Chrám

V sobotu večer se v Paříži slavnostně znovuotevřela katedrála Notre-Dame, kterou před pěti lety poničil požár. Vedle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na slavnost dorazila řada světových lídrů.

Příští týden bude v Paříži znovuotevřena katedrála Notre-Dame, kterou před pěti lety poškodil požár. Její rekonstrukce je považována za velký úspěch francouzských architektů a řemeslníků. I díky 850 milionům eur, které se na její opravu podařilo vybrat, stihli dílo dokončit v původním termínu. Chrám si zachoval svou původní podobu, až na pár vitráží a kohouta na zničené věžičce, kterého nebylo možné restaurovat. Do francouzské metropole se chystá řada státníků i umělců z celého světa.

Památku československých parašutistů, kteří za druhé světové války provedli úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, si v neděli v Praze připomněly stovky lidí. U pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se pietního aktu zúčastnili příslušníci armády, vojenští veteráni, příbuzní zemřelých parašutistů, politici i veřejnost. V chrámu se uskutečnila pravoslavná bohoslužba (panychida) za parašutisty zemřelé v kryptě kostela a všechny oběti následných represí.

Více než 1800 kostelů, modliteben, chrámů a kaplí se v pátek odpoledne, večer a v noci otevře věřícím i ostatní zájemcům, kteří na tato místa rádi zavítají. Tématem letošního ročníku akce Noc kostelů je křest a organizátoři chtějí reflektovat nejen jeho rituál, ale také místa, předměty, texty či tradice se křtem spojené. Jen na území Prahy bude možné vstoupit do 155 prostor a v Praze také arcibiskup Jan Graubner letošní Noc kostelů zahájí.

Britský princ Edward, bratr krále Karla III., ve čtvrtek spolu s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) navštívil pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Uctil tam památku sedmi československých parašutistů vycvičených ve Skotsku, kteří se v kostele za druhé světové války po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha skrývali a po boji padli. Návštěva památníku heydrichády byla posledním bodem třídenního programu vévody z Edinburghu v Česku.

Výstava v Paříži představuje sochy, vitráže a obrazy, které přežily ničivý požár katedrály Notre Dame před třemi lety. Některé z nich se do jednoho z nejznámějších chrámů na světě vrátí příští rok v dubnu, kdy by se po nákladné opravě měl znovu otevřít veřejnosti.

Univerzita Karlova udělila Ceny Arnošta z Pardubic dvěma svým pedagogům, jedním z nich je profesor Filip Čapek, který se zabývá i dějinami starověkého Jeruzaléma. Jako teolog a zároveň archeolog se podílí na výzkumu nalezišť v Izraeli. Díky tomu vnímá, že lze lépe porozumět světu, který se nachází za biblickými texty. Čapek byl hostem Událostí, komentářů.

Také církev se začíná vyrovnávat s energetickou krizí. Kostelům hrozí až ztrojnásobení cen za elektřinu, kněží proto hledají způsoby, jak ušetřit. Nejčastějším řešením je přesun bohoslužeb z energeticky nákladných chrámů do úspornějších prostor. Vedení katolické církve věří, že situaci zvládne. Problémy s energiemi ale mají také církevní školy.

Uplynulo osmdesát let od chvíle, kdy nacistická správa protektorátu Čechy a Morava rozpustila pravoslavnou církev. Její duchovní totiž poskytli v pražském chrámu svatého Cyrila a Metoděje úkryt parašutistům, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Do olomouckého chrámu svatého Mořice se postupně vracejí po generální opravě největší varhany v Česku, které se řadí zároveň i mezi největší ve střední Evropě. Jejich jádro tvoří barokní nástroj vratislavského varhanáře Michaela Englera z roku 1745. Restaurování varhan se ujali varhanáři ze Slovinska, opravené části se do Olomouce postupně vracejí v několika kamionech. Plně rozeznít by se měly v chrámu opět na podzim, řekl organolog olomoucké arcidiecéze Jan Gottwald. Restaurování mořických varhan stálo téměř 38 milionů korun.

Egyptští archeologové objevili na Sinajském poloostrově ruiny chrámu starověkého řeckého boha Dia. Zbytky chrámu se našly v archeologické lokalitě Tell el-Farma na severozápadě Sinaje. Kult řeckých bohů se do Egypta dostal poté, co tuto říši ovládl Alexandr Makedonský.

Stavitelé barcelonské katedrály Sagrada Família chtějí zbourat několik domů v okolí staveniště. Tvrdí, že podle původních nákresů architekta Antonia Gaudího překáží v dokončení stavby. Tisíce obyvatel, kterým hrozí vystěhování, se ale brání. Ikonický chrám, jehož základní kámen byl položen před 139 lety, by mohl být dokončen do roku 2026.

Italská Sicílie Řecku dlouhodobě zapůjčila fragment jeho parthenónského reliéfu starého dva a půl tisíce let. Atény doufají, že to podpoří snahy o navrácení velké části této památky z Velké Británie. Ta mramorové vlysy uchovává v Britském muzeu, které ale výzvy k vrácení opakovaně odmítá.

Zatímco v římskokatolické tradici svátkem Tří králů končí vánoční období, pro pravoslavnou církev Vánoce 6. ledna teprve začínají. Na zahájení svátků se připravují například ve Františkových Lázních, kde v nejstarším pravoslavném svatostánku v Česku, chrámu svaté Olgy, ve čtvrtek v 18:00 začne vánoční bohoslužba. Obě církve –  římskokatolická i pravoslavná – jsou křesťanské. Liší se v několika věcech, například v projevu při bohoslužbách nebo v používaném kalendáři.

Čeští archeologové se v Izraeli podíleli na odkrytí zbytků starověkého chrámu, o kterém neexistují písemné zmínky. Je podobný takzvanému Šalomounovu chrámu, o kterém se píše v Bibli a který měl ležet zhruba sedm kilometrů od lokality Tel Moca, kde vědci objevili základy historické stavby. Jedná se o jedinou budovu svého druhu v oblasti Jižního Kanaánu z doby železné, tedy období desátého až šestého století před naším letopočtem.

Několik tisíc lidí ve středu večer v Barceloně přihlíželo slavnostnímu odhalení nové věže baziliky Sagrada Família, na jejímž vrcholku ve výšce 138 metrů se poprvé rozsvítila obrovská skleněná hvězda. Věž Panny Marie, která je nyní nejvyšší věží tohoto stále nedostavěného chrámu, u příležitosti církevního svátku Neposkvrněného Početí Panny Marie požehnal barcelonský arcibiskup a kardinál Juan José Omella a videoposelství k této události zaslal i papež František.

Kněžna Ludmila, babička českého patrona svatého Václava, je velmi populární i v Rusku. Tamní pravoslavná církev ji rovněž považuje za svatou. Mnoho věřících si dokonce myslí, že se jedná o ruskou světici. Jedenáctisté výročí jejího zavraždění si nyní připomněli v Moskvě v jednom z hlavních chrámů. V Česku se před necelými dvěma týdny konala Národní pouť v Tetíně na Berounsku.

V Paříži dokončili práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

Čeští archeologové se vrátili na pahorek Tel Moca v Izraeli. Nenápadné místo pod dálniční estakádou je unikátní ukázkou nejstaršího náboženského stavitelství. Češi tam pomáhají odkrývat chrám z dob Starého zákona, který nepřímo ukazuje, jak vypadal nejstarší židovský chrám v nedalekém Jeruzalémě.

Uplynuly přesně dva roky od požáru pařížské katedrály Notre-Dame. Slavná středověká památka byla 15. dubna roku 2019 poničená natolik, že nebyla daleko od naprostého zhroucení. Oheň tehdy podle vyšetřovatelů nevznikl úmyslně. Za požár mohl nejspíš elektrický zkrat nebo špatně uhašená cigareta. Podle ministryně kultury Roselyne Bachelotové se památka otevře veřejnosti v roce 2024. Poničený chrám během čtvrtka navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Indický premiér Naréndra Módí ve středu položil základní kámen hinduistického chrámu, který má vyrůst na místě zničené mešity ve městě Ajódhja na severu země. Hinduisté věří, že Ajódhja je rodištěm legendárního prince Rámy, který je vtělením boha Višnua. O tom, že mohou na místě postavit chrám, loni rozhodl nejvyšší soud, a ukončil tak letitý spor, který v Indii vyvolal jedny z nejkrvavějších násilností.