Na ruské oslavy Hitlerovy porážky v Berlíně dorazili i Noční vlci. Policie jim odebrala zakázané vlajky

Na čtyři sta lidí se v Berlíně zúčastnilo Ruskem pořádaných akcí k 78. výročí konce druhé světové války. Z Česka přijeli také podporovatelé klubu Noční vlci, který má úzké vazby na ruského vůdce Vladimira Putina. Noční vlci porušili zákaz nošení vlajek u památníků, takže je museli odevzdat. Německý soud zakázal jak ruské, tak i ukrajinské vlajky v obavách z šíření ruské válečné propagandy.

Lidé z ruského velvyslanectví uctili památku padlých sovětských vojáků u několika sovětských památníků v německém metropoli. Pro členy delegace platila výjimka ze zákazu nošení vlajek a dalších symbolů v místech pietních aktů. Podle agentury DPA tak byly vlajky vidět například na akci ve čtvrti Treptow.

Policie uvedla, že sympatizanti proputinovského klubu Noční vlci, kteří přijeli do Berlína z České republiky, ale vlajky v rozporu s nařízením měli, a museli je proto odevzdat. Další členové Nočních vlků pak dorazili do Berlína z jiných částí Německa.

Na oslavy porážky nacismu v německém hlavním městě dohlíželo asi třináct set policistů. Policejní mluvčí hovořil o „převážně bezproblémovém průběhu“ akce. Policie se původně připravovala i na možné střety mezi proruskými a proukrajinskými aktivisty.

Ruští Noční vlci dorazili na Den vítězství do Berlína
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Zákaz vlajek i portrétů

Německá policie v pátek rozhodla, že během akcí u příležitosti výročí konce války se nesmí ukazovat vlajky, portréty Vladimira Putina, Alexandra Lukašenka a Volodymyra Zelenského a další symboly či slogany, aby se zabránilo jejich zneužití k válečné propagandě.

V sobotu ale správní soud nařízení zrušil. Nadřízený soud však nakonec 8. května rozhodl, že zákaz týkající se vlajek a symbolů platí. Zdůvodnil to tím, že v souvislosti s válkou na Ukrajině lze ruské a sovětské vlajky chápat jako vyjádření sympatií k Rusku, které sousední zemi napadlo, což je nepřijatelné.

Zákaz platí u památníků v centrálním berlínském parku Tiergarten, ve čtvrti Treptow a pankowském parku Schönholzer Heide.

Německý kancléř Olaf Scholz v úterním proslovu v Evropském parlamentu ve Štrasburku vyzval k užší spolupráci členských států a rychlým společným nákupům munice pro Ukrajinu, která se brání „brutální ruské invazi“. Napadené zemi slíbil další podporu.

Úterní vojenskou přehlídku v Moskvě Scholz považuje za demonstraci moci, kterou se Evropa nesmí nechat zneklidnit. „Prosperující, demokratická, evropská Ukrajina je nejjasnějším odmítnutím Putinovy imperiální, revizionistické politiky na našem kontinentu, která je v rozporu s mezinárodním právem,“ řekl Scholz, který v europarlamentu promluvil u příležitosti Dne Evropy.

Ruský velvyslanec se nedostal s věncem na hřbitov

Ve Varšavě v úterý stovky lidí protestujících proti ruské invazi na Ukrajinu zablokovaly cestu velvyslanci Ruska Sergeji Andrejevovi, který se svými spolupracovníky nesl věnec na hřbitov sovětských vojáků. 

Lidé na prostranství u hřbitova mezi dlaždicemi rozestavěli stovky modro-žlutých ukrajinských vlajek, symbolické hroby obětí ruské agrese, a umístili na něj makety domů zasažených raketami, které představovaly budovy zničené Ruskem v Buče, Chersonu, Bachmutu nebo Mariupolu. Z reproduktorů zněly sirény a zvuky výbuchů. „Chceme ukázat, že Rusko nebojuje s fašismem, ale fašismus obnovilo,“ řekla portálu onet.pl Wiktoria Pogrebniaková z iniciativy Euromajdan-Warszawa, která manifestaci zorganizovala.

Onet.pl píše, že ruská ambasáda se už dříve obrátila na polské úřady a požádala je o ochranu. Zřejmě to souviselo s tím, že protiruští demonstranti Andrejeva loni polili červenou barvou, která symbolizovala krev Ukrajinců. Mluvčí ministerstva zahraničí Lukasz Jasina řekl, že úřad před letošním výročím dostal ruskou nótu a že nedoporučil, aby představitelé ruské ambasády šli květiny na hřbitov položit.

Na estonsko-ruské hranici visí plakát s Putinem

V estonském městě Narva, které leží na hranici s Ruskem, vyvěsilo tamní muzeum plakát s portrétem Vladimira Putina. Ruského vůdce označuje za válečného zločince. Plakát visí na estonském hradu podél řeky Narva s výhledem na ruskou pevnost Ivangorod.

„Nejedná se o provokaci, ale o instalaci naplánovanou muzeem a organizací Propastop. Plakát bude vyvěšen několik dní. Jednoznačně připomíná přihlížejícím, že zde v Narvě je hranice s Ruskem,“ řekla ředitelka muzea Maria Smorževskih-Smirnova podle serveru Ukrainska Pravda.

Dodala, že Estonci si musí uvědomit, že nedaleko probíhá plnohodnotná válka, kterou Putin zahájil. „Považovali jsme za nutné vystavit tuto instalaci a připomenout veřejnosti, že všechno má svou cenu,“ uvedla Smorževskih-Smirnova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
17:27Aktualizovánopřed 3 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Z webových stránek, které zřídila venezuelská opozice ze zahraničí, vyplývá, že se v zemi pohřešuje přes deset tisíc lidí.
01:03Aktualizovánopřed 12 mminutami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 48 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Nové teplotní maximum zaznamenalo i Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 3 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 3 hhodinami

Krize na Krymu trvá, na jihu Ruska vzplál ropný sklad

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
12:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...