Katedrála

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.

Katedrála svatého Víta prochází největším úklidem za posledních čtyřicet let. Nad návštěvníky se tak právě v těchto dnech pohybují na lanech horolezci. Mimořádně opatrní musejí být kolem vitráží. Nyní jsou v první fázi úklidu. „Jde asi o 35 oken, které se musí vyčistit z celkového počtu třiceti osmi, dole nás poté čeká devatenáct kaplí, které se budou čistit z žebříku nebo z lešení," vysvětluje vedoucí oddělení správy nemovitostí Pražského hradu Radek Pecháč. Na důkladný úklid dohlíží stejně jako před čtyřiceti lety památkář Petr Chotěbor, který podotýká, že práce na katedrále nikdy nekončí.

V sobotu večer se v Paříži slavnostně znovuotevřela katedrála Notre-Dame, kterou před pěti lety poničil požár. Vedle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na slavnost dorazila řada světových lídrů.

Gotická katedrála Notre-Dame se v neděli znovu otevře i veřejnosti. Ničivý požár 15. dubna 2019 pohltil rozsáhlé části památky UNESCO, vnitřek katedrály zůstal bez vážnějšího poškození díky kamenné klenbě. Náklady na obnovu se vyšplhaly do stovek milionů eur, opravy trvaly přes pět let.

Katedrálu Notre-Dame zachvátily plameny večer 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části katedrály považované za jedno z nejlepších děl francouzské gotické architektury. Většinu uměleckých a liturgických předmětů se podařilo zachránit. Po pěti letech se opravená katedrála otevírá.

Gotická katedrála Notre-Dame se v sobotu 7. prosince slavnostně otevře za přítomnosti padesáti nejvyšších představitelů států a předsedů vlád. Od následujícího dne bude jeden z pařížských symbolů opět zpřístupněn veřejnosti. Katedrálu zachvátil 15. dubna 2019 požár, který zničil téměř celou střechu a centrální sanktusovou věž se zvonem, který se zřítil. Co požár způsobilo, není zcela jasné. Na opravách se podílelo asi 250 firem a stovky odborníků. Práce byly hrazené z příspěvků od více než tří stovek tisíc dárců ze 150 zemí. Podle Elysejského paláce darovali v přepočtu asi 21 miliard korun.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek navštívil katedrálu Notre-Dame, slavnostní otevření proběhne už za týden za přítomnosti stovek hostů z celého světa. Mezi pozvanými jsou i američtí prezidenti Joe Biden a Donald Trump. První mše pro veřejnost pak proběhne v neděli. Rekonstrukce svatostánku po ničivém požáru trvala pět a půl roku, restaurátoři se museli vrátit ke středověkým postupům, aby co nejvěrněji napodobili původní rám střechy a další části zničené památky.

Příští týden bude v Paříži znovuotevřena katedrála Notre-Dame, kterou před pěti lety poškodil požár. Její rekonstrukce je považována za velký úspěch francouzských architektů a řemeslníků. I díky 850 milionům eur, které se na její opravu podařilo vybrat, stihli dílo dokončit v původním termínu. Chrám si zachoval svou původní podobu, až na pár vitráží a kohouta na zničené věžičce, kterého nebylo možné restaurovat. Do francouzské metropole se chystá řada státníků i umělců z celého světa.

Už za měsíc se v Paříži znovu slavnostně otevře katedrála Notre-Dame, kterou v roce 2019 zasáhl ničivý požár. Na rozsáhlou rekonstrukci se vybralo téměř devět set milionů eur. Do chrámu se postupně vrací vše, co se před pěti a půl lety podařilo zachránit a restaurovat, například zvony. Na dokončení oprav, které mají pokračovat do jara příštího roku, bude ale potřeba ještě více peněz, a úřady tak zvažují zavedení poplatku za vstup ve výši pěti eur.

Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova, tvrdí dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl Židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska.

Katedrála svatého Albana se těší nejen velkému zájmu poutníků z celého světa, ale také neobvyklé akci –⁠⁠⁠⁠⁠ pod tisíc let starou věží v normanském slohu se v této době scházejí i místní, aby si zacvičili jógu. Už tak duchovní atmosféru podkresluje umělecká instalace Holubice míru sochaře Petera Walkera, sestávající z tisíců papírových holubic svěšených ze stropu.

V katedrále svatého Štěpána ve Vídni se 16. prosince uskuteční zádušní mše za bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, informovala v sobotu agentura APA. Schwarzenberg zemřel minulý týden, bylo mu 85 let.

Ruské síly v noci na čtvrtek zaútočily na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. V zasažené administrativní budově přístavu zemřel civilní pracovník, uvedla agentura Unian s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksandra Kubrakova ruské údery v posledních devíti dnech poničily šestadvacet infrastrukturních zařízení v ukrajinských přístavech a pět civilních plavidel.

Po sobotní přestávce pokračovali Rusové v noci na neděli v útocích na Oděsu, které zahájili v úterý a označují je za odvetu za poškození Krymského mostu. Jejich ostřelování nepřežil jeden člověk. Jeden ze zraněných, sedmnáctiletý mladík, je ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče, uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper. Rakety zasáhly obytné domy a také katedrálu Proměnění Páně. Ta je těžce poškozená. Rusko odmítlo za útok odpovědnost, jeho ministerstvo tvrdí, že útoky na Oděsu cílily jinam.

Hořící věžička byla jedním z nejvýraznějších symbolů zkázy katedrály Notre-Dame v Paříži. Hned po uhašení ohně se odborníci začali přít o to, jak by měla vypadat rekonstrukce. Desítky návrhů, každý úplně jiný. Nakonec prezident Emmanuel Macron rozhodl o tom, že dostane původní podobu.

Výstava v Paříži představuje sochy, vitráže a obrazy, které přežily ničivý požár katedrály Notre Dame před třemi lety. Některé z nich se do jednoho z nejznámějších chrámů na světě vrátí příští rok v dubnu, kdy by se po nákladné opravě měl znovu otevřít veřejnosti.

Také církev se začíná vyrovnávat s energetickou krizí. Kostelům hrozí až ztrojnásobení cen za elektřinu, kněží proto hledají způsoby, jak ušetřit. Nejčastějším řešením je přesun bohoslužeb z energeticky nákladných chrámů do úspornějších prostor. Vedení katolické církve věří, že situaci zvládne. Problémy s energiemi ale mají také církevní školy.

Stavitelé barcelonské katedrály Sagrada Família chtějí zbourat několik domů v okolí staveniště. Tvrdí, že podle původních nákresů architekta Antonia Gaudího překáží v dokončení stavby. Tisíce obyvatel, kterým hrozí vystěhování, se ale brání. Ikonický chrám, jehož základní kámen byl položen před 139 lety, by mohl být dokončen do roku 2026.

V Paříži dokončili práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

Na den přesně před 79 lety odjel z Prahy transport tisícovky Židů do Terezína. Holocaust přežilo jen pětačtyřicet z nich. Mezi oběťmi byla i Růžena Stutzová. Její vnučka Charlotte Mayer se před nacisty zachránila útěkem do Londýna, kde se stala sochařkou. Osud její rodiny měl vliv na její díla, která stojí na řadě míst Anglie. Se sochařkou natáčel zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Tříletá rekonstrukce katedrály svatého Bartoloměje v Plzni je u konce a tento unikátní historický a duchovní prostor se otevírá veřejnosti. Jedna z nejvýznamnějších dominant města Plzně prošla změnami za sto patnáct milionů korun. Chrám má nové osvětlení, sociální zázemí nebo vytápěné lavice. Novinkou je zpřístupnění podkroví.

Uplynuly přesně dva roky od požáru pařížské katedrály Notre-Dame. Slavná středověká památka byla 15. dubna roku 2019 poničená natolik, že nebyla daleko od naprostého zhroucení. Oheň tehdy podle vyšetřovatelů nevznikl úmyslně. Za požár mohl nejspíš elektrický zkrat nebo špatně uhašená cigareta. Podle ministryně kultury Roselyne Bachelotové se památka otevře veřejnosti v roce 2024. Poničený chrám během čtvrtka navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Je to velká ztráta. Myslím, že bych to řekl tak, že jsme ztratili téměř dědečka národa,“ řekl novinářům princ Andrew k úmrtí svého otce prince Philipa. Druhorozený syn královského páru tak učinil po nedělní bohoslužbě, která se konala v katedrále v Canterbury. Princ Philip, manžel britské královny Alžběty II., zemřel v pátek ve věku 99 let. Andrew svého otce označil za „pozoruhodného muže“.

Francouzská policie kvůli požáru gotické katedrály v Nantes znovu zatkla muže, kterého vyšetřovala už před týdnem, a obvinila ho ze žhářství. Informovala o tom agentura AFP. Muž, který působí u místní diecéze jako dobrovolník, se podle listu Le Monde k činu přiznal.