EK vyloučila zrušení sankcí před stažením ruských vojsk z Ukrajiny

3 minuty
Události: Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem v Černém moři
Zdroj: ČT1

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).

Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením postihů proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.

Žovkva ve středu v ukrajinské televizi uvedl, že dohoda vyjednaná s Ukrajinci se žádnými podobnými podmínkami nepočítala.

Rusko před zastavením útoků v Černém moři žádá také konec sankcí týkajících se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Kreml rovněž chce, aby byla zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.

Ruské požadavky prověříme, řekl Trump

Moskva argumentuje, že jí USA slíbily pomoc s uvolněním západních sankcí. Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy „ruské požadavky na zmírnění sankcí prověří“.

„Ukončení nevyprovokované a neospravedlněné ruské agrese na Ukrajině a bezpodmínečný odchod všech ruských vojenských sil z celého území Ukrajiny je jedním z hlavních předpokladů změny či zrušení sankcí,“ vyjádřil se ve středu mluvčí Evropské komise. Sérii postihů proti Rusku začaly západní země spouštět už po jeho protiprávní anexi Krymu, plnohodnotná ruská vojenská agrese v únoru 2022 znamenala začátek dalšího výrazného zostřování. K uvolnění je nutný souhlas všech 27 unijních států.

„Moskva by měla přistoupit na příměří bez podmínek“

K přistoupení na příměří v rusko-ukrajinské válce bez jakýchkoli podmínek ve středu vyzvala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ocenila, že se ho Spojené státy snaží zprostředkovat, varovala ale, aby se Západ nenechal oklamat ruským vůdcem Vladimirem Putinem. „Nesmíme se nechat ruským prezidentem ošálit,“ uvedla na okraj klimatické konference v Berlíně.

Také Británie podle agentury Reuters už v úterý Rusko vybídla, aby souhlasilo s bezpodmínečným příměřím. „Prezident (Volodymyr) Zelenskyj již ukázal, že Ukrajina je stranou míru, když navrhl úplné, okamžité a bezpodmínečné příměří,“ sdělilo v prohlášení ministerstvo zahraničí. „Doufáme, že Putin na to bez dalšího odkladu přistoupí,“ dodal resort a Spojeným státům poděkoval za úsilí.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho s Ruskem nelze čekat normalizaci vztahů ani po skončení války. Moskva v noci dál útočila drony na ukrajinská města, včetně černomořského přístavu Mykolajiv. Obě strany se obviňují z palby na energetickou infrastrukturu.

Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron po středečním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským sdělil, že Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun). Má zahrnovat mimo jiné protitankové střely, střely země-vzduch či drony. Macron také řekl, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá.

Tématem rozhovoru obou prezidentů byla i dohoda o částečném příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Rusko se podle Macrona snaží o jiné vysvětlení toho, co jednací týmy v Rijádu domluvily. Vyzval proto Moskvu, aby třicetidenní příměří přijala bez dalších podmínek. Na uvolnění protiruských sankcí je podle něj příliš brzy. K tomu Zelenskyj řekl, že nehledě na ruská prohlášení očekává od USA zajištění příměří bez podmínek.

Macron v Paříži ve čtvrtek pořádá summit věnovaný možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, při kterém se setkají spojenci z Evropy a Kanady. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).

Velvyslanec Česka ve Francii Jaroslav Kurfürst zmínil, že Macron uvedl na tiskové konferenci, že nehodlá zaměňovat to, kdo se brání a kdo je agresor. Čtvrteční summit se má zaměřit na udržitelný mír, „na jehož konci bude suverénní Ukrajina, která nebude pod stálým ruským útokem“. Velvyslanec považuje Macrona za „bezpečnostního tahouna Evropy“ a summit má být toho dalším důkazem.

11 minut
Velvyslanec ČR ve Francii Jaroslav Kurfürst o setkání Zelenského s Macronem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 11 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 12 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 14 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 16 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 17 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 18 hhodinami
Načítání...