Den vítězství

Pouze s jediným historickým tankem a v nezvykle krátkém formátu si Rusko tradiční vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomnělo výročí porážky nacistického Německa. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se přehlídky neúčastnili zástupci západních zemí. Neproběhl ani tradiční průvod Nesmrtelného pluku.

Na mnoha místech Česka si ve středu lidé připomínají 79. výročí konce druhé světové války. Prezident Petr Pavel během dopoledního pietního aktu na pražském Vítkově zdůraznil, že bezpečí a svoboda nikdy nejsou zadarmo a někdy si vyžádají i tu nejvyšší oběť. Miliony vojáků padly, aby další generace mohly prožít život v míru, prohlásila hlava státu. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že všichni, kdo zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu Česku. V poledne na Pražském hradě prezident jmenoval generály.

Na svátek práce, který připadá na tuto středu, budou mít obchody standardně otevřeno. To ale neplatí pro Den vítězství 8. května, kdy musí prodejny nad dvě stě metrů čtverečních, tedy velké supermarkety, hobbymarkety nebo nábytkářské domy, ze zákona zavřít. Výjimku v tento den mají jen čerpací stanice, lékárny či obchody na místech s vysokou koncentrací cestujících, jako jsou letiště a nádraží. V souvislosti s takzvaným pálením čarodějnic 30. dubna a předpokládanými vyššími teplotami obchodníci v následujících dnech očekávají zvýšenou poptávku po surovinách na grilování.

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Rusko si připomíná Den vítězství ve druhé světové válce. V Moskvě se konala za přísných bezpečnostních opatření tradiční vojenská přehlídka za účasti prezidenta Vladimira Putina. Ten v proslovu uvedl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří podle něj bojují za zemi na Ukrajině. Akce se neúčastní západní politici, Putina naopak přijeli podpořit lídři některých postsovětských republik.

Polsko si 9. května připomíná osvobození koncentračního tábora Stutthof, konec druhé světové války ale podobně jako zbytek Evropy slaví o den dříve – a letos kvůli ruské invazi na Ukrajinu polští aktivisté dokonce bránili ruskému velvyslanci položit věnce u rudoarmějských hrobů ve Varšavě.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

Na čtyři sta lidí se v Berlíně zúčastnilo Ruskem pořádaných akcí k 78. výročí konce druhé světové války. Z Česka přijeli také podporovatelé klubu Noční vlci, který má úzké vazby na ruského vůdce Vladimira Putina. Noční vlci porušili zákaz nošení vlajek u památníků, takže je museli odevzdat. Německý soud zakázal jak ruské, tak i ukrajinské vlajky v obavách z šíření ruské válečné propagandy.

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka se po letech odmítání od bývalého prezidenta Miloše Zemana dočkal povýšení. Brigádním generálem ho v pondělí na Pražském hradě jmenoval na návrh vlády prezident Petr Pavel. Zeman obdobnému návrhu kabinetu v minulosti nevyhověl sedmkrát. Povýšen byl v pondělí také náčelník generálního štábu Karel Řehka nebo policejní prezident Martin Vondrášek.

V šesti ruských regionech na jihozápadě Ruska a na okupovaném Krymu nebudou letos 9. května tradiční vojenské přehlídky k oslavám konce Velké vlastenecké války, jak Rusové nazývají část druhé světové války v letech 1941–1945 po konci sovětsko-nacistického spojenectví. Místní úřady to zdůvodnily možnými útoky ze strany Ukrajiny. V Moskvě přehlídka bude, ale za přísných bezpečnostních opatření – včetně zákazu přeletu dronů nad ruskou metropolí.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí vystoupil v Moskvě s projevem na vojenské přehlídce konané k výročí konce druhé světové války. Ve své řeči mimo jiné prohlásil, že invaze na Ukrajinu byla jediné správné rozhodnutí a reakce na postup západních zemí a Kyjeva. Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v pořadu Události, komentáře shodli, že šéf Kremlu ve svém příspěvku pouze opakoval staré lži a neoznámil nic nového. Odráží se v tom podle nich neúspěchy ruských vojáků na bitevním poli.

Ruské oslavy devátého května jako Dne vítězství byly letos v Česku výrazně skromnější než v minulých letech. Odpadla tradiční recepce na ruském velvyslanectví. Před ambasádou naopak odpoledne protestovali aktivisté proti znásilňování ukrajinských žen ruskými vojáky.

Šéf Kremlu Vladimir Putin v projevu na přehlídce k výročí konce druhé světové války v Moskvě prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností – a za vlast nyní bojují ruská vojska v Donbasu. Invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva. Ukrajinští představitelé v reakci na Putinův projev uvedli, že invaze je jen důsledek ruských imperiálních ambic a šéf Kremlu je k smrti vyděšený.

Odbojáři z druhé světové války, vojáci i lidé pomáhající s propagací armády a jejích tradic v pátek na ministerstvu obrany obdrželi vysoká vyznamenání. Udělila jim je šéfka resortu Jana Černochová (ODS). Ocenění dostaly téměř dvě desítky osobností.

To, že je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Žid, podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neznamená, že na Ukrajině nejsou nacistické prvky. I nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev. Lavrov tuto konspirační teorii, která není doložena žádnými historickými důkazy, přednesl podle agentury Reuters v rozhovoru s italskou televizí.

Prezident Miloš Zeman se zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví. V projevu předneseném v ruštině stejně jako loni přirovnal nacismus k islamistickému terorismu a vyzval k boji proti teroristům, dokud si jejich činy nevyžádají stejně obětí jako činy nacistů. Den vítězství se v Rusku slaví 9. května, tedy o den později než na Západě.