EK vyloučila zrušení sankcí před stažením ruských vojsk z Ukrajiny

3 minuty
Události: Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem v Černém moři
Zdroj: ČT1

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).

Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením postihů proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.

Žovkva ve středu v ukrajinské televizi uvedl, že dohoda vyjednaná s Ukrajinci se žádnými podobnými podmínkami nepočítala.

Rusko před zastavením útoků v Černém moři žádá také konec sankcí týkajících se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Kreml rovněž chce, aby byla zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.

Ruské požadavky prověříme, řekl Trump

Moskva argumentuje, že jí USA slíbily pomoc s uvolněním západních sankcí. Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy „ruské požadavky na zmírnění sankcí prověří“.

„Ukončení nevyprovokované a neospravedlněné ruské agrese na Ukrajině a bezpodmínečný odchod všech ruských vojenských sil z celého území Ukrajiny je jedním z hlavních předpokladů změny či zrušení sankcí,“ vyjádřil se ve středu mluvčí Evropské komise. Sérii postihů proti Rusku začaly západní země spouštět už po jeho protiprávní anexi Krymu, plnohodnotná ruská vojenská agrese v únoru 2022 znamenala začátek dalšího výrazného zostřování. K uvolnění je nutný souhlas všech 27 unijních států.

„Moskva by měla přistoupit na příměří bez podmínek“

K přistoupení na příměří v rusko-ukrajinské válce bez jakýchkoli podmínek ve středu vyzvala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ocenila, že se ho Spojené státy snaží zprostředkovat, varovala ale, aby se Západ nenechal oklamat ruským vůdcem Vladimirem Putinem. „Nesmíme se nechat ruským prezidentem ošálit,“ uvedla na okraj klimatické konference v Berlíně.

Také Británie podle agentury Reuters už v úterý Rusko vybídla, aby souhlasilo s bezpodmínečným příměřím. „Prezident (Volodymyr) Zelenskyj již ukázal, že Ukrajina je stranou míru, když navrhl úplné, okamžité a bezpodmínečné příměří,“ sdělilo v prohlášení ministerstvo zahraničí. „Doufáme, že Putin na to bez dalšího odkladu přistoupí,“ dodal resort a Spojeným státům poděkoval za úsilí.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho s Ruskem nelze čekat normalizaci vztahů ani po skončení války. Moskva v noci dál útočila drony na ukrajinská města, včetně černomořského přístavu Mykolajiv. Obě strany se obviňují z palby na energetickou infrastrukturu.

Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron po středečním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským sdělil, že Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun). Má zahrnovat mimo jiné protitankové střely, střely země-vzduch či drony. Macron také řekl, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá.

Tématem rozhovoru obou prezidentů byla i dohoda o částečném příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Rusko se podle Macrona snaží o jiné vysvětlení toho, co jednací týmy v Rijádu domluvily. Vyzval proto Moskvu, aby třicetidenní příměří přijala bez dalších podmínek. Na uvolnění protiruských sankcí je podle něj příliš brzy. K tomu Zelenskyj řekl, že nehledě na ruská prohlášení očekává od USA zajištění příměří bez podmínek.

Macron v Paříži ve čtvrtek pořádá summit věnovaný možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, při kterém se setkají spojenci z Evropy a Kanady. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).

Velvyslanec Česka ve Francii Jaroslav Kurfürst zmínil, že Macron uvedl na tiskové konferenci, že nehodlá zaměňovat to, kdo se brání a kdo je agresor. Čtvrteční summit se má zaměřit na udržitelný mír, „na jehož konci bude suverénní Ukrajina, která nebude pod stálým ruským útokem“. Velvyslanec považuje Macrona za „bezpečnostního tahouna Evropy“ a summit má být toho dalším důkazem.

11 minut
Velvyslanec ČR ve Francii Jaroslav Kurfürst o setkání Zelenského s Macronem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Všichni jsme stejní.“ Němci pohřbili přeživší holocaustu Friedländerovou

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.
před 6 hhodinami

Mexickou influencerku zastřelili během vysílání

Mexickou influencerku Valerii Márquezovou, která propagovala krásu a nákladný životní styl, zastřelil neznámý muž během jejího živého vysílání na TikToku. Případ vyšetřuje policie jako „femicidu“, tedy vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví. Influencerka, která mohla podle spekulací mít milostný vztah s vysoce postaveným členem drogového kartelu Jalisco New Generation, při příchodu útočníka nejprve ztlumila zvuk svého přenosu, pak se chytila za břicho a sesunula na stůl. Přivolaná policie následně zjistila, že má několik střelných ran.
před 6 hhodinami

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kandidáti na prezidenta Jižní Koreje slibují vyřešení politické krize

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.
před 9 hhodinami

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 12 hhodinami

Rutte ocenil, že se Berlín ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...