Ruská ekonomika je na tom velmi špatně, musíme toho využít, říká Perebyjnis

Nahrávám video

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu a je potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, uvedl v Otázkách Václava Moravce náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle něho může ekonomický tlak na Rusko přivést ruského vůdce Vladimira Putina k jednacímu stolu. Vládní zmocněnec Tomáš Kopečný míní, že na situaci by mělo zásadní vliv také zavedení amerických sankcí.

„Existuje reálná šance na ukončení války a Ukrajina je připravena na konstruktivní kroky, které mohou skutečný mír přiblížit. Nejdůležitější je zastavit zabíjení,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis.

Perebyjnis se však zároveň domnívá, že ruský vůdce Vladimir Putin mír nechce. „Putin si nechce sednout k jednacímu stolu a bojí se reakce amerického prezidenta (Donalda Trumpa),“ uvedl ukrajinský diplomat s tím, že Putin na jednáních zájem nemá, protože cílem ruského vůdce je zničit Ukrajinu. „K jednacímu stolu si sedne pouze, pokud ucítí sílu a jednotu Západu,“ domnívá se Perebyjnis.

„Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu“

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu, proto je nyní potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, aby Putin nemohl ve své válce proti Ukrajině pokračovat, prohlásil dále Perebyjnis s tím, že ekonomický tlak může šéfa Kremlu k jednacímu stolu přivést.

„Rusko musí pocítit izolaci, obchodní embargo a také samozřejmě sankce. Zatím jsou stále západní velvyslanci v Rusku a ruští velvyslanci na Západě, a proto vítáme českou iniciativu, abychom zamezili pohybu ruských diplomatů v Evropě. Tento přístup musí být komplexní,“ zdůraznil Perebyjnis. Dodal, že k ukončení rusko-ukrajinské války nepřispívá ani to, že Západ stále obchoduje s Ruskem a kupuje ruskou ropu.

Potřeba přísnějších sankcí

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí řekl, že západní sankce vůči Rusku fungují a že je za ně Ukrajina vděčná. Nicméně však zatím podle něho nepřinesly „rozhodující ránu pro ruskou ekonomiku“. Zmínil, že je potřeba být v plánování sankcí rozhodnější.

„Musíme uvalit sankce na ruskou jadernou energetiku, protože Rusku přináší spoustu peněz. Musíme konečně zamezit obcházení sankcí třetími zeměmi a přestat kupovat ruskou ropu, protože přináší rozhodující finance pro tamní ekonomiku,“ řekl Perebynis v souvislosti s chystaným 19. sankčním balíkem.

Podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného jsou největší nadějí „masivní americké sankce“, tedy ty sekundární na státy, které s ropou, která je vytěžena v Rusku, obchodují. „Evropské státy nakupují ruskou ropu dodnes, jen jsou ty barely jinak označené,“ poznamenal.

Rozvíjející se ukrajinský zbrojní průmysl

Rusko navzdory mírovým snahám stále masivně útočí na Ukrajinu, zmocněnec Kopečný v pořadu Otázky Václava Moravce informoval, že agresor bude do konce roku schopný provádět údery za pomocí až tisíce kusů dronů a balistických raket dohromady.

„Zároveň ale platí, že se radikálně navyšuje i ukrajinská produkční kapacita. Zásadním způsobem se snížila závislost na amerických dodávkách zbraní, jsme už pod dvaceti procenty, snižuje se i závislost na evropských dodávkách zbraní. Ukrajinský obranný průmysl roste exponenciálně, velmi podobně jako ten ruský,“ uvedl Kopečný.

„Největší nadějí Ukrajinců jsou Ukrajinci sami. To platí pro záruky a vlastní schopnosti armády. Naší nadějí je, že Rusko bude mít méně a méně peněz na to, aby tu relativně úspěšnou válečnou mašinérii, kterou obsluhuje, krmila dalšími příjmy z ropy a plynu,“ řekl Kopečný.

Perebyjnis potvrdil, že Ukrajina je schopna kompenzovat to, co se jí nyní od Západu nedostává. „Vyvíjíme velké množství vysoce technologických zbraní, jediné, co nám chybí, jsou finance, a proto teď vedeme jednání s našimi partnery na Západě – Evropskou unií, USA i jinými zeměmi –, abychom je inspirovali investovat do ukrajinského obranného průmyslu, který je teď ve velmi prudkém růstu,“ popsal.

„Vyrábíme to, co je teď velmi účinné – jsou to drony, nové rakety a vidíte, že Ukrajina nyní útočí na Rusko hlavně zbraněmi, které vyrábíme sami. Zatímco nejsou západní sankce proti ruské ropě dostatečné, tak je uvalujeme sami tím, že ničíme ruské ropné rafinerie, což způsobuje Rusku obrovské ztráty a přichází tak o peníze, kterými by mohlo financovat válku,“ připomněl Perebyjnis.

„Byli bychom vděčni, kdyby Západ aktivněji investoval do ukrajinského zbrojního průmyslu, protože je to v zájmu nejen Ukrajiny, ale i Západu,“ uzavřel bývalý velvyslanec Ukrajiny v Praze.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 1 hhodinou

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 11 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 13 hhodinami
Načítání...