Tajné schůzky agentů ruské vojenské rozvědky i organizování akcí proti jiným státům Evropské unie. To jsou věci, které se měly podle českých tajných služeb odehrávat v areálu ruské pravoslavné církve v Karlových Varech. Kvůli jejím aktivitám se na ni zaměřily bezpečnostní složky. Souvislosti a podrobnosti případu zjišťovaly pro Reportéry ČT Jana Neumannová a Adéla Paclíková.
„Ruská pravoslavná církev je prodlouženou rukou Kremlu a celého ruského režimu. Lidi straší s tím, že když nebudeš proruský, když nebudeš stát proti západní civilizaci, tak nemůžeš být spasen, protože automaticky stojíš na straně satana,“ uvedl pravoslavný kněz Rafael Moravský.
„Spíš než církevním aktivitám se domnívám, že se také věnují intenzivním činnostem pro ruský stát,“ říká k situaci ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Fara jako základna
Podle bezpečnostních služeb se měli ruští agenti scházet právě v kostelní faře. Objekt jim sloužil jako základna. Podle zdrojů týdeníku Respekt šlo o několik návštěv agentů GRU v roce 2022, na které se Bezpečnostní a informační služba (BIS) zaměřila.
Za řízení ruské pravoslavné církve byl v Česku zodpovědný Nikolaj Liščenjuk. Podle historika a zastupitele Adama Klsáka (KOA) je Liščenjuk „jednoduše loajálním zaměstnancem Ruské federace, který šířil její propagandu jak proti Ukrajině, tak proti Západu“. Liščenjuk je podřízený moskevského patriarchy Kirilla, který je známý jako jeden z nejbližších spojenců vládce Vladimira Putina. Na faře v Karlových Varech působil od roku 2007.
Nikolaji Liščenijukovi české úřady zrušily povolení k trvalému pobytu, a musel tak opustit zemi. Jeho činnost byla podle úřadů proti zájmům státu.
Spolupráce církve a zpravodajců
Farnost v Karlových varech je takzvané podvorje moskevského patriarchy Kirilla, tedy něco jako velvyslanectví ruské pravoslavné církve. „Jeho těsná spolupráce s ruskou pravoslavnou církví vytváří vcelku mocný a cenný vlivový nástroj s širokým dosahem využívaným k uplatňování kontroly v komunitě věřících,“ říká ředitel BIS Michal Koudelka.
Podle vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jana Paďourka existuje již od dob Sovětského svazu a dnes Ruské federace velká kontinuita spolupráce mezi ruskou pravoslavnou církví a bezpečnostními a zpravodajskými složkami.
„Tento model funguje tak, že se tam scházejí agenti a pracovníci zpravodajských služeb, kteří nepůsobí přímo v dané zemi, v tomto případě tedy v České republice, ale připravují například nějaké akce v okolních zemích nebo jinde ve světě,“ nastiňuje Paďourek.
Randjelovič se stýká s Foldynou
Reportéři ČT dohledali, že v minulosti byly dvě osoby, které měly na faře bydliště. V prvním případě se jedná o ženu, o které je známé jen to, že v Karlových Varech vlastnila dva byty a už před osmi lety je prodala. V druhém případě se jednalo o muže, konkrétně Dejana Randjeloviče, který je původem Srb. V Česku žije od devadesátých let a z jeho profilů na sociálních sítích jsou patrné proruské názory a sympatie vůči Putinovi.
Randjelovič je napojený na spolek Vidovdan, který spravuje památník v Jindřichovicích na Karlovarsku. Jde o památník padlých srbských a několika ruských vojáků. Akcí u památníku se účastní i gang Noční vlci, který je napojený na Putina.
Dejan Randjelovič se stýká i s poslancem SPD Jaroslavem Foldynou. Podle Foldynových slov zná Randjeloviče jako správce jetřichovického památníku nebo z různých pietních akcí.
Foldynu a Randjeloviče spojují prosrbské postoje. Oba kritizují zásah NATO v bývalé Jugoslávii, kde spojenecké síly bombardovaly vojenské cíle a infrastrukturu v Srbsku, aby země stáhla svou armádu z Kosova, kde se dopouštěla etnických čistek. Členem NATO bylo čerstvě i Česko, které se zásahem souhlasilo.
Jaká je mezi Randjelovičem a kostelem v Karlových Varech spojitost? Jak sám Dejan Randjelovič přiznal v jednom videu, jeho spolek získal podporu od ruské pravoslavné církve v Karlových Varech a ruské ambasády. Také se účastnil církevního obřadu na straně duchovenstva. Reportéři ČT se pokusili Randjeloviče oslovit, ale nic jim k případu nesdělil.
Randjelovič by měl podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Čermáka mít vliv v rámci srbské diaspory v Česku, kterou tvoří zhruba šest až deset tisíc lidí. Podle Koudelky by mohly ruské zpravodajské služby skrz něj šířit kremelskou propagandu a narativy.
Církev převádí majetky
Podezření, která se v Česku objevila kolem představitele ruské pravoslavné církve, není zdaleka jediné. V Evropě jsou i další podobné případy. „Například v září 2023 byli z Bulharska vyhoštění tři duchovní. Důvodem bylo jejich aktivní zapojení do hybridních aktivit ve prospěch šíření ruského vlivu a geopolitických zájmů Ruské federace, říká Koudelka.
Ruská pravoslavná církev v Karlových Varech začala na začátku roku převádět majetek na svou maďarskou odnož. Již dříve se spekulovalo o tom, jak má stát proti církvi zakročit, jestli ji zařadit na sankční seznam a její majetek zmrazit. To už ale nebude snadné, protože majetek už církev převedla. Kromě kostela a fary jde o nedalekou vilu Sofia v hodnotě mnoha desítek milionů korun.
„Myslím, že je potřeba postupovat vždy důsledně a postupovat tak, abychom dokázali konkrétní sankční kroky obhájit třeba i před soudními řízeními,“ dodává k případu Lipavský.
