vít Metoděj Kout. Některé pravoslavné církve, například v Rumunsku a Řecku, podle něj Vánoce už oslavily. „Dnes začínají oslavy v Rusku, na Ukrajině, ale také například ve Svaté zemi (Izrael a Palestina – pozn. red.),“ dodal.
Pro pravoslavné Vánoce je typický předvánoční půst, který trvá čtyřicet dní. Začíná vždy den po svátku svatého apoštola Filipa, proto se mu také říká filipovský půst. Věřící si během něj odříkají maso, vejce nebo mléčné výrobky. V tomto období by také měli konat dobré skutky, například dávat almužnu, ale také se víc modlit.
Covidová opatření v chrámu
Loni se kvůli covidovým restrikcím výrazně omezila kapacita svatostánků v Česku, tedy i těch pravoslavných. Kapacita chrámů mohla být naplněna jenom z deseti procent. Méně lidí duchovní z Františkových Lázní očekává i letos. „Předpokládáme, že večer přijde kolem padesáti věřících. Jsme limitováni především tím, že naši farníci v Německu jedou v daleko přísnějším režimu, řada z nich si není vůbec jistá, jestli mohou náš chrám navštívit,“ řekl.
