Pentagon blokuje použití amerických střel Ukrajinci na území Ruska, píše WSJ

Nahrávám video

Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území loni.

Od letošního jara ukrajinská armáda podle WSJ tyto střely na ruské území odpalovat nemohla. Přinejmenším v jednom případě chtěla použít střely ATACMS s doletem téměř 300 kilometrů proti cíli na ruském území, ale byla odmítnuta, cituje list činitele.

Konečné slovo v tom, zda Ukrajina může použít střely ATACMS k útoku na Rusko, má podle deníku ministr obrany Pete Hegseth.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dotaz novinářů v neděli řekl, že jeho země nyní používá k útokům na Rusko pouze zbraně domácí výroby. „Používáme zbraně dlouhého doletu domácí výroby. V poslední době jsme o takových záležitostech se Spojenými stát nejednali. Dříve tomu tak bylo... Bylo to dávno,“ uvedl v neděli v Kyjevě Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda na tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym.

Výstřel rakety ATACMS ze systému M270 na americké základně
Zdroj: Americká armáda

Bidenova administrativa poskytla Ukrajině od roku 2023 stovky střel ATACMS, píše WSJ. Původně na ně Washington uvalil omezení týkající se útoků na ruské území, ale ta podle něj zrušil loni poté, co se do bojů proti Ukrajině zapojili na ruské straně severokorejští vojáci.

Poslední střely ATACMS, které Bidenova administrativa pro Kyjev uvolnila, dorazily na Ukrajinu podle amerických představitelů na jaře a Ukrajina jich má už jen malou zásobu, napsal deník.

„Je těžké vyhrát válku bez útoků na zemi útočníka“

Současný prezident Donald Trump se vrátil do Bílého domu letos v lednu. Už před tím dával najevo, že nesouhlasí s povolením, aby Ukrajinci útočili na cíle uvnitř Ruska s nasazením amerických zbraní, jako jsou střely ATACMS.

„Je velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku bez útoků na zemi útočníka. Je to jako skvělý sportovní tým, který má fantastickou obranu, ale nesmí hrát ofenzivně. Nemá šanci na vítězství,“ napsal tento týden Trump na své sociální síti Truth Social, přičemž některá média jeho slova vyložila jako možný návrh, aby Ukrajinci přešli do ofenzivy v době, kdy se Rusko vzpírá jeho mírovému úsilí. Američtí představitelé ale uvedli, že Trumpovo prohlášení nesignalizuje změnu politiky, napsal WSJ.

Ukrajina mezitím vyvíjí vlastní zbraně dlouhého doletu, například drony, které používá k úderům na ruské území. Zelenskyj před několika dny uvedl, že Ukrajina testuje svou novou střelu s plochou dráhou letu nazvanou Flamingo, která by mohla doletět až do vzdálenosti tří tisíc kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 12 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.