Ruská ekonomika je na tom velmi špatně, musíme toho využít, říká Perebyjnis

Nahrávám video

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu a je potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, uvedl v Otázkách Václava Moravce náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle něho může ekonomický tlak na Rusko přivést ruského vůdce Vladimira Putina k jednacímu stolu. Vládní zmocněnec Tomáš Kopečný míní, že na situaci by mělo zásadní vliv také zavedení amerických sankcí.

„Existuje reálná šance na ukončení války a Ukrajina je připravena na konstruktivní kroky, které mohou skutečný mír přiblížit. Nejdůležitější je zastavit zabíjení,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis.

Perebyjnis se však zároveň domnívá, že ruský vůdce Vladimir Putin mír nechce. „Putin si nechce sednout k jednacímu stolu a bojí se reakce amerického prezidenta (Donalda Trumpa),“ uvedl ukrajinský diplomat s tím, že Putin na jednáních zájem nemá, protože cílem ruského vůdce je zničit Ukrajinu. „K jednacímu stolu si sedne pouze, pokud ucítí sílu a jednotu Západu,“ domnívá se Perebyjnis.

„Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu“

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu, proto je nyní potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, aby Putin nemohl ve své válce proti Ukrajině pokračovat, prohlásil dále Perebyjnis s tím, že ekonomický tlak může šéfa Kremlu k jednacímu stolu přivést.

„Rusko musí pocítit izolaci, obchodní embargo a také samozřejmě sankce. Zatím jsou stále západní velvyslanci v Rusku a ruští velvyslanci na Západě, a proto vítáme českou iniciativu, abychom zamezili pohybu ruských diplomatů v Evropě. Tento přístup musí být komplexní,“ zdůraznil Perebyjnis. Dodal, že k ukončení rusko-ukrajinské války nepřispívá ani to, že Západ stále obchoduje s Ruskem a kupuje ruskou ropu.

Potřeba přísnějších sankcí

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí řekl, že západní sankce vůči Rusku fungují a že je za ně Ukrajina vděčná. Nicméně však zatím podle něho nepřinesly „rozhodující ránu pro ruskou ekonomiku“. Zmínil, že je potřeba být v plánování sankcí rozhodnější.

„Musíme uvalit sankce na ruskou jadernou energetiku, protože Rusku přináší spoustu peněz. Musíme konečně zamezit obcházení sankcí třetími zeměmi a přestat kupovat ruskou ropu, protože přináší rozhodující finance pro tamní ekonomiku,“ řekl Perebynis v souvislosti s chystaným 19. sankčním balíkem.

Podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného jsou největší nadějí „masivní americké sankce“, tedy ty sekundární na státy, které s ropou, která je vytěžena v Rusku, obchodují. „Evropské státy nakupují ruskou ropu dodnes, jen jsou ty barely jinak označené,“ poznamenal.

Rozvíjející se ukrajinský zbrojní průmysl

Rusko navzdory mírovým snahám stále masivně útočí na Ukrajinu, zmocněnec Kopečný v pořadu Otázky Václava Moravce informoval, že agresor bude do konce roku schopný provádět údery za pomocí až tisíce kusů dronů a balistických raket dohromady.

„Zároveň ale platí, že se radikálně navyšuje i ukrajinská produkční kapacita. Zásadním způsobem se snížila závislost na amerických dodávkách zbraní, jsme už pod dvaceti procenty, snižuje se i závislost na evropských dodávkách zbraní. Ukrajinský obranný průmysl roste exponenciálně, velmi podobně jako ten ruský,“ uvedl Kopečný.

„Největší nadějí Ukrajinců jsou Ukrajinci sami. To platí pro záruky a vlastní schopnosti armády. Naší nadějí je, že Rusko bude mít méně a méně peněz na to, aby tu relativně úspěšnou válečnou mašinérii, kterou obsluhuje, krmila dalšími příjmy z ropy a plynu,“ řekl Kopečný.

Perebyjnis potvrdil, že Ukrajina je schopna kompenzovat to, co se jí nyní od Západu nedostává. „Vyvíjíme velké množství vysoce technologických zbraní, jediné, co nám chybí, jsou finance, a proto teď vedeme jednání s našimi partnery na Západě – Evropskou unií, USA i jinými zeměmi –, abychom je inspirovali investovat do ukrajinského obranného průmyslu, který je teď ve velmi prudkém růstu,“ popsal.

„Vyrábíme to, co je teď velmi účinné – jsou to drony, nové rakety a vidíte, že Ukrajina nyní útočí na Rusko hlavně zbraněmi, které vyrábíme sami. Zatímco nejsou západní sankce proti ruské ropě dostatečné, tak je uvalujeme sami tím, že ničíme ruské ropné rafinerie, což způsobuje Rusku obrovské ztráty a přichází tak o peníze, kterými by mohlo financovat válku,“ připomněl Perebyjnis.

„Byli bychom vděčni, kdyby Západ aktivněji investoval do ukrajinského zbrojního průmyslu, protože je to v zájmu nejen Ukrajiny, ale i Západu,“ uzavřel bývalý velvyslanec Ukrajiny v Praze.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Rusko tvrdí, že zneškodnilo 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války.
08:11Aktualizovánopřed 23 mminutami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 47 mminutami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 1 hhodinou

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 2 hhodinami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 3 hhodinami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 5 hhodinami
Načítání...