Ruská federace

Evropa dál vymýšlí, co podniknout se zablokovaným majetkem lidí napojených na režim Vladimira Putina. Svou verzi řešení předložila skupina expertů v Česku. Zákon by podle nich měl umožnit konfiskaci zdejších nemovitostí Ruské federace. Estonsko je dál, podobná norma už tu prochází legislativním procesem.

Finanční analytický úřad a ministerstvo zahraničí vstoupily do řízení, ve kterých se kancelář prezidenta Vladimira Putina pokouší věcným břemenem ztížit další převody celkem šestnácti objektů, které v Česku Rusko užívá. Většina z nich totiž stojí na pozemcích českého státu.

Ministerstvo zahraničí minulý týden odeslalo ruské ambasádě v Praze další protestní nótu, která se znovu týká nakládání s nemovitostmi v Česku. Jak zjistila Česká televize, Rusko chce zatížit některé své nemovitosti věcnými břemeny ve prospěch Kanceláře prezidenta Ruské federace a znemožnit tím jejich převod. Jde celkem o šestnáct budov, z nichž většina stojí na pozemcích českého státu.

Ministerstvo zahraničí už nepovažuje většinu budov Ruské federace za místa pod diplomatickou ochranou. Jedná se i o vily, které Rusko dál pronajímá - třeba firmám bývalého komunistického armádního velitele Zdeňka Zbytka. Rusko tvrdí, že všechny nemovitosti užívá jen k diplomatickým účelům. V domech pražské Bubenči ale sídlí přes dvacet společností. Česká strana teď požaduje řádné danění objektů.

Pražští radní budou jednat o vypovězení smlouvy na pronájem Slovanského domu. Tento objekt v centru města s luxusními obchody a restauracemi město pronajalo na 77 let firmě, kterou nyní přes kyperskou společnost spoluvlastní ruský oligarcha Michail Arustamov. Ukončení kontraktu hodlá navrhnout radní Hana Kordová Marvanová (za STAN). Praha se chce také zaměřit na více než dvě stě bytů, které stále využívá Ruská federace.

Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, uvedli Ukrajinci. Liší se však jejich informace, zda pod troskami jsou, nebo nejsou lidé. Ocelárny jsou podle obránců zcela zničené a vojáci z trosek vytahují lidi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že cílem současné operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na tamní frontě ruské síly obsadily město Kreminna, ukrajinský generální štáb naopak hlásí úspěšný protiútok u Marjinky. USA vidí aktuální ruské snahy na východě Ukrajiny jako předehru k mnohem výraznější eskalaci konfliktu. Tam, kde boje skončily, se sčítají mrtví, v Kyjevské oblasti našli už přes tisíc těl civilistů.

Během své návštěvy v Moskvě převzal prezident Václav Havel od prezidenta Ruské federace Borise Jelcina dva svazky ruských archivních materiálů týkajících se okupace Československa v srpnu 1968. Naděje, že by mohly obsahovat takzvaný zvací dopis, se však nenaplnily.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Československá i ruská delegace podepsaly znění nové smlouvy o vzájemných vztazích a spolupráci. Součástí dokumentu se stala i formulace, která označila sovětskou invazi ze srpna 1968 za nepřípustné použití síly proti Československu. Stalo se tak během oficiální návštěvy prezidenta Václava Havla v Moskvě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Podle vojenských odhadů nasadilo Rusko do agrese proti Ukrajině až 190 tisíc vojáků, z nichž 95 procent má za sebou v dnešních dnech několikatýdenní nasazení v bojových zónách. Stále častěji se také objevují zprávy o nízké morálce, odmítání rozkazů a ztrátách způsobených neschopnými veliteli. Za stažením části jednotek z okolí Kyjeva mohou být dva důvody: obrácení pozornosti k Donbasu, ale také nutnost přesunout těžce vyčerpané jednotky do týla.

Václav Havel přiletěl do Ruska na dvoudenní oficiální návštěvu, kde měl podepsat smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci mezi Československem a Ruskou federací. Československo takovou smlouvu podepsalo jako první země z bývalého východního bloku. Na programu byl také podpis dohody o vypořádání majetkových a finančních otázek spojených s odsunem sovětských vojsk z československého území.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

O útocích ruské armády na civilní cíle na Ukrajině se mluví téměř od počátku války. Bombardují obytné domy, nemocnice, porodnice, školy i školky. Podle Západu je to taktika Moskvy. Psychologickým tlakem na představitele Ukrajiny se snaží vymoct ústupky hlavně při diplomatických jednáních. Kreml to popírá a tvrdí, že civilní místa nebombarduje, a když, tak že ho k tomu donutili ukrajinští vojáci skrývající se v nich.

Svět už dávno není západocentrický, jen si to Západ odmítá připustit a místo toho zvyšuje svůj vojensko-politický tlak na Rusko. Ve vazbě na spor o Ukrajinu to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Spojené státy, NATO i Evropská unie se v posledních týdnech obávají, že Moskva hodlá zemi vojensky napadnout, Kreml to popírá a z eskalace napětí naopak konstantně viní Západ. Velvyslanec USA podle tisku předal odpověď USA a NATO na ruské požadavky.

Před 30 lety zanikl Svaz sovětských socialistických republik a Michail Gorbačov rezignoval na post prezidenta Sovětského svazu. Jaké názory na odchod Gorbačova přinášel tisk? A s jakými slovy vystoupili prezidenti Václav Havel, George Bush nebo britský premiér John Major? Stanovisko vlády ČSFR k rozpadu Sovětského svazu přišel do studia sdělit Jiří Dienstbier.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Primátor Prahy Zděněk Hřib (Piráti) předá ministru zahraničí Jakubu Kulhánkovi (ČSSD) podklady k navrácení části Stromovky, kterou v roce 1968 zabrali sovětští vojáci a dosud ji využívá ambasáda Ruské federace. České televizi informaci sdělila mluvčí primátora Martina Vacková. Vedení Prahy téma otevřelo poté, co vyšlo najevo podezření, že do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích byli zapojení ruští agenti.

Senátoři diskutují o možnosti podat žalobu proti prezidentu Miloši Zemanovi. Někteří členové horní komory vidí v jeho výrocích k případu vrbětických výbuchů možnou velezradu. Podle hlavy státu existuje kromě podezření na akci ruských agentů i možnost, že explozi způsobila neodborná manipulace. Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ale jakoukoli druhou vyšetřovací verzi odmítli.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s pondělní cestou vicepremiéra a pověřeného ministra zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. S Rusy chce jednat o vakcíně Sputnik V, podle Babiše ale nejde o jeho agendu, která by mu příslušela. Avizovanou cestu kritizovala i parlamentní opozice.

Ministerstvo kultury odmítlo prohlásit sochu sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 za kulturní památku. Podle resortu není památník umělecky významnějším dílem a nepřesahuje dobový průměr. Návrh na přeměnu pomníku v kulturní památku podal místopředseda KSČM Petr Šimůnek a strana chce ve své snaze dál pokračovat.

Ruský prezident Vladimir Putin odpovídal ve čtyřhodinovém přímém přenosu na dotazy obyvatel z celé země. Už sedmnáctá Putinova Přímá linka se přitom podle BBC vysílala v době, kdy je prezidentova popularita velmi nízká, a tak byly hlavním tématem problémy ruské ekonomiky, konflikt s Ukrajinou a snižování životní úrovně obyvatel. Prezident ale komentoval i mezinárodní dění - a odmítl zodpovědnost za sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou.

Na podporu zatčeného novináře Ivana Golunova vystoupili nejen opoziční novináři a politici, ale také významné ruské deníky Kommersant, RBK a Vedomosti. „Je to bezprecedentní,“ říká k tomu Josef Pazderka, bývalý zahraniční zpravodaj České televize v Rusku, v rozhovoru pro Newsroom ČT24.

V Poslanecké sněmovně vznikla široká nadstranická iniciativa, která usiluje o vyhlášení 21. srpna za významný den. Návrh zákonodárců na zavedení „Památného dne obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy“ vzpomíná sovětskou agresi proti Československu v roce 1968 – a ze sněmovních klubů ho (zatím) nepodporuje jen ten komunistický.