Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.
„Putin možná ani neví, jak špatná ekonomická situace ve skutečnosti je. Ale i přes nepravdivé informace, které dostává, se tomu (krizi, pozn. red.) nakonec nelze vyhnout,“ řekl Nilsson listu Financial Times (FT).
Rusko podle Nilssona podhodnocuje svůj rozpočtový deficit o přibližně třicet miliard dolarů (asi 620 miliard korun), centrální banka pak zároveň podceňuje inflaci. Švédské tajné služby se domnívají, že inflace se blíží spíše patnácti procentům než oficiálně uváděným 5,86 procenta.
Ruská centrální banka pak odhaduje, že inflace se bude ve druhé polovině roku pohybovat kolem čtyř procent – s tím se částečně ztotožňují i mezinárodní prognózy, které počítají s pěti procenty.
Putin žádá odpovědi
Negativní trend ale odráží i některá ruská data. Tamní ministerstvo hospodářského rozvoje minulý týden upozornilo na nižší růst HDP v prvních dvou měsících tohoto roku oproti tomu minulému, konkrétně o 1,8 procenta – a ruský vůdce vyžaduje vysvětlení.
Resort se odvolává na kalendář – v lednu bylo o dva pracovní dny méně než před rokem, v únoru pak o jeden. Putina však toto vysvětlení nepřesvědčilo. „Jde samozřejmě o objektivní okolnosti, ale je zřejmé, že obchodní a investiční aktivitu v zemi zdaleka neurčují jen ony,“ prohlásil.
V minusu se ocitly zpracovatelské odvětví a průmyslová výroba jako celek, stejně tak systémově významné odvětví jako stavebnictví, postěžoval si Putin. To se podle údajů statistického úřadu Rosstat v meziročním srovnání snížilo o šestnáct procent v lednu a o čtrnáct procent v únoru.
„Nepochopení situace vládnoucí elitou“
Na špatnou ekonomickou situaci poukázal také ředitel ruského slévárenského a strojírenského závodu v Čerepovci Vladimir Boglajev, podle něhož Rusko čeká „bouřlivé období“ – a to částečně kvůli „naprostému nepochopení skutečné situace v domácí ekonomice ze strany vládnoucí elity“.
Boglajev také poznamenal, že pokud se země rozvíjí tempem pod světovým průměrem, „svědčí to o její degradaci“.
Kritika zazněla například i od člena Ruské akademie věd Roberta Nigmatulina. Uvedl, že příjem na osobu v zemi patří k nejnižším v Evropě a za posledních deset let vzrostlo HDP v průměru o 1,5 procenta, zatímco spotřebitelské ceny vzrostly o 77 procent.
„Všechno tady stojí za nic. A co počet zaměstnanců v průmyslu? Říká se, že přišel Putin a všechno se rozjelo... Hroutí se strojírenství – v roce 1999 v něm byly na čtyři miliony zaměstnanců a nyní je jich 440 000. To je téměř desetinásobně méně,“ citoval Nigmatulina server The Moscow Times.
Švédsko poukazuje na systémový problém
Nilsson uvedl, že ruské ekonomické problémy se rozšířily i do samotného obranného sektoru, který měl velký podíl na růstu země. V souvislosti s vývojem rusko-ukrajinské války se finanční prostředky přesouvají do oblasti dronů a zbraní s dlouhým doletem.
Kromě odvětví bezpilotních letounů je velká část vojensko-průmyslového komplexu ztrátová, trpí korupcí a zpronevěrou a je závislá na úvěrech od státních bank, dodal Nilsson.
„Stále mají systémový problém,“ řekl Nilsson s tím, že vyrábět materiál pro válku, který je pak zničen na bojišti, není udržitelný model růstu.
Nilsson dále poznamenává, že ruské ekonomice nepomáhá ani zdražování ropy v důsledku války na Blízkém východě. Podle jeho odhadů je pro pokrytí tamního rozpočtového deficitu nutné, aby ceny ropy Urals zůstaly po celý rok nad hranicí sto dolarů (asi dva tisíce korun) za barel. A aby se zmírnily další ekonomické problémy, je třeba, aby se ropa obchodovala na této úrovni ještě déle.
Ceny Uralsu se pohybují nad sto dolary za barel od poloviny března, pod tuto hranici se dostaly v pondělí.
Je potřeba využít ruských slabin, vyzývá Nilsson
Švédsko se domnívá, že Rusko „žije na vypůjčený čas“. „Ruskou ekonomiku může postihnout pouze jeden ze dvou scénářů – dlouhodobý pokles, nebo šok. V obou případech bude pokračovat v sestupném trendu až k finanční katastrofě,“ míní Nilsson.
Stockholm vyzývá evropské země, aby schválily dosud neprojednaný balík sankcí a posílily svou podporu Ukrajině, aby tak mohly dále využívat slabin Ruska, píše FT.
„Evropa zatím nedělá vše, co je v jejích silách, aby poškodila ruskou ekonomiku. Myslím, že za to musíme být ochotni zaplatit cenu. Pro naše vlastní dobro,“ uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová.
Nilsson pak podotýká, že ačkoliv vážné problémy v ruské ekonomice nezmění strategické cíle Moskvy v agresi proti Ukrajině, budou mít vliv na to, jak jich budou moci dosáhnout.
