„V zásadě je to dobrá zpráva v tom smyslu, že došlo k určitým dohodám,“ okomentoval v pořadu Interview ČT24 výsledky jednání v Rijádu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý. Zároveň ale varoval před tím, že Moskva si začíná diktovat podmínky. Za asi nejlepší zprávu z jednání považuje repatriaci unesených ukrajinských dětí z Ruska. „Jsme ale ještě velice daleko od skutečného příměří,“ míní.
Spojené státy v úterý oznámily uzavření dvou samostatných dohod s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Kreml ale trvá na tom, že dohoda začne platit až po ukončení sankcí proti některým ruským bankám a společnostem.
„To, že Rusko si klade konec některých sankcí jako jednu z prvních podmínek, a já si myslím, že v dalších jednáních se bude snažit to uvolňování sankcí dále rozšiřovat, tak svědčí o tom, že sankce bolí,“ reagoval Šedivý na podmínky Kremlu.
Nedá se podle něho ale říci, že sankce fungují. „Sankce by fungovaly ve chvíli, kdy by díky nim skutečně došlo k nějakému zásadnímu zvratu,“ upřesnil s tím, že Rusko nedonutily změnit jeho agresivní chování.
Výsledky jednání Šedivý označil za první krok. „Nemyslím si, že můžeme počítat se skutečným zastavením bojů v nějaké dohledné době. Řekněme v řádu týdnů,“ prohlásil s tím, že je otázkou, kolik dalších kroků ještě bude následovat.
Šedivý předpokládá, že k projednaným bodům se budou chtít vyjádřit také představitelé Evropské unie. K tomu by mělo dojít již ve čtvrtek na summitu, který do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. „EU drží širokou a tvrdou škálu sankcí vůči Rusku. Takže nelze slibovat na základě dvoustranných jednání mezi Spojenými státy a Ruskem uvolňování sankcí, do kterých je zapojená ještě třetí strana, kterou je Evropská unie,“ sdělil Šedivý.
Evropa jako velmoc
Na otázku, zda je Evropská unie schopna vystupovat jako velmoc, Šedivý odpověděl, že EU není velmoc ve smyslu vojenském nebo tradičně geopoliticky mocenském. „Evropa je velmoc hospodářská, ale zároveň je Evropská unie 27 členských států a nalézt v této situaci konsensus není jednoduché,“ míní.
Důležité ale podle něho je, že Unie drží jednotu ve smyslu jednoznačného odsouzení ruské agrese vůči Ukrajině a ohledně sankcí. Na otázku moderátora pořadu Daniela Takáče, zda se zmiňovaná jednota týká opravdu všech států včetně například Maďarska, odpověděl Šedivý tak, že faktická jednota v dílčích momentech sice skončila, ale státy, které s některými kroky nesouhlasí, alespoň nebrání dosažení konsensu.
Šedivý ale nesouhlasil s tím, že by se chování některých zemí dalo označit jako vydírání. „Neřekl bych vydírání, protože vydírání znamená, že podmiňujete souhlas s něčím nějakým ziskem a v tomto případě nic takového nevidím,“ upřesnil s tím, že jde o prosazování určitých specifických národních zájmů určitých zemí v rámci Evropské unie.
Evropská obrana
Evropská komise před nedávnem zveřejnila podrobnosti o plánu na zvýšení obranyschopnosti Unie nazvaného ReArm Europe/Readiness 2030. Ten by mohl podle Komise pomoci nalézt až dalších osm set miliard eur (dvacet bilionů korun) na obranu díky volnějším rozpočtovým pravidlům a také novému plánu půjček ve výši až 150 miliard eur.
Podle Šedivého se jedná o návrh, který budou členské státy ještě specifikovat. „Důležité ale je, že v zásadě existuje shoda na tom, že je potřeba navyšovat obranné výdaje,“ řekl a dodal, že od roku 2021 se zvýšily v rámci EU výdaje na obranu o třicet procent.
Pozitivní je podle Šedivého rovněž to, že je představa o tom, do čeho investovat, a rýsovat se začínají i konkrétní plány. „Mimo jiné také v rámci Evropské obranné agentury. My pracujeme na čtyřech oblastech. Je to integrovaná, protivzdušná a protiraketová obrana. Na tom se shodují v zásadě všichni, protože to je něco, co Evropě chybí. Jsou to bezpilotní prostředky, zejména vzdušné, ale nejen ty. Dále je to takzvaná klouzavá munice neboli sebevražedné drony. A pak je to celá oblast, která se týká schopnosti elektronického vedení operací,“ popsal.
Evropský průmysl má podle Šedivého potenciál. „Přibližně padesát procent výroby evropského obranného průmyslu je kontrahováno v rámci Evropské unie. Druhá část jde na export a jedním z hlavních cílů velkých budoucích investic je vytvářet velké společné programy, kde se bude slučovat poptávka, kde se budou slučovat požadavky na evropský průmysl, a to by mělo vést k navyšování výroby a zároveň k určité konsolidaci obranného průmyslu,“ vysvětlil, jak by podle něho mělo k naplnění potenciálu dojít.
Rozdíl mezi investicemi Evropy a Ruska
Investice do zbrojního průmyslu v Evropské unii a Rusku se podle Šedivého nedají příliš srovnávat, protože Moskva je ve „válečném módu“. „Uvědomme si, že Rusko je v zásadě autoritářský stát, kde je v podstatě lusknutím prstu možné přesměrovat nebo změnit celý systém tak, aby byl zaměřen na jeden hlavní cíl, to znamená válečnou výrobu. V Evropě toto možné není. Podniky jsou vesměs soukromé korporace, které jsou vedeny ziskem a profitem,“ zdůraznil.
Z těchto důvodů je podle Šedivého důležité mít co nejvíce společných velkých projektů, které budou podpořeny společnými a velkými penězi. Jedním z problémů evropského zbrojního průmyslu jsou podle něho také regulace. „V některých státech to jde snadněji a rychleji než v jiných, protože často si členské státy vytvářejí určité překážky samy sobě,“ míní.
Zároveň už ale podle ředitele Evropské obranné agentury dochází k deregulaci. „Je to jeden z cílů souboru nejrůznějších opatření, která prosazuje Evropská komise, a to je snížit regulaci. Mluví se o třiceti procentech směrnic a nařízení, které se již nyní procházejí a hodnotí a které se budou odstraňovat,“ dodal.
