Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
„Písemná procedura pro změnu nařízení o víceletém finančním rámci, které je základem pro půjčku pro Ukrajinu, a rovněž pro dvacátý balík sankcí proti Rusku byly úspěšně dokončeny. Oba dokumenty byly přijaty jednomyslně,“ uvedla mluvčí kyperského předsednictví. „Předsednictví neúnavně pracovalo na tom, aby EU i nadále rozhodným způsobem podporovala Ukrajinu v obraně její svrchovanosti a územní celistvosti,“ dodala.
Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy spočívá strategie EU pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině na dvou pilířích: posílení Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko. „Dnes (ve čtvrtek) jsme pokročili v obou oblastech,“ napsal. „Vyplácení půjčky bude zahájeno co nejdříve a poskytne tak zásadní podporu pro nejnaléhavější rozpočtové potřeby Ukrajiny,“ doplnil kyperský ministr financí Makis Keravnos.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila rozhodnutí za potvrzení evropské jednoty a zdůraznila, že EU reaguje na pokračující ruskou válku další podporou Kyjeva i posilováním sankční politiky. Zároveň uvedla, že Unie přechází k rychlé implementaci přijatých kroků. Významný posun v jednáních zdůraznila i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která zopakovala, že Evropská unie bude pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, dokud Rusko nebude čelit dostatečnému tlaku, který by vedl ke změně jeho přístupu.
Estonský premiér Kristen Michal zdůraznil, že mír nevznikne díky ústupkům agresorovi, ale silou, a vyzval k pokračování podpory. Švédský premiér Ulf Kristersson ocenil dohodu po předchozích blokacích a označil kombinaci podpory Ukrajiny a tlaku na Rusko za klíč k míru.
Podle Zelenského balíček Ukrajině poskytne větší stabilitu
„Tento evropský balíček posílí naši armádu, poskytne Ukrajině větší stabilitu a umožní nám plnit naše sociální závazky vůči občanům, jak stanoví zákon,“ reagoval na finální schválení půjčky ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Peníze od EU jsou určeny především na výrobu zbraní, na nákup těch zbrojních systémů, které Ukrajina ještě nevyrábí, a také na přípravu ukrajinské energetiky a kritické infrastruktury na příští zimu, vysvětlil prezident.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Finance mají Kyjevu sloužit na rozpočtové a vojenské účely.
S půjčkou souvisejí tři legislativní návrhy, všechny podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení právě členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. Jedno z nařízení bylo přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačila kvalifikovaná většina.
Maďarsko souhlas podmiňovalo obnovením ropovodu Družba
Dosluhující maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz utrpěla porážku v nedávných parlamentních volbách, podmínil svůj souhlas obnovením tranzitu ruské ropy přes ropovod Družba. Ropa přestala proudit na Slovensko a do Maďarska v lednu. Bratislava a Budapešť pak opakovaně obvinily Kyjev, že s obnovením přepravy suroviny otálí z politických důvodů.
Zelenskyj v úterý oznámil, že je ropovod opraven. Maďarská petrochemická skupina MOL následně ve čtvrtek uvedla, že dostala od ukrajinského provozovatele ropovodu Družba oficiální potvrzení, že je ropovod připraven začít opět dodávat ropu do Maďarska a na Slovensko. Ve čtvrtek se tak v obou případech stalo.
Unijní půjčka pomůže Ukrajině řešit naléhavé finanční potřeby v době, kdy Rusko pokračuje ve válce, kterou naplno rozpoutalo plnohodnotnou invazí v roce 2022. Dvě třetiny financí, tedy šedesát miliard eur, mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a třicet miliard eur má podpořit ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Letos navrhuje Evropská komise poskytnutí 45 miliard eur, druhá polovina půjčky je plánována na příští rok.
Ukrajinský prezident již dříve sdělil, že peníze budou použity na obranu, dokud bude válka pokračovat, a na obnovu, pokud bude ukončena. Část peněz Kyjev také využije na chod státu. Bez peněz z EU by totiž hrozil Ukrajině od druhého čtvrtletí 2026 státní bankrot. Evropská unie poskytne Kyjevu bezúročnou půjčku na roky 2026 a 2027. Finance si půjčí na kapitálových trzích a za tyto půjčky bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Ukrajina svou půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí válečné reparace.
Načítání...
Protiruské sankce
Státy EU finálně podpořily i dvacátý balík sankcí proti Rusku. Sankce nejprve ve středu podpořili zástupci členských států při EU, tedy velvyslanci ve výboru Coreper. Následně do čtvrtečního odpoledne probíhala takzvaná písemná procedura.
Dvacátý balík sankcí se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod. Původně měl být schválen již na konci února u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Balík obsahuje například základ pro budoucí zákaz námořní přepravy ruské ropy. Tento krok bude plně koordinován a projednán se skupinou nejvyspělejších zemí světa G7. Omezení zahrnují také nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahovaly.
Na seznam osob a subjektů, které podporují ruský vojensko-průmyslový komplex v jeho válce proti Ukrajině, bylo přidáno šedesát subjektů, na které se vztahují přísnější vývozní omezení týkající se zboží a technologií dvojího užití, jakož i zboží a technologií, které by mohly přispět k technologickému pokroku ruského obranného a bezpečnostního sektoru.
Sankce se rovněž týkají takzvané ruské stínové flotily, na seznam přibylo dalších 46 lodí, celkem jich je tedy už 632. Jde o plavidla, která Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ropy. Evropská komise rovněž poprvé navrhla aktivovat nástroj proti obcházení sankcí, což znamená, že zakáže vývoz jakýchkoli počítačem řízených strojů do zemí, kde existuje vysoké riziko, že produkty následně skončí v Rusku.
Zelenskyj chce jednat o další sankcích proti Rusku
Zelenskyj v příspěvku na sociální síti přislíbil, že během neformálního summitu EU na Kypru bude s partnery jednat o dalších sankcích proti Rusku. Hodlá s evropskými partnery spolupracovat také při obraně proti dronům, kde ukrajinský přístup už prokázal svou účinnost i na Blízkém východě a v Perském zálivu.
„Ukrajina neprohrává v této válce (s Ruskem). Jsme v nejstabilnější situaci za posledních deset měsíců,“ sdělil ukrajinský prezident podle agentury AFP cestou do Nikosie. Frontová linie se sice dynamicky přesouvá, ale letošní bilance mezi okupovaným a osvobozeným územím „je ve prospěch Ukrajiny“, dodal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha už ve středu prohlásil, že Kyjev má proti Rusku na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, a to díky dronům, protivzdušné obraně a asymetrickým krokům.
