Rusko si připomíná Den vítězství ve druhé světové válce. V Moskvě se konala za přísných bezpečnostních opatření tradiční vojenská přehlídka za účasti prezidenta Vladimira Putina. Ten v proslovu uvedl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří podle něj bojují za zemi na Ukrajině. Akce se neúčastní západní politici, Putina naopak přijeli podpořit lídři některých postsovětských republik.
„Jsme hrdi na účastníky speciální vojenské operace. Na všechny, kdo bojují v první linii, kdo pod palbou zásobují frontu, zachraňují raněné. Není teď nic důležitějšího než váš boj. Na vás teď spočívá bezpečnost země, na vás závisí budoucnost naší státnosti a lidu. Se ctí plníte svou povinnost, bojujete za Rusko,“ zdůraznil ruský prezident. Za „speciální vojenskou operaci“ Moskva označuje válku proti Ukrajině.
Vinu za rozpoutání nejhoršího pozemního konfliktu v Evropě od konce druhé světové války Putin opět svalil na Západ. „Proti naší vlasti byla znovu rozpoutána opravdová válka, ale postavili jsme se na odpor mezinárodnímu terorismu, ubráníme i obyvatele Donbasu, zajistíme naši bezpečnost,“ ujistil Putin. Obvinil Západ, že se snaží ovládat jiné země a zničit systém mezinárodní bezpečnosti a práva – a v tom podle Putina tkví příčina katastrofy, kterou prožívá ukrajinský lid.
Rusko napadlo Ukrajinu vojensky poprvé v roce 2014 po tamní revoluci a útěku prezidenta Viktora Janukovyče. Tehdy obsadilo Krym a vyslalo ozbrojence do bojů na Donbase, na jehož části pod ruským patronátem vnikly neuznané kvazistátní útvary. Ruská média také od té doby líčí Ukrajince odmítající příslušnost k Rusy vedenému jednotnému východoslovanskému národu jako následníky nacistů a loutky Západu v čele s USA, které podle propagandy usilují o zničení Ruska. V únoru 2022 pak Rusové zahájili nevyprovokovanou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu s původním cílem dobýt její hlavní město.
Jan Ludvík z Pražského centra pro výzkum míru upozornil na význam 9. květen v Ruské federaci. „Den vítězství je v Rusku jedním z národních svátků, národních dnů. Je to součást ruského národního mýtu o tom, co je Rusko, proč je Rusko velké, proč má být velmocí,“ okomentoval.
Putin podle něj v proslovu hovořil k domácímu publiku, které tento výklad akceptuje. „Publikum jinde tento narativ nepříjímá,“ dodal.
Vojenské techniky ubylo, Rusko ji potřebuje na frontě
Ulice Moskvy v předvečer Dne vítězství zaplavily rudé vlajky symbolizující Sovětský svaz se svatojiřskou stuhou, která se masově začala používat po první ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014. Na Rudém náměstí v úterý pochodovaly tisíce vojáků včetně těch, kteří se účastnili obnovené invaze do sousední země zahájené loni v únoru.
Vojenské techniky ale výrazně ubylo. Zatímco před invazí na Ukrajinu se ukázalo ve formacích 197 vojenských vozidel a vloni 131, letos to bylo jen 51 kusů techniky. Pětinu z ní dodal čečenský vůdce Ramzan Kadyrov.
„Počet vojáků byl podobný jako loni, tedy asi deset tisíc, ale techniky bylo podstatně méně. Byly tam kromě historických tanků pouze obrněné vozy a raketové komplexy, ale opravdu toho letos v Moskvě moc k vidění nebylo,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.
Na přehlídce byla poprvé předvedena obrněná vozidla Achmat a Spartak. Armáda ukázala i obrněné vozy Tigr-M a Bumerang, taktické rakety Iskander i strategické rakety Jars a systém protivzdušné obrany S-400 Triumf, napsala agentura RIA Novosti.
Zrušen byl tradiční přelet bojových letadel a vrtulníků. „Po Rudém náměstí tentokrát nepojedou modernější tanky, protože je jich potřeba na frontě. V historické části vyjedou jen T-34, které se významným způsobem zúčastnily druhé světové války,“ řekl s odkazem na ruská média Libor Dvořák z Českého rozhlasu Plus.
Ludvík však upozornil, že Rusko na Ukrajině utrpělo velké ztráty, „ale ne do té míry, že by nemohlo někde najít dvanáct tanků, aby se projely po Rudém náměstí“. Některých vojenských přehlídek v menších městech se totiž moderní technika v omezeném množství účastnila. Moskva tak podle něj zvolila cestu symbolů. „Pravděpodobně chtějí ukázat, že ze všech sil bojují se Západem,“ dodal v Horizontu ČT24.
Německý kancléř Olaf Scholz v Evropském parlamentu ve Štrasburku označil vojenskou přehlídku v Moskvě za demonstraci moci, kterou se Evropa nesmí nechat zneklidnit. „Zůstaňme neochvějní v podpoře Ukrajiny – tak dlouho, jak bude třeba. Nikdo z nás se přece nechce vrátit do doby, kdy v Evropě platilo právo nejsilnějšího,“ konstatoval Scholz.
„Prosperující, demokratická, evropská Ukrajina je nejjasnějším odmítnutím Putinovy imperiální, revizionistické politiky na našem kontinentu, která je v rozporu s mezinárodním právem,“ dodal kancléř.
Podpora z postsovětského prostoru
Západní politici už podruhé přehlídku ignorují. Pozvánku nedostaly ani velvyslankyně velké Británie a Spojených států, uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rogov. Londýn a Washington přitom byly hlavními spojenci Moskvy za druhé světové války.
„Na rozdíl od loňského roku účast na vojenské přehlídce osobně přijali a do Moskvy už přiletěli prezidenti Běloruska, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a také premiér Arménie Nikol Pašinjan. To znamená, že Rusko zřejmě účast hlav cizích zemí využije k tomu, že se bude snažit Západu ukázat, že se i přes vojenský vpád na Ukrajinu nepodařilo zemi izolovat a má stále své přátele,“ míní Rožánek.
Přítomnost lídrů dalších postsovětských zemí ocenil v proslovu i sám Putin. Z Kremlu přišel na tribunu na Rudém náměstí v doprovodu prezidentů Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu Kasyma-Žomarta Tokajeva, Sadyra Žaparova, Imomaliho Rachmona, Serdara Berdymuhamedova, Šavkata Mirzijojeva a také arménského premiéra Nikola Pašinjana a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.
Vedle prezidenta se na tribuně nacházel Gennadij Zajcev, kterého TASS označil za „legendu“ sovětských a ruských tajných služeb, a po druhé straně osmadevadesátiletý Jurij Dvojkin, který se za druhé světové války na západní Ukrajině podílel na zničení odboje ukrajinských nacionalistů.
Zrušené průvody
Přehlídka se koná za přísných bezpečnostních opatření, která byla přijata také v návaznosti na údajné dronové útoky na Kreml z minulého týdne, z nichž ruští představitelé obvinili mimo jiné Ukrajinu a označili je za pokus Kyjeva zabít Putina. Ukrajina to odmítla. Škody po nedávných útocích připisovaných Ukrajině v poslední době utrpěla také řada dalších objektů kritické infrastruktury v Rusku.
Víc než dvacítka ruských měst převážně v příhraničních oblastech letos průvody zrušila – údajně z bezpečnostních důvodů. „Jsou to všechno regiony a města, která leží v jihozápadním Rusku – to znamená nedaleko ukrajinských hranic. A Ukrajincům, kteří většinou nepřiznávají, že jsou to jejich drony, jejich zbraně, se daří útočit na ruská vnitrozemí. Proto asi ruské úřady v některých místech oslavy Dne vítězství zrušily,“ vysvětluje Rožánek.
Zrušena byla letos také tradiční součást oslav Dne vítězství, pochod Nesmrtelného pluku. Při něm lidé nesou portréty svých příbuzných, veteránů z druhé světové války. Ruský režim se obává, že by někteří účastníci ukázali fotografie padlých v současném konfliktu na Ukrajině.
Ruské nezdary na Ukrajině
Oslavy výročí porážky nacismu přicházejí v době pokračujících ruských ztrát ve válce na Ukrajině a také před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou, jejímž cílem má být osvobození Ruskem okupovaných území.
Stejně jako loni se objevily zprávy, že Putin by rád prezentoval na Den vítězství nějaký úspěch své armády. Loni jí údajně nařídil do 9. května obsadit celý Donbas, letos už prý šlo jen o jediné město – Bachmut.
„Někteří zasvěcení říkají, že Putin požadoval dobytí Bachmutu do devátého května, aby se jím mohl pochlubit, jenže k tomu nedošlo z řady důvodů včetně vyhrožování Jevgenije Prigožina, že stáhne wagnerovce z Bachmutu. Pro Putina je to velmi nepříjemné a zároveň to ukazuje, v jakém rozvalu se Rusko nachází, protože nejen, že není schopno na Ukrajině vojensky zvítězit, ale jak se zdá ani není schopno svorné reakce na to, co se odehrává, a do vysoké politiky míří lidi jako Prigožin nebo (čečenský vůdce) Kadyrov,“ poznamenal Dvořák.
Rusko slaví vítězství ve druhé světové válce o den později než většina zemí Evropy, protože v době, kdy nacistické Německo 8. května podepsalo kapitulaci, bylo v Moskvě vzhledem k časovému posunu již po půlnoci, tedy 9. května.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už navrhl parlamentu, aby si Ukrajina nově připomínala vítězství nad nacismem 8. května, stejně jako zbytek Evropy. Dosud ho slavila stejně jako Moskva o den později. „Stejně jako tehdy i nyní bojujeme za to, aby nikdo nikoho znovu nezotročil a nezničil jiné státy. Toto zlo, které se vrátilo v podobě moderního Ruska, stejně jako nacismus znovu porazíme,“ zdůraznil Zelenskyj.
