Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
Rozhodnutí summitu o bezúročné půjčce pro Kyjev následně potvrdil i německý kancléř Friedrich Merz. „Z Evropy to Putinovi vysílá jasný signál: Tato válka se nevyplatí. Ruská aktiva si necháme zmrazená, dokud Rusko nezaplatí Ukrajině reparace,“ dodal. Jednání unijních prezidentů a premiérů v noci na pátek skončilo po více než patnácti hodinách.
Dále mají pokračovat práce na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu zajištěné zmrazenými ruskými aktivy, stojí dále v závěrech z jednání, které podpořilo 25 zemí – tedy sedmadvacítka bez Maďarska a Slovenska. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že rozhodnutí EU poskytnout Ukrajině půjčku bylo jednomyslné.
Za půjčku bude sedmadvacítka ručit rezervou v unijním rozpočtu. Půjčka, kterou si EU vezme na finančních trzích, má být podle informací agentury ČTK pouze dočasným řešením. Technické a právní práce na takzvané reparační půjčce garantované zmrazenými ruskými aktivy deponovanými v rámci Unie by totiž měly v nadcházejících měsících pokračovat.
Trojí výjimka
Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) některé státy stále trvaly na použití zmrazených ruských aktiv, tedy takzvané reparační půjčce, nicméně před tím opakovaně varoval belgický premiér Bart De Wever. Právě v Belgii se nachází většina těchto aktiv. „Já myslím, že tyto peníze se mají vzít, až skončí válka,“ popsal premiér. „Já se divím, že už dneska dáváme peníze na dva roky dopředu, když bylo avizováno, že mírová dohoda se blíží, nějak mi to nejde dohromady,“ dodal.
„Já se divím, že už dneska dáváme peníze na dva roky dopředu, když bylo avizováno, že mírová dohoda se blíží, nějak mi to nejde dohromady,“ prohlásil Babiš. Textu, který se týkal reparační půjčky a který byl předložen v průběhu nočního jednání, podle Babiše „většina lídrů vůbec nerozuměla“.
Premiér zároveň zdůraznil, že Česko zastává jinou pozici než Maďarsko a Slovensko, kterých se rovněž týká výjimka z garancí. „My podporujeme Ukrajinu, podpořili jsme závěry (summitu) s jedinou výjimkou, že nechceme ručit za ty úvěry. Maďarsko a Slovensko zcela odmítly jakoukoli podporu Ukrajiny ohledně zbraní a tak dále,“ dodal Babiš.
„Jsou to ztracené peníze,“ prohlásil podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán, podle kterého je pro Maďarsko dobrou zprávou, že se do záruk nezapojí.
Kombinované řešení bylo navrženo poté, co upravený kompromis ohledně reparační půjčky, který se během noci objevil na stole a jehož cílem bylo vyhovět Belgii, vyvolal více otázek, než se očekávalo. Ukázalo se, že definitivní řešení se nejspíš v dohledné době nepodaří nalézt, uvedl server Euronews. Belgie, kde je soustředěna většina ruských blokovaných aktiv, se obává, že po jejich využití v rámci reparační půjčky by mohla čelit požadavku Moskvy na vrácení těchto peněz.
Podle belgického premiéra Barta De Wevera se EU vyhnula chaosu a zůstala jednotná. „Vítězem je Ukrajina, protože získá spolehlivé financování, které potřebuje,“ řekl De Wever, který ještě před vrcholnou schůzkou požadoval, aby v případě reparační půjčky celá sedmadvacítka nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv na pomoc Ukrajině.
Problematické financování půjčky
Costa v patové situaci tedy navrhl plán B, kterým je společná půjčka podpořená rozpočtem EU, aby se zajistilo, že Kyjev obdrží novou pomoc již v dubnu. „Proběhla dlouhá diskuse o tom, jak splnit závazek pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 a 2027. Diskutuje se nejen o reparační půjčce, ale také o možnosti využití rezervy v rozpočtu EU, jak zmínili někteří lídři,“ uvedl nejmenovaný unijní zdroj těsně před koncem summitu.
„Po dlouhých diskusích je jasné, že reparační půjčka bude vyžadovat více práce, protože lídři potřebují více času na projednání detailů,“ dodal.
„Dali jsme Evropské komisi mandát, aby pokračovala v práci na reparační půjčce založené na imobilizovaných ruských aktivech,“ uvedl následně na tiskové konferenci Costa. „V říjnu jsme se rozhodli, že EU pokryje naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 až 2027... dnes (v pátek, pozn. red.) jsme schválili rozhodnutí poskytnout Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky,“ dodal. Zdůraznil přitom, že „Ukrajina tuto půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí reparace“.
Aktiva ruské centrální banky, která jsou držena v EU, mají hodnotu 210 miliard eur. „Toto je tedy maximální výše půjčky, kterou můžeme navrhnout,“ podotknul dříve eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. V příštích dvou letech chce komise Ukrajině z této částky půjčit právě 90 miliard eur, což pokryje dvě třetiny toho, co podle odhadů Mezinárodního měnového fondu bude země v letech 2026 a 2027 potřebovat pro civilní a vojenské účely.
