Protiruské sankce

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Cíle Ruska sahají daleko za hranice Ukrajiny, a pokud uspěje, bude to znamenat konec svobody, lidských práv a důstojnosti pro více než sto milionů lidí. Na přednášce na Harvardově univerzitě v USA to uvedl prezident Petr Pavel. V rámci české muniční iniciativy Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů munice, oznámil také prezident.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.

Finský Národní úřad pro vyšetřování podal žalobu na kapitána a také prvního a druhého důstojníka tankeru Eagle S, který loni v prosinci poškodil podmořské a energetické kabely propojující tuto zemi s Estonskem, informují agentury. Plavidlo registrované na Cookových ostrovech podle Evropské unie patří k ruské stínové flotile, kterou Moskva využívá k obcházení sankcí, především při vývozu ropy.

Ruské úřady na pozadí plnohodnotné invaze na Ukrajinu potlačují na okupovaném Krymu lidská práva tamních obyvatel, a to včetně krymských Tatarů. Informuje o tom Krymskotatarské zdrojové centrum. Za poslední půlrok podle něj vzrostl počet obvinění z vlastizrady, špionáže či diskreditace armády, nově se rozšířil také psychický nátlak. Počet obvinění však ukazuje na přítomnost proukrajinského obyvatelstva na Krymu, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Osmnáctý balík sankcí proti Rusku se nepodařilo schválit, při středečním jednání v Bruselu nebylo podle diplomatických zdrojů ČTK dosaženo žádného posunu. Balík blokuje Slovensko. Bratislava chce další jednání s Evropskou komisí a do vyjasnění návrhu jejích záruk ohledně dodávek zemního plynu bude žádat odklad hlasování, řekl premiér Robert Fico (Smer).

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) vyzval svého českého kolegu Petra Fialu (ODS), aby respektoval slovenský zájem na zajištění budoucích dodávek zemního plynu pro Slovensko za rozumné ceny. Fico tak reagoval na dopis, kterým jej Fiala požádal, aby Bratislava neblokovala nový soubor sankcí EU vůči Moskvě. Už dříve podobnou výzvu Ficovi adresoval německý kancléř Friedrich Merz. Fico také Fialovi navrhl co nejrychlejší uspořádání společného jednání vlád obou zemí v Bratislavě. Fiala to odmítl.

Slovensko chce do úterý dohodu s Evropskou unií ohledně požadavků Bratislavy k plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU. Pokud Slovensko dostane minimální záruky v této záležitosti, EU bude moci přistoupit k hlasování o novém balíku protiruských sankcí. Vyplývá to z prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica (Smer).

Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu nezavedly Spojené státy žádné nové sankce proti Rusku. Některé naopak administrativa uvolnila. Moskvě to umožňuje získávat technologie pro její válku proti Ukrajině. Tři demokratičtí senátoři už kvůli Trumpově přestávce v sankcích spustili vyšetřování.

Vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady získané informace analyzují, konkrétní jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Prezident Petr Pavel bude o možném obcházení sankcí mluvit s premiérem Petrem Fialou a ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS).

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.

Zástupci členských států EU se shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, který se má soustředit na jeho stínovou flotilu. Dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. O jaké země jde, nebylo bezprostředně jasné, nejedná se však o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že věří, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou „dohodu“. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff po posledním jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem sdělil, že mírová dohoda s Ruskem „se rýsuje“. Jak ale upozornil Institut pro studium války (ISW), dva z nejvýše postavených ruských představitelů dali krátce po této schůzce najevo, že pozice Moskvy se nemění a že trvá na svých dříve přednesených požadavcích, které by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.

„V zásadě je to dobrá zpráva v tom smyslu, že došlo k určitým dohodám,“ okomentoval v pořadu Interview ČT24 výsledky jednání v Rijádu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý. Zároveň ale varoval před tím, že Moskva si začíná diktovat podmínky. Za asi nejlepší zprávu z jednání považuje repatriaci unesených ukrajinských dětí z Ruska. „Jsme ale ještě velice daleko od skutečného příměří,“ míní.

Spojené státy připravují ve snaze o obnovu vztahů s Moskvou plán, který by mohl zmírnit sankce uvalené na Rusko, uvedly zdroje agentury Reuters. Podle stanice CNN zvažuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa také omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.

Členské státy Evropské unie formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, informovalo české zastoupení při Unii. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na ruské agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. Rada EU také uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků.

Rusko přijalo jako hlavní měnu vůči rublu čínský jüan poté, co si americké sankce vynutily další odklon od dolaru. Sankce USA dotlačily moskevskou burzu k ukončení obchodování nejen s dolarem, ale i s eurem, což způsobilo zmatek na trhu. Podle ruské centrální banky je v čínských jüanech vedeno čtyřiapadesát procent obchodů. Současná situace je podle experta na politickou ekonomii postsovětského prostoru Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy taková, že v Rusku nelze obchodovat s „nefyzickými“ dolary a eury.

Rus Vladimir Lichutin musí zaplatit tři sta tisíc korun za pokus o porušení mezinárodních sankcí. Ve prospěch České republiky propadne z jeho účtu v přepočtu 3,3 milionu korun. Rozhodl o tom Okresní soud v Teplicích. Lichutinovi, který prohlásil vinu, uložil soud také zákaz podnikání v prodeji motorových vozidel na dvacet měsíců. Muž se pokusil vyvézt před dvěma lety luxusní auta do Ruska. Rozsudek není pravomocný, obžalovaný si nechal lhůtu na podání odvolání.

Evropská rada v pondělí schválila dvanáctý balík protiruských sankcí. Rozšířila seznam subjektů, které podporují tamní režim, a zakázala zpětný dovoz strategického zboží. Nově je zakázán také nákup či převoz diamantů z Ruska. Česko smí díky výjimce dovážet ruskou ropu ještě rok.

České úřady chystají zpřísněné kontroly při zadávání veřejných zakázek. Nová opatření připravuje ministerstvo pro místní rozvoj v souvislosti s protiruskými sankcemi. Řada institucí totiž nedokáže prověřit možné napojení účastníků veřejných tendrů na sankcionované subjekty. Stát chce usnadnit cestu ke spolupráci s Finančním analytickým úřadem nebo policií.

Další podnikatelé napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina převedli své majetky v Česku. Velmi pravděpodobně proto, aby se vyhnuli sankcím. Tentokrát původem čečenská rodina Bažajevových přepsala pozemky u Prahy na kazašskou firmu. Tématu se v pondělí ve 21:20 věnovali i Reportéři ČT.

O desátém balíku sankcí proti Moskvě jednají unijní ministři zahraničí. Podle zdrojů z Bruselu mají zasáhnout ruský export za víc než jedenáct miliard eur, cílí na další politiky a týkají se i technologií. V uplatňování postihů pokračuje taky Česko. Finanční analytický úřad podle zjištění ČT zmrazil část majetku slovenského šéfa motorkářského klubu Nočních vlků Jozefa Hambálka.