Italská Sicílie Řecku dlouhodobě zapůjčila fragment jeho parthenónského reliéfu starého dva a půl tisíce let. Atény doufají, že to podpoří snahy o navrácení velké části této památky z Velké Británie. Ta mramorové vlysy uchovává v Britském muzeu, které ale výzvy k vrácení opakovaně odmítá.
Dva a půl tisíce let starý fragment mramoru, který zachycuje nohu bohyně lovu Artemis, získalo Řecko od muzea v Palermu. Přestože jde zatím pouze o zápůjčku na osm let, existuje naděje, že časem přejde v trvalou. A především že přispěje k vyřešení jednoho z nejvleklejších kulturních sporů dějin.
„V zásadě nám poskytuje návod, jak by se dal zorganizovat trvalý návrat všech parthenónských soch do Atén,“ prohlásila řecká ministryně kultury Lina Mendoniová. Italská strana nepochybuje, že jednala správně. „Myslíme, že návrat fragmentu do Řecka byl nutný,“ potvrdila ředitelka sicilského muzea Antonia Salinase.
Fragment byl součástí sto šedesát metrů dlouhého vlysu s figurálními výjevy kolem vnějších zdí chrámu na Akropoli. Asi polovinu z do té doby zachovaných reliéfů odvezl na počátku 19. století britský diplomat Lord Elgin. Vystavuje je Britské muzeum v Londýně, které na tomto stavu nehodlá nic měnit.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis věří, že je možné najít cestu k jejich navrácení do Atén. „Usilujeme o konstruktivní spolupráci s Britským muzeem, abychom našli vzájemně přijatelné řešení,“ uvedl.
Muzeum hledící na Akropoli
Řecko těmto sochám, které stále nahrazují jen sádrové repliky, nedávno postavilo nové muzeum s výhledem právě na Akropoli. Chtělo tak ukázat, že se o své poklady dokáže důstojně postarat.
Itálie už dřív prokázala, že má pro vracení kulturního dědictví větší pochopení než Londýn. V roce 2005 odvezla zpět do Etiopie Axumský obelisk, čtyřiadvacetimetrovou stélu ze čtvrtého století, kterou před druhou světovou válkou ukradli Mussoliniho vojáci.
