Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
„Písemná procedura pro změnu nařízení o víceletém finančním rámci, které je základem pro půjčku pro Ukrajinu, a rovněž pro dvacátý balík sankcí proti Rusku byly úspěšně dokončeny. Oba dokumenty byly přijaty jednomyslně,“ uvedla mluvčí kyperského předsednictví. „Předsednictví neúnavně pracovalo na tom, aby EU i nadále rozhodným způsobem podporovala Ukrajinu v obraně její svrchovanosti a územní celistvosti,“ dodala.
Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy spočívá strategie EU pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině na dvou pilířích: posílení Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko. „Dnes (ve čtvrtek) jsme pokročili v obou oblastech,“ napsal. Později dodal, že je třeba dívat se dopředu a připravit se na další krok. „A dalším krokem je zahájení jednání o přistoupení Ukrajiny k Evropské unii,“ sdělil Costa. Otevření prvních vyjednávacích kapitol dosud bránilo Maďarsko. Brusel nyní doufá, že s budoucí maďarskou vládou by se mohlo podařit současnou situaci odblokovat.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila rozhodnutí za potvrzení evropské jednoty a zdůraznila, že EU reaguje na pokračující ruskou válku další podporou Kyjeva i posilováním sankční politiky. Zároveň uvedla, že Unie přechází k rychlé implementaci přijatých kroků. „První tranši za 45 miliard eur vyčleněných pro letošek dostane Ukrajina ještě v tomto čtvrtletí,“ upřesnila. První finance z vojenské části půjčky budou podle von der Leyenové určeny na drony. Dodala, že Rusko bohužel pokračuje v agresivních válce. „Takže my pokračujeme v naší podpoře Ukrajiny,“ doplnila.
Významný posun v jednáních zdůraznila i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která zopakovala, že Evropská unie bude pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, dokud Rusko nebude čelit dostatečnému tlaku, který by vedl ke změně jeho přístupu.
Odblokování půjčky ocenil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který to označil za velice příznivý vývoj. Macron to podle listu The Guardian prohlásil na setkání s kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem. Kypr hostí dvoudenní neformální summit EU začínající ve čtvrtek večer. Macron dodal, že účast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na vrcholné schůzce umožní státům EU dál jednat o Ukrajině včetně toho, jak napadenou zemi podpořit a zároveň zvýšit tlak na Rusko, aby válku ukončilo.
Estonský premiér Kristen Michal zdůraznil, že mír nevznikne díky ústupkům agresorovi, ale silou, a vyzval k pokračování podpory. Švédský premiér Ulf Kristersson ocenil dohodu po předchozích blokacích a označil kombinaci podpory Ukrajiny a tlaku na Rusko za klíč k míru.
Podle Zelenského balíček Ukrajině poskytne větší stabilitu
„Tento evropský balíček posílí naši armádu, poskytne Ukrajině větší stabilitu a umožní nám plnit naše sociální závazky vůči občanům, jak stanoví zákon,“ reagoval na finální schválení půjčky ukrajinský prezident Zelenskyj. Peníze od EU jsou určeny především na výrobu zbraní, na nákup těch zbrojních systémů, které Ukrajina ještě nevyrábí, a také na přípravu ukrajinské energetiky a kritické infrastruktury na příští zimu, vysvětlil prezident. „Nadále se budeme snažit i o diplomatické kroky, abychom ukončili tuto válku,“ dodal Zelenskyj.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Finance mají Kyjevu sloužit na rozpočtové a vojenské účely.
S půjčkou souvisejí tři legislativní návrhy, všechny podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení právě členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. Jedno z nařízení bylo přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačila kvalifikovaná většina.
Maďarsko souhlas podmiňovalo obnovením ropovodu Družba
Dosluhující maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz utrpěla porážku v nedávných parlamentních volbách, podmínil svůj souhlas obnovením tranzitu ruské ropy přes ropovod Družba. Ropa přestala proudit na Slovensko a do Maďarska v lednu. Bratislava a Budapešť pak opakovaně obvinily Kyjev, že s obnovením přepravy suroviny otálí z politických důvodů.
Zelenskyj v úterý oznámil, že je ropovod opraven. Maďarská petrochemická skupina MOL následně ve čtvrtek uvedla, že dostala od ukrajinského provozovatele ropovodu Družba oficiální potvrzení, že je ropovod připraven začít opět dodávat ropu do Maďarska a na Slovensko. Ve čtvrtek se tak v obou případech stalo.
Unijní půjčka pomůže Ukrajině řešit naléhavé finanční potřeby v době, kdy Rusko pokračuje ve válce, kterou naplno rozpoutalo plnohodnotnou invazí v roce 2022. Dvě třetiny financí, tedy šedesát miliard eur, mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a třicet miliard eur má podpořit ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Letos navrhuje Evropská komise poskytnutí 45 miliard eur, druhá polovina půjčky je plánována na příští rok.
Ukrajinský prezident již dříve sdělil, že peníze budou použity na obranu, dokud bude válka pokračovat, a na obnovu, pokud bude ukončena. Část peněz Kyjev také využije na chod státu. Bez peněz z EU by totiž hrozil Ukrajině od druhého čtvrtletí 2026 státní bankrot. Evropská unie poskytne Kyjevu bezúročnou půjčku na roky 2026 a 2027. Finance si půjčí na kapitálových trzích a za tyto půjčky bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Ukrajina svou půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí válečné reparace.
Protiruské sankce
Státy EU finálně podpořily i dvacátý balík sankcí proti Rusku. Sankce nejprve ve středu podpořili zástupci členských států při EU, tedy velvyslanci ve výboru Coreper. Následně do čtvrtečního odpoledne probíhala takzvaná písemná procedura.
Dvacátý balík sankcí se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod. Původně měl být schválen již na konci února u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Balík obsahuje například základ pro budoucí zákaz námořní přepravy ruské ropy. Tento krok bude plně koordinován a projednán se skupinou nejvyspělejších zemí světa G7. Omezení zahrnují také nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahovaly.
Na seznam osob a subjektů, které podporují ruský vojensko-průmyslový komplex v jeho válce proti Ukrajině, bylo přidáno šedesát subjektů, na které se vztahují přísnější vývozní omezení týkající se zboží a technologií dvojího užití, jakož i zboží a technologií, které by mohly přispět k technologickému pokroku ruského obranného a bezpečnostního sektoru.
Sankce se rovněž týkají takzvané ruské stínové flotily, na seznam přibylo dalších 46 lodí, celkem jich je tedy už 632. Jde o plavidla, která Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ropy. Evropská komise rovněž poprvé navrhla aktivovat nástroj proti obcházení sankcí, což znamená, že zakáže vývoz jakýchkoli počítačem řízených strojů do zemí, kde existuje vysoké riziko, že produkty následně skončí v Rusku.
Zelenskyj chce jednat o další sankcích proti Rusku
Zelenskyj v příspěvku na sociální síti přislíbil, že během neformálního summitu EU na Kypru bude s partnery jednat o dalších sankcích proti Rusku. Hodlá s evropskými partnery spolupracovat také při obraně proti dronům, kde ukrajinský přístup už prokázal svou účinnost i na Blízkém východě a v Perském zálivu.
„Ukrajina neprohrává v této válce (s Ruskem). Jsme v nejstabilnější situaci za posledních deset měsíců,“ sdělil ukrajinský prezident podle agentury AFP cestou do Nikosie. Frontová linie se sice dynamicky přesouvá, ale letošní bilance mezi okupovaným a osvobozeným územím „je ve prospěch Ukrajiny“, dodal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha už ve středu prohlásil, že Kyjev má proti Rusku na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, a to díky dronům, protivzdušné obraně a asymetrickým krokům.
Unijní půjčka je záchranným lanem. Kyjev ale potřebuje více peněz, píše Reuters
Agentura Reuters v analýze odvolávající se na ekonomy a politické představitele uvedla, že pro Ukrajinu je sice schválení unijní půjčky záchranným lanem, avšak Kyjev bude v letošním roce potřebovat více peněz. Ukrajina v letošním roce počítá s obrovským rozpočtovým schodkem ve výši asi 1,9 bilionu hřiven (900 miliard korun), což odpovídá pětině hospodářského výkonu země. Podle analytiků ale finanční plán výrazně podhodnocuje válečné náklady.
„Půjčka je zásadní, protože vytváří prostor potřebný k uvolnění tlaku na ukrajinský obranný rozpočet,“ prohlásil Maksym Samojljuk, který je ekonomem kyjevského think tanku Centrum ekonomické strategie. Poznamenal, že Ukrajina tak nyní bude moci realisticky posoudit odkládané zvýšení platů vojáků, které se očekává v létě. Julija Markucová z vedení Institutu KSE při Kyjevské ekonomické škole odhaduje, že Kyjev bude muset v rozpočtu přehodnotit obranné výdaje a navýšit je až o deset miliard eur (244 miliard korun) podle toho, jak se situace na bojišti bude vyvíjet.
Ekonomové už dříve uváděli, že bez odblokování unijní půjčky začnou Ukrajině do června docházet peníze, což by napadenou zemi přinutilo učinit výrazné škrty veřejných služeb. Mnozí Ukrajinci si proto nyní oddechli, když Slovensko s Maďarskem ustoupily od blokády úvěru. Reuters uvedl, že už teď čelí humanitární sektor na Ukrajině těžkým zkouškám, když vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa seškrtala pomoc.
Zelenskyj podotkl, že Ukrajina i přes unijní půjčku bude potřebovat další peníze na obranu před Ruskem. „Mluvíme o 90 miliardách (eur) a říkáme, že to postačí na vše. To není pravda,“ upozornil v březnovém rozhovoru s Reuters. Agentura připomněla, že vedle vlastního obranného rozpočtu získává Ukrajina zbraně přes program PURL, přes který více než dvacítka zemí nakupuje pro ukrajinskou armádu americké zbraně.
Zelenskyj sdělil, že schválená půjčka umožní Ukrajině financovat šedesát procent zbraní, které ukrajinský zbrojní průmysl dokáže vyrobit. Ukrajina rovněž potřebuje najít dalších pět miliard eur (122 miliard korun), aby posílila svůj energetický sektor, který rozvrátily ruské útoky. A přestože spojenci na program PURL vynaložili v loňském roce necelých pět miliard dolarů (104 miliard korun), a to především na protivzdušnou obranu, potřebovala Ukrajina podle Zelenského patnáct miliard dolarů (312 miliard korun).
Ukrajina má ještě další zdroje financování. Premiérka Julija Svyrydenková před týdnem oznámila, že země brzy dostane 2,7 miliardy eur (66 miliard kroun) z unijního finančního programu Ukraine Facility. Tyto peníze byly navázané na dlouho požadované reformy, které ukrajinský parlament schválil. Kyjev se rovněž dohodl s Mezinárodním měnovým fondem na čtyřleté půjčce ve výši 8,1 miliardy dolarů (168,6 miliardy korun).
Všechny tyto peníze Ukrajina získá s podmínkou vládních a daňových reforem, z nichž některé jsou vysoce nepopulární. „Schopnost Ukrajiny udržet tempo reforem bude nejpalčivějším problémem,“ řekl Samojljuk. „Mezinárodní partneři Ukrajiny by měli zvýšit tlak a zdůrazňovat, že sama Ukrajina tyto reformy potřebuje,“ dodal.
