Zástupci států EU ve středu podpořili přijetí dvacátého balíku sankcí vůči Rusku za jeho agresi proti Ukrajině. Maďarsko a Slovensko odvolaly svou blokaci. Podpořili i schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). I v tomto případě Budapešť přestala krok blokovat a dle ČTK uvedla, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by měla být obě opatření finálně schválena.
Kdy přesně ale bude písemná procedura spuštěna, zatím není jasné. Čeká se na to, zda ruská ropa z čerstvě opraveného ropovodu Družba skutečně doteče do Maďarska.
„Půjčka pro Ukrajinu i dvacátý balíček sankcí byly zařazeny na program jednání velvyslanců při EU a byly schváleny na úrovni Coreperu. Nyní projdou písemnou procedurou, aby je Rada EU mohla finálně přijmout,“ oznámila mluvčí kyperského předsednictví. „Očekává se, že písemný postup bude ukončen zítra (ve čtvrtek) odpoledne,“ odhadla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na rozhodnutí na síti X napsal, že dostatečná podpora Ukrajiny ve spojení s tlakem na Rusko vytváří podněty k ukončení ruské invaze, které Kyjev vzdoruje od února 2022. „Odblokování (půjčky) je tak za současných okolností správným signálem,“ ocenil. Zároveň zdůraznil, že Ukrajina plní své závazky vůči Evropské unii, a to i v tak citlivé otázce, jakou je pro Kyjev ropovod Družba.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Finance mají Kyjevu sloužit na rozpočtové a vojenské účely.
S půjčkou souvisejí tři legislativní návrhy, všechny podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení právě členskými státy, v této fázi ale Budapešť začala schválení jednoho z textů blokovat. Jedno z nařízení bylo přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačila kvalifikovaná většina.
Tranzit ruské ropy
Dosluhující maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz utrpěla porážku v nedávných parlamentních volbách, podmínil svůj souhlas obnovením tranzitu ruské ropy přes ropovod Družba. Surovina přestala proudit na Slovensko a do Maďarska v lednu. Bratislava a Budapešť pak opakovaně obvinily Kyjev, že s obnovením přepravy suroviny otálí z politických důvodů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že je ropovod opraven. Maďarská petrochemická skupina MOL následně ve středu uvedla, že dostala od ukrajinského provozovatele ropovodu Družba oficiální potvrzení, že je ropovod připraven začít opět dodávat ropu do Maďarska a na Slovensko.
Unijní půjčka pomůže Ukrajině řešit naléhavé finanční potřeby v době, kdy Rusko již více než čtyři roky pokračuje ve válce vůči sousední zemi. Ukrajinský prezident již dříve uvedl, že peníze budou použity na obranu, dokud bude invaze pokračovat, a na obnovu, pokud bude ukončena. Část peněz Kyjev také využije na chod státu. Bez peněz z EU by totiž hrozil Ukrajině od letošního druhého čtvrtletí státní bankrot.
Evropská unie si peníze na bezúročnou půjčku obstará na kapitálových trzích a za tyto půjčky bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Ukrajina úvěr splatí až poté, co Moskva zaplatí válečné reparace.
Sankční balík
Dvacátý balík sankcí se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod. Původně měl být schválen již na konci února u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují.
Sankce se rovněž týkají takzvané ruské stínové flotily, na seznam by mělo přibýt dalších 43 lodí, celkem jich je tedy už 640. Jde o plavidla, která Moskva používá k obcházení restrikcí týkajících se exportu ruské ropy. Evropská komise rovněž poprvé navrhla aktivovat nástroj proti obcházení sankcí, což znamená, že zakáže vývoz jakýchkoli počítačem řízených strojů do těch zemí, u nichž existuje vysoké riziko, že produkty následně skončí v Rusku.
