Notre-Dame před dvěma roky postihl velký požár. Obnova má být hotova v roce 2024

10 minut
Studio 6: Jan Šmíd ohledně rekonstrukce chrámu Notre-Dame
Zdroj: ČT24

Uplynuly přesně dva roky od požáru pařížské katedrály Notre-Dame. Slavná středověká památka byla 15. dubna roku 2019 poničená natolik, že nebyla daleko od naprostého zhroucení. Oheň tehdy podle vyšetřovatelů nevznikl úmyslně. Za požár mohl nejspíš elektrický zkrat nebo špatně uhašená cigareta. Podle ministryně kultury Roselyne Bachelotové se památka otevře veřejnosti v roce 2024. Poničený chrám během čtvrtka navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Slib ohledně roku 2024 bude dodržen,“ řekl prezident Macron listu Le Parisien. Dále potvrdil, že na obnově katedrály se bude podílet francouzský stát. Hlava státu si přišla prohlédnout postupující stavební práce. Zatímco proces samotné obnovy katedrály má začít v létě 2021, prioritou pracovníků bylo zatím zjistit, zda je statika chrámu v pořádku a nespadne.

Dělníci po neštěstí vyztužili opěrné pilíře, stabilizovali zvonice a instalovali stovky pohybových čidel. Je to součást už téměř dokončeného úsilí o zabezpečení stavby před rekonstrukcí. „Trvalo to nějakou dobu, názory se různily a někteří z odborníků měli pesimistický pohled. Přesto se ukázalo, že statika to vydržela,“ popsal stabilizační práce zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd.

Podle něho poté následovaly další posloupné kroky, jako je například odstraňování lešení. V současné době začínají další práce, a to především na klenbě chrámu, vnitřek katedrály tak připomíná spíše staveniště. „Bavili jsme se s těmi, kteří v chrámu sloužili mši na Vánoce. Říkali, že museli výrazně zredukovat tým, nosit přilby a dávat velký pozor. Zároveň byli instruováni, aby v chrámu nechodili ani o pár kroků dál. To místo je ještě improvizované,“ řekl zpravodaj.

Stromy z celé Francie na chrámovou klenbu

Šmíd připomněl, že poměrně nedávno se vybíraly stromy na klenbu katedrály. Na opravu jich je potřeba až dva tisíce, tloušťka kmenů by navíc měla být jeden metr v průměru. Vybraly se stromy, které jsou zhruba 150 let staré a pocházet by přitom měly z celé Francie. Každý z tamních regionů chtěl tehdy na opravu katedrály přispět těmi svými. Dřevo na klenbu by mělo schnout alespoň osmnáct měsíců, aby splňovalo patřičnou vlhkost.

Proti vykácení stromů protestuje ekologické sdružení Robin des Bois, které již dříve podalo žalobu kvůli tomu, že úřady dostatečně neochránily obyvatele před nadměrnými emisemi způsobenými požárem v roce 2019. Rekonstrukci podle plánů z 19. století za použití dřeva a olova považuje mluvčí sdružení Jacky Bonnemains za „přežitek“.

Katedrála si do jisté míry zachová původní podobu

V současné době to vypadá, že rekonstrukce navíc začne i navzdory koronavirové pandemii. „Práce zbrzdily akorát nepříjemnosti ohledně olova, které se vyskytovalo v okolí. Všechny to znepokojovalo a byly kvůli němu zavřeny i školy,“ popsal Šmíd.

Katedrála podle zpravodaje bude vypadat zhruba stejně jako předtím. Alespoň zvenčí údajně nebude nic poznat. Francouzi v minulosti zavrhli moderní návrh rekonstrukce, který počítal se skleněnou věží. Ačkoli nakonec při navrhování zvítězil konzervativnější postoj, během rekonstrukce budou použity moderní postupy i technika.

Bachelotová: Dary na opravu chrámu stačí

Dary a přísliby darů na pokračování opravy Notre-Dame a stavebních prací stačí, prohlásila během čtvrtka ve francouzském Senátu ministryně kultury Roselyne Bachelotová. Mezinárodní sbírka zatím přijala dary a přísliby v hodnotě 833 milionů eur (21,6 miliardy korun).

„Mohu vám říct, že katedrála Notre-Dame v Paříži se znovu otevře v roce 2024,“ potvrdila ministryně termín, který si po požáru vytyčil za cíl prezident Macron. Bachelotová odmítla názor, že vybrané prostředky na celkovou opravu katedrály nestačí, i opačnou domněnku, že prostředků je moc. „Vybraná částka nám umožňuje v klidu pokračovat ve stavebních pracích,“ uvedla. 

Katedrála Notre-Dame
Zdroj: ČT24/BBC/Wikipedia.org

Jean-Louis Georgelin, který dohlíží na renovaci památky, řekl pro rozhlasovou stanici France Inter, že financování obnovy zatím nepředstavovalo problém. „Budeme potřebovat, aby lidé nadále peníze poskytovali, protože to je práce bez konce,“ dodal Georgelin.

Pařížská katedrála začala hořet před dvěma roky, 15. dubna večer. Než ji hasiči následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věžičku z 19. století, takzvaný sanktusník. Oheň zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně.

O požáru se natáčí film

Francouzský režisér Jean-Jacques Annaud chce natočit film o požáru Notre-Dame. V minulosti proto vyzval očité svědky pohromy z celého světa, aby mu poskytli amatérské záběry. „Snímek bude hraný, přestože se režisér snaží najít původní materiál. V Saint-Denis se točily některé scény, které by měly do určité míry ukázat, jak budova hořela. Studiová část by měla být prolnuta se záběry amatérských nadšenců,“ uvedl Šmíd.

Herci se na své role připravovali tak, že trávili čas se záchranáři. „Chtěli vědět, jak vypadá jejich denní režim, a účastnili se dokonce některých požárnických akcí. Jde o kvalifikované herce, kteří by měli hrát, jak se přesně co stalo,“ dodal novinář.

7 minut
Horizont ČT24: Dva roky od požáru Notre-Dame
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 47 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 59 mminutami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Letiště v Bratislavě a v Budapešti kvůli namrzajícímu dešti přerušila provoz. Přistávací a odletové dráhy pokryla ledovka. Nepříznivé počasí postihlo také letiště v Praze a ve Vídni, rakouské letiště Schwechat je po několikahodinové uzavírce opět v provozu. Pozemní dopravu led komplikuje kromě Slovenska a Rakouska také na východě Německa nebo v Maďarsku. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají výrazné zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 1 hhodinou

Dva státy USA žalují Trumpovu vládu kvůli ICE

Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly. Napětí mezi vládami států a federálními úřady vzrostlo minulý týden poté, co v Minneapolisu zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) 37letou Rennee Goodovou.
před 1 hhodinou

Při protestech v Íránu zemřely dva tisíce lidí, řekl tamní činitel

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
11:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 6 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...