Notre-Dame před dvěma roky postihl velký požár. Obnova má být hotova v roce 2024

Nahrávám video

Uplynuly přesně dva roky od požáru pařížské katedrály Notre-Dame. Slavná středověká památka byla 15. dubna roku 2019 poničená natolik, že nebyla daleko od naprostého zhroucení. Oheň tehdy podle vyšetřovatelů nevznikl úmyslně. Za požár mohl nejspíš elektrický zkrat nebo špatně uhašená cigareta. Podle ministryně kultury Roselyne Bachelotové se památka otevře veřejnosti v roce 2024. Poničený chrám během čtvrtka navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Slib ohledně roku 2024 bude dodržen,“ řekl prezident Macron listu Le Parisien. Dále potvrdil, že na obnově katedrály se bude podílet francouzský stát. Hlava státu si přišla prohlédnout postupující stavební práce. Zatímco proces samotné obnovy katedrály má začít v létě 2021, prioritou pracovníků bylo zatím zjistit, zda je statika chrámu v pořádku a nespadne.

Dělníci po neštěstí vyztužili opěrné pilíře, stabilizovali zvonice a instalovali stovky pohybových čidel. Je to součást už téměř dokončeného úsilí o zabezpečení stavby před rekonstrukcí. „Trvalo to nějakou dobu, názory se různily a někteří z odborníků měli pesimistický pohled. Přesto se ukázalo, že statika to vydržela,“ popsal stabilizační práce zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd.

Podle něho poté následovaly další posloupné kroky, jako je například odstraňování lešení. V současné době začínají další práce, a to především na klenbě chrámu, vnitřek katedrály tak připomíná spíše staveniště. „Bavili jsme se s těmi, kteří v chrámu sloužili mši na Vánoce. Říkali, že museli výrazně zredukovat tým, nosit přilby a dávat velký pozor. Zároveň byli instruováni, aby v chrámu nechodili ani o pár kroků dál. To místo je ještě improvizované,“ řekl zpravodaj.

Stromy z celé Francie na chrámovou klenbu

Šmíd připomněl, že poměrně nedávno se vybíraly stromy na klenbu katedrály. Na opravu jich je potřeba až dva tisíce, tloušťka kmenů by navíc měla být jeden metr v průměru. Vybraly se stromy, které jsou zhruba 150 let staré a pocházet by přitom měly z celé Francie. Každý z tamních regionů chtěl tehdy na opravu katedrály přispět těmi svými. Dřevo na klenbu by mělo schnout alespoň osmnáct měsíců, aby splňovalo patřičnou vlhkost.

Proti vykácení stromů protestuje ekologické sdružení Robin des Bois, které již dříve podalo žalobu kvůli tomu, že úřady dostatečně neochránily obyvatele před nadměrnými emisemi způsobenými požárem v roce 2019. Rekonstrukci podle plánů z 19. století za použití dřeva a olova považuje mluvčí sdružení Jacky Bonnemains za „přežitek“.

Katedrála si do jisté míry zachová původní podobu

V současné době to vypadá, že rekonstrukce navíc začne i navzdory koronavirové pandemii. „Práce zbrzdily akorát nepříjemnosti ohledně olova, které se vyskytovalo v okolí. Všechny to znepokojovalo a byly kvůli němu zavřeny i školy,“ popsal Šmíd.

Katedrála podle zpravodaje bude vypadat zhruba stejně jako předtím. Alespoň zvenčí údajně nebude nic poznat. Francouzi v minulosti zavrhli moderní návrh rekonstrukce, který počítal se skleněnou věží. Ačkoli nakonec při navrhování zvítězil konzervativnější postoj, během rekonstrukce budou použity moderní postupy i technika.

Bachelotová: Dary na opravu chrámu stačí

Dary a přísliby darů na pokračování opravy Notre-Dame a stavebních prací stačí, prohlásila během čtvrtka ve francouzském Senátu ministryně kultury Roselyne Bachelotová. Mezinárodní sbírka zatím přijala dary a přísliby v hodnotě 833 milionů eur (21,6 miliardy korun).

„Mohu vám říct, že katedrála Notre-Dame v Paříži se znovu otevře v roce 2024,“ potvrdila ministryně termín, který si po požáru vytyčil za cíl prezident Macron. Bachelotová odmítla názor, že vybrané prostředky na celkovou opravu katedrály nestačí, i opačnou domněnku, že prostředků je moc. „Vybraná částka nám umožňuje v klidu pokračovat ve stavebních pracích,“ uvedla. 

Katedrála Notre-Dame
Zdroj: ČT24/BBC/Wikipedia.org

Jean-Louis Georgelin, který dohlíží na renovaci památky, řekl pro rozhlasovou stanici France Inter, že financování obnovy zatím nepředstavovalo problém. „Budeme potřebovat, aby lidé nadále peníze poskytovali, protože to je práce bez konce,“ dodal Georgelin.

Pařížská katedrála začala hořet před dvěma roky, 15. dubna večer. Než ji hasiči následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věžičku z 19. století, takzvaný sanktusník. Oheň zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně.

O požáru se natáčí film

Francouzský režisér Jean-Jacques Annaud chce natočit film o požáru Notre-Dame. V minulosti proto vyzval očité svědky pohromy z celého světa, aby mu poskytli amatérské záběry. „Snímek bude hraný, přestože se režisér snaží najít původní materiál. V Saint-Denis se točily některé scény, které by měly do určité míry ukázat, jak budova hořela. Studiová část by měla být prolnuta se záběry amatérských nadšenců,“ uvedl Šmíd.

Herci se na své role připravovali tak, že trávili čas se záchranáři. „Chtěli vědět, jak vypadá jejich denní režim, a účastnili se dokonce některých požárnických akcí. Jde o kvalifikované herce, kteří by měli hrát, jak se přesně co stalo,“ dodal novinář.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 24 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 46 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami
Načítání...