V sobotu večer se v Paříži slavnostně znovuotevřela katedrála Notre-Dame, kterou před pěti lety poničil požár. Vedle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na slavnost dorazila řada světových lídrů.
Katedrála Notre-Dame v Paříži se slavnostně znovu otevřela
Znovuzrození Notre-Dame v Paříži
Dveře katedrály se otevřely poté, co na ně pařížský arcibiskup Laurent Ulrich symbolicky třikrát udeřil berlou.
Dlouhý potlesk pak zazněl po skončení zahajovacího filmu, který vzdal hold lidem, kteří se na obnově památky podíleli. Po hudebním vystoupení promluvil prezident Macron, který vyjádřil vděk francouzského národa těm, kteří gotický skvost zachránili a rekonstruovali.
„Můžeme společně sdílet radost a hrdost,“ prohlásil Macron. Slavnostního otevření katedrály se zúčastnilo kolem patnácti set hostů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který před zahájením akce absolvoval třístranný rozhovor s Macronem a zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jehož po příchodu do katedrály přítomní přivítali potleskem.
Na slavnostní otevření dorazila také například první dáma Spojených států Jill Bidenová, jež zastupovala dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena. Nechyběli ani bývalí francouzští prezidenti Francois Hollande a Nicolas Sarkozy či britský princ William. Mezi hosty byl rovněž americký miliardář a Trumpův blízký spolupracovník Elon Musk. Papež František se slavnostního otevření katedrály nezúčastnil. V poselství, které bylo přečteno, nicméně tento den označil za radostný a vyzval, aby vstup do katedrály zůstal bezplatný. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová svou účast na slavnostní ceremonii v Notre-Dame nakonec zrušila.
GALERIE
Ceremoniál k znovuotevření Notre-Dame
V obavě ze špatného počasí se oproti původnímu plánu celý ceremoniál odehrál uvnitř katedrály. „Je to velká změna, plánovalo se to pod širým nebem, Macron měl mluvit před katedrálou, koncert (s hvězdami populární i klasické hudby) měl být také před ní,“ popisoval zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
9 minut
Události: Obnova katedrály Notre-Dame
Katedrálu Notre-Dame zachvátily plameny večer 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části katedrály považované za jedno z nejlepších děl francouzské gotické architektury. Požár podle BBC hasilo na šest set lidí asi 15 hodin. Příčina požáru dosud nebyla zcela objasněna, oheň mohla způsobit závada v elektroinstalaci či nedopalek cigarety.
GALERIE
Pařížská katedrála Notre-Dame prošla po požáru rozsáhlými opravami
Návrhy na moderní úpravy ze skla neuspěly
Šmíd připomněl, že existovaly různé návrhy na rekonstrukci požárem poničené katedrály, debatovalo se i o tom, že by některé části byly nově ze skla. Od těchto moderních úprav se ale nakonec upustilo a chrám se po opravě co nejvíce blíží podobě před požárem.
„Drtivá většina těch, co byli uvnitř katedrály, je spokojena. Občas zazněly poznámky typu, že interiér se sám sobě moc nepodobá, že je hodně bílý, že katedrály takto nevypadají. Je skutečně vidět, že je všechno opraveno, dokonce ta katedrála uvnitř jakoby voněla,“ přiblížil Šmíd.
5 minut
Události: Opravený Notre-Dame
„Jsem nadšený, že to tak dopadlo, protože si myslím, že taková památka, když ji postihne taková katastrofa, by se měla vracet do původního stavu,“ míní Václav Girsa z Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT. „Nehledě na to, že úvahy o tom, že by sanktusník (věžička, která se při požáru zřítila – pozn. red.) mohl být moderní nebo střecha skleněná, považuji za projev určité arogance.“
„Katedrála je omlazená a bude samozřejmě krásně osvětlená. Myslím, že budeme všichni překvapení, když vstoupíme dovnitř. Pět let po požáru bylo vše obnovené, očištěné, uvidíte takovou tu luminozitu, je to světelnost, je to prostě nádhera,“ řekl ČT velvyslanec Francie v České republice Stéphane Crouzat.
50 minut
90′ ČT24: Katedrála Notre Dame se opět otevírá
Desítky prezidentů a premiérů
Svou účast na slavnosti u příležitosti znovuotevření nejslavnější pařížské katedrály potvrdili například německý prezident Frank-Walter Steinmeier, italský prezident Sergio Mattarella či prezidenti Polska Andrzej Duda, Chorvatska Zoran Milanović, Bulharska Rumen Radev, Estonska Alar Karis, Finska Alexander Stubb či Litvy Gitanas Nauseda a také gruzínská prezidentka Salomé Zurabišviliová nebo kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová.
Mezi korunovanými hlavami, které se účastnily ceremoniálu, jsou belgický královský pár král Philippe s chotí Mathildou či králové Maroka a Jordánska Muhammad VI. a Abdulláh II. Dorazit měl i monacký kníže Albert II.
11 minut
Velvyslanec Crouzat o politickém chaosu ve Francii a katedrále Notre-Dame
Česká republika neměla v Paříži na akci politické zastoupení. Mluvčí pražského arcibiskupství Jiří Prinz avizoval, že na slavnost zamíří arcibiskup Dominik Duka. O zastoupení Duku požádal arcibiskup Graubner jako předseda České biskupské konference, protože se nemůže zúčastnit.
Historický význam
Katedrála je významnou součástí francouzských dějin. Stavba jedné z nejslavnějších gotických památek započala v druhé polovině dvanáctém století. Práce trvaly skoro dvě stě let.
V následujících stoletích byla stavba svědkyní historických událostí. Během velké francouzské revoluce byla katedrála vyrabována a poničena. V roce 1804 se v ní zase Napoleon nechal korunovat císařem.
V devatenáctém století prošla významnou přestavbou, ve dvacátém století pak další těžkou zkouškou – na konci druhé světové války během osvobození Paříže. V roce 1963 katedrála oslavila osmisté narozeniny.