EK vyloučila zrušení sankcí před stažením ruských vojsk z Ukrajiny

3 minuty
Události: Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem v Černém moři
Zdroj: ČT1

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).

Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením postihů proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.

Žovkva ve středu v ukrajinské televizi uvedl, že dohoda vyjednaná s Ukrajinci se žádnými podobnými podmínkami nepočítala.

Rusko před zastavením útoků v Černém moři žádá také konec sankcí týkajících se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Kreml rovněž chce, aby byla zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.

Ruské požadavky prověříme, řekl Trump

Moskva argumentuje, že jí USA slíbily pomoc s uvolněním západních sankcí. Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy „ruské požadavky na zmírnění sankcí prověří“.

„Ukončení nevyprovokované a neospravedlněné ruské agrese na Ukrajině a bezpodmínečný odchod všech ruských vojenských sil z celého území Ukrajiny je jedním z hlavních předpokladů změny či zrušení sankcí,“ vyjádřil se ve středu mluvčí Evropské komise. Sérii postihů proti Rusku začaly západní země spouštět už po jeho protiprávní anexi Krymu, plnohodnotná ruská vojenská agrese v únoru 2022 znamenala začátek dalšího výrazného zostřování. K uvolnění je nutný souhlas všech 27 unijních států.

„Moskva by měla přistoupit na příměří bez podmínek“

K přistoupení na příměří v rusko-ukrajinské válce bez jakýchkoli podmínek ve středu vyzvala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ocenila, že se ho Spojené státy snaží zprostředkovat, varovala ale, aby se Západ nenechal oklamat ruským vůdcem Vladimirem Putinem. „Nesmíme se nechat ruským prezidentem ošálit,“ uvedla na okraj klimatické konference v Berlíně.

Také Británie podle agentury Reuters už v úterý Rusko vybídla, aby souhlasilo s bezpodmínečným příměřím. „Prezident (Volodymyr) Zelenskyj již ukázal, že Ukrajina je stranou míru, když navrhl úplné, okamžité a bezpodmínečné příměří,“ sdělilo v prohlášení ministerstvo zahraničí. „Doufáme, že Putin na to bez dalšího odkladu přistoupí,“ dodal resort a Spojeným státům poděkoval za úsilí.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho s Ruskem nelze čekat normalizaci vztahů ani po skončení války. Moskva v noci dál útočila drony na ukrajinská města, včetně černomořského přístavu Mykolajiv. Obě strany se obviňují z palby na energetickou infrastrukturu.

Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron po středečním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským sdělil, že Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun). Má zahrnovat mimo jiné protitankové střely, střely země-vzduch či drony. Macron také řekl, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá.

Tématem rozhovoru obou prezidentů byla i dohoda o částečném příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Rusko se podle Macrona snaží o jiné vysvětlení toho, co jednací týmy v Rijádu domluvily. Vyzval proto Moskvu, aby třicetidenní příměří přijala bez dalších podmínek. Na uvolnění protiruských sankcí je podle něj příliš brzy. K tomu Zelenskyj řekl, že nehledě na ruská prohlášení očekává od USA zajištění příměří bez podmínek.

Macron v Paříži ve čtvrtek pořádá summit věnovaný možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, při kterém se setkají spojenci z Evropy a Kanady. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).

Velvyslanec Česka ve Francii Jaroslav Kurfürst zmínil, že Macron uvedl na tiskové konferenci, že nehodlá zaměňovat to, kdo se brání a kdo je agresor. Čtvrteční summit se má zaměřit na udržitelný mír, „na jehož konci bude suverénní Ukrajina, která nebude pod stálým ruským útokem“. Velvyslanec považuje Macrona za „bezpečnostního tahouna Evropy“ a summit má být toho dalším důkazem.

11 minut
Velvyslanec ČR ve Francii Jaroslav Kurfürst o setkání Zelenského s Macronem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irsko chce usnadnit nasazení jednotek v zámoří

Otázka evropské obrany se řeší i v Irsku, jednom z mála neutrálních států Evropské unie. Irské ozbrojené síly se až na výjimky a některé mírové mise OSN neúčastní žádných operací mimo své území. To by se teď mohlo změnit – vláda chystá úpravy, kterými by nasazení jednotek v zámoří usnadnila. Zvyšují se i výdaje na obranu po vzoru evropských partnerů, byť ze zemí EU dává Irsko i tak vůbec nejméně ze všech. Dublin vynakládá na armádu necelé půl procento HDP.
před 1 hhodinou

Tusk požádá v nejbližší době parlament o hlasování o důvěře vládě

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.
20:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
12:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
17:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 6 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
11:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 7 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
12:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...