Ruská ekonomika je na tom velmi špatně, musíme toho využít, říká Perebyjnis

Nahrávám video

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu a je potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, uvedl v Otázkách Václava Moravce náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle něho může ekonomický tlak na Rusko přivést ruského vůdce Vladimira Putina k jednacímu stolu. Vládní zmocněnec Tomáš Kopečný míní, že na situaci by mělo zásadní vliv také zavedení amerických sankcí.

„Existuje reálná šance na ukončení války a Ukrajina je připravena na konstruktivní kroky, které mohou skutečný mír přiblížit. Nejdůležitější je zastavit zabíjení,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis.

Perebyjnis se však zároveň domnívá, že ruský vůdce Vladimir Putin mír nechce. „Putin si nechce sednout k jednacímu stolu a bojí se reakce amerického prezidenta (Donalda Trumpa),“ uvedl ukrajinský diplomat s tím, že Putin na jednáních zájem nemá, protože cílem ruského vůdce je zničit Ukrajinu. „K jednacímu stolu si sedne pouze, pokud ucítí sílu a jednotu Západu,“ domnívá se Perebyjnis.

„Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu“

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu, proto je nyní potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, aby Putin nemohl ve své válce proti Ukrajině pokračovat, prohlásil dále Perebyjnis s tím, že ekonomický tlak může šéfa Kremlu k jednacímu stolu přivést.

„Rusko musí pocítit izolaci, obchodní embargo a také samozřejmě sankce. Zatím jsou stále západní velvyslanci v Rusku a ruští velvyslanci na Západě, a proto vítáme českou iniciativu, abychom zamezili pohybu ruských diplomatů v Evropě. Tento přístup musí být komplexní,“ zdůraznil Perebyjnis. Dodal, že k ukončení rusko-ukrajinské války nepřispívá ani to, že Západ stále obchoduje s Ruskem a kupuje ruskou ropu.

Potřeba přísnějších sankcí

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí řekl, že západní sankce vůči Rusku fungují a že je za ně Ukrajina vděčná. Nicméně však zatím podle něho nepřinesly „rozhodující ránu pro ruskou ekonomiku“. Zmínil, že je potřeba být v plánování sankcí rozhodnější.

„Musíme uvalit sankce na ruskou jadernou energetiku, protože Rusku přináší spoustu peněz. Musíme konečně zamezit obcházení sankcí třetími zeměmi a přestat kupovat ruskou ropu, protože přináší rozhodující finance pro tamní ekonomiku,“ řekl Perebynis v souvislosti s chystaným 19. sankčním balíkem.

Podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného jsou největší nadějí „masivní americké sankce“, tedy ty sekundární na státy, které s ropou, která je vytěžena v Rusku, obchodují. „Evropské státy nakupují ruskou ropu dodnes, jen jsou ty barely jinak označené,“ poznamenal.

Rozvíjející se ukrajinský zbrojní průmysl

Rusko navzdory mírovým snahám stále masivně útočí na Ukrajinu, zmocněnec Kopečný v pořadu Otázky Václava Moravce informoval, že agresor bude do konce roku schopný provádět údery za pomocí až tisíce kusů dronů a balistických raket dohromady.

„Zároveň ale platí, že se radikálně navyšuje i ukrajinská produkční kapacita. Zásadním způsobem se snížila závislost na amerických dodávkách zbraní, jsme už pod dvaceti procenty, snižuje se i závislost na evropských dodávkách zbraní. Ukrajinský obranný průmysl roste exponenciálně, velmi podobně jako ten ruský,“ uvedl Kopečný.

„Největší nadějí Ukrajinců jsou Ukrajinci sami. To platí pro záruky a vlastní schopnosti armády. Naší nadějí je, že Rusko bude mít méně a méně peněz na to, aby tu relativně úspěšnou válečnou mašinérii, kterou obsluhuje, krmila dalšími příjmy z ropy a plynu,“ řekl Kopečný.

Perebyjnis potvrdil, že Ukrajina je schopna kompenzovat to, co se jí nyní od Západu nedostává. „Vyvíjíme velké množství vysoce technologických zbraní, jediné, co nám chybí, jsou finance, a proto teď vedeme jednání s našimi partnery na Západě – Evropskou unií, USA i jinými zeměmi –, abychom je inspirovali investovat do ukrajinského obranného průmyslu, který je teď ve velmi prudkém růstu,“ popsal.

„Vyrábíme to, co je teď velmi účinné – jsou to drony, nové rakety a vidíte, že Ukrajina nyní útočí na Rusko hlavně zbraněmi, které vyrábíme sami. Zatímco nejsou západní sankce proti ruské ropě dostatečné, tak je uvalujeme sami tím, že ničíme ruské ropné rafinerie, což způsobuje Rusku obrovské ztráty a přichází tak o peníze, kterými by mohlo financovat válku,“ připomněl Perebyjnis.

„Byli bychom vděčni, kdyby Západ aktivněji investoval do ukrajinského zbrojního průmyslu, protože je to v zájmu nejen Ukrajiny, ale i Západu,“ uzavřel bývalý velvyslanec Ukrajiny v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzínky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 1 hhodinou

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 3 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
04:02Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
04:41Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRok a půl po pádu Asada roste v Sýrii nespokojenost

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.
před 8 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.