Notre-Dame před dvěma roky postihl velký požár. Obnova má být hotova v roce 2024

10 minut
Studio 6: Jan Šmíd ohledně rekonstrukce chrámu Notre-Dame
Zdroj: ČT24

Uplynuly přesně dva roky od požáru pařížské katedrály Notre-Dame. Slavná středověká památka byla 15. dubna roku 2019 poničená natolik, že nebyla daleko od naprostého zhroucení. Oheň tehdy podle vyšetřovatelů nevznikl úmyslně. Za požár mohl nejspíš elektrický zkrat nebo špatně uhašená cigareta. Podle ministryně kultury Roselyne Bachelotové se památka otevře veřejnosti v roce 2024. Poničený chrám během čtvrtka navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Slib ohledně roku 2024 bude dodržen,“ řekl prezident Macron listu Le Parisien. Dále potvrdil, že na obnově katedrály se bude podílet francouzský stát. Hlava státu si přišla prohlédnout postupující stavební práce. Zatímco proces samotné obnovy katedrály má začít v létě 2021, prioritou pracovníků bylo zatím zjistit, zda je statika chrámu v pořádku a nespadne.

Dělníci po neštěstí vyztužili opěrné pilíře, stabilizovali zvonice a instalovali stovky pohybových čidel. Je to součást už téměř dokončeného úsilí o zabezpečení stavby před rekonstrukcí. „Trvalo to nějakou dobu, názory se různily a někteří z odborníků měli pesimistický pohled. Přesto se ukázalo, že statika to vydržela,“ popsal stabilizační práce zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd.

Podle něho poté následovaly další posloupné kroky, jako je například odstraňování lešení. V současné době začínají další práce, a to především na klenbě chrámu, vnitřek katedrály tak připomíná spíše staveniště. „Bavili jsme se s těmi, kteří v chrámu sloužili mši na Vánoce. Říkali, že museli výrazně zredukovat tým, nosit přilby a dávat velký pozor. Zároveň byli instruováni, aby v chrámu nechodili ani o pár kroků dál. To místo je ještě improvizované,“ řekl zpravodaj.

Stromy z celé Francie na chrámovou klenbu

Šmíd připomněl, že poměrně nedávno se vybíraly stromy na klenbu katedrály. Na opravu jich je potřeba až dva tisíce, tloušťka kmenů by navíc měla být jeden metr v průměru. Vybraly se stromy, které jsou zhruba 150 let staré a pocházet by přitom měly z celé Francie. Každý z tamních regionů chtěl tehdy na opravu katedrály přispět těmi svými. Dřevo na klenbu by mělo schnout alespoň osmnáct měsíců, aby splňovalo patřičnou vlhkost.

Proti vykácení stromů protestuje ekologické sdružení Robin des Bois, které již dříve podalo žalobu kvůli tomu, že úřady dostatečně neochránily obyvatele před nadměrnými emisemi způsobenými požárem v roce 2019. Rekonstrukci podle plánů z 19. století za použití dřeva a olova považuje mluvčí sdružení Jacky Bonnemains za „přežitek“.

Katedrála si do jisté míry zachová původní podobu

V současné době to vypadá, že rekonstrukce navíc začne i navzdory koronavirové pandemii. „Práce zbrzdily akorát nepříjemnosti ohledně olova, které se vyskytovalo v okolí. Všechny to znepokojovalo a byly kvůli němu zavřeny i školy,“ popsal Šmíd.

Katedrála podle zpravodaje bude vypadat zhruba stejně jako předtím. Alespoň zvenčí údajně nebude nic poznat. Francouzi v minulosti zavrhli moderní návrh rekonstrukce, který počítal se skleněnou věží. Ačkoli nakonec při navrhování zvítězil konzervativnější postoj, během rekonstrukce budou použity moderní postupy i technika.

Bachelotová: Dary na opravu chrámu stačí

Dary a přísliby darů na pokračování opravy Notre-Dame a stavebních prací stačí, prohlásila během čtvrtka ve francouzském Senátu ministryně kultury Roselyne Bachelotová. Mezinárodní sbírka zatím přijala dary a přísliby v hodnotě 833 milionů eur (21,6 miliardy korun).

„Mohu vám říct, že katedrála Notre-Dame v Paříži se znovu otevře v roce 2024,“ potvrdila ministryně termín, který si po požáru vytyčil za cíl prezident Macron. Bachelotová odmítla názor, že vybrané prostředky na celkovou opravu katedrály nestačí, i opačnou domněnku, že prostředků je moc. „Vybraná částka nám umožňuje v klidu pokračovat ve stavebních pracích,“ uvedla. 

Katedrála Notre-Dame
Zdroj: ČT24/BBC/Wikipedia.org

Jean-Louis Georgelin, který dohlíží na renovaci památky, řekl pro rozhlasovou stanici France Inter, že financování obnovy zatím nepředstavovalo problém. „Budeme potřebovat, aby lidé nadále peníze poskytovali, protože to je práce bez konce,“ dodal Georgelin.

Pařížská katedrála začala hořet před dvěma roky, 15. dubna večer. Než ji hasiči následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věžičku z 19. století, takzvaný sanktusník. Oheň zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně.

O požáru se natáčí film

Francouzský režisér Jean-Jacques Annaud chce natočit film o požáru Notre-Dame. V minulosti proto vyzval očité svědky pohromy z celého světa, aby mu poskytli amatérské záběry. „Snímek bude hraný, přestože se režisér snaží najít původní materiál. V Saint-Denis se točily některé scény, které by měly do určité míry ukázat, jak budova hořela. Studiová část by měla být prolnuta se záběry amatérských nadšenců,“ uvedl Šmíd.

Herci se na své role připravovali tak, že trávili čas se záchranáři. „Chtěli vědět, jak vypadá jejich denní režim, a účastnili se dokonce některých požárnických akcí. Jde o kvalifikované herce, kteří by měli hrát, jak se přesně co stalo,“ dodal novinář.

7 minut
Horizont ČT24: Dva roky od požáru Notre-Dame
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 5 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 24 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 1 hhodinou

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 2 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali rok Trumpa v úřadu

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami
Načítání...