Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
Připomínky osmasedmdesáti let od konce druhé světové války vnímá Kroupa i v kontextu už víc než rok trvající otevřené invaze Ruska na Ukrajinu. „Musíme si uvědomit, že dějiny zvláště té druhé světové války nám připomínají, že svět může zešílet. To se dnes děje na východě a těžko hledat cestu, jak tomu zabránit,“ zmínil.
Myslí si, že současná situace skýtá množství historických paralel, ze všeho nejvíc mu připomíná situaci v září 1938. „Také jsme byli přepadeni a oloupeni o část našeho území,“ řekl. Rovněž ho překvapil „starý“ způsob vedení války, kterou by si v jednadvacátém století dříve těžko představil, a místy mu kvůli bojům v zákopech připomíná spíše vůbec první celosvětový konflikt.
V souvislosti s oslavami výročí si myslí, že je důležité připomínat hlavně české hrdiny, kteří během konfliktu a v době nesvobody odvážně bojovali za svoji zem, ať už na východní, nebo západní frontě. Přiznává, že velký podíl na konci války a osvobození Československa v roce 1945 nesla Rudá armáda, i přesto si ale myslí, že je nutné připomínat také problematické aspekty osvobození.
„S ní přišlo bohužel i obrovské násilí na civilním obyvatelstvu. To nikdo nečekal. Tisíce a tisíce znásilnění, krádeží. To je nesrovnatelné s jakoukoliv jinou armádou té doby. To je také potřeba říct,“ dodal s tím, že to ale podle něj nesnižuje enormní nasazení Sovětů proti nacistickým vojskům.
Jako kočka, která otevřela myši klec
Zatímco západní Evropa si připomíná konec války 8. května, země, které byly součástí bývalého Sovětského svazu, svátek slaví až o den později. Nově by se tento svátek měl slavit už osmého i na napadené Ukrajině, což prezident Volodymyr Zelenskyj vysvětluje „posílením jednoty národů Evropy“.
Kroupa tento krok ocenil a zmiňuje, že právě oslavy takzvaného Dne osvobození 9. května využíval Sovětský svaz jako ideologickou zbraň pro vymezení vlivu svého impéria. Zelenskyj podle něj měl tento návrh předložit už loni. „Všechny zotročené národy a země musely slavit 9. května, všichni věděli, že konec války se slaví 8. května. Ta kapitulace byla jednoznačná. Ale Josif Stalin to používal jako jakýsi prsten moci,“ řekl.
Osvobození je dle něj i vzhledem k další historii Československa důležité vnímat s tím, že z osvobozenecké armády se později stala okupační. „S osvobozením se to má tak, jak napsal kolega Adam Drda. My jsme byli jak myš zavřená v kleci a přišel kocour, který klec otevřel. Ale začal si s námi pohrávat a svobodu nám nedal. Sovětský svaz nás osvobodil, ale svobodu nám nepřinesl,“ vysvětlil svoji tezi.
Vyprávět příběh
Květnové vzpomínkové dny by podle něj měla společnost vnímat hlavně jako radostnou oslavu svobody. Připomínat si dějiny by se mělo pomocí osudů a hodnot, nikoliv „v monstrózním hávu betonových staveb a pomníků,“ míní.
„Odchází válečná generace, která nám 78 let vypráví o tom, aby se ta hrůza už neopakovala. Najednou tato generace zmizela a zůstávají nám jen ty paláce. Zásadní je vyprávět si příběhy a sdělovat si o této zkušenosti,“ doplnil.
I kvůli historické paměti bude rezolutně potrestaný ruský vládce Vladimir Putin, protože na principu spravedlnosti stojí západní svět, odpověděl Kroupa na dotaz, zda půjde vymáhat spravedlnost u válečných zločinů spáchaných na Ukrajině.
Právě tento konflikt vnímá jako zásadní pro další vývoj lidstva. „Jsme ve velice vážné situaci, která může skončit naprostým rozvratem civilizace. Jsme na pokraji třetí světové války a dotýkáme se opravdu hrůzných možných apokalyptických řešení, které vůbec nikdo nechce připustit,“ sdělil. Kvůli tomu, že Rusko disponuje jadernými zbraněmi, si podle něj s Putinovým režimem neumí mezinárodní společenství poradit.
Právě ruskému vládci by pak rád vzkázal krátkou větu: „Těš se na kriminál.“ Dodal, že by pro něj navrhl nejvyšší trest. „Má být jednoduše odstraněn. Nedovedu si představit, že by odešel s doživotním trestem. Moje spravedlnost to potřebuje. Jsem křesťan, katolík, takže trest smrti je pro mě velmi složitý, ale v tomto případě ano.“
Nezisková organizace Post Bellum, kterou Kroupa vede, podle něj má ze sbírek na veřejných účtech několik desítek milionů korun. Na pomoc Ukrajině plánují poskytnout terénní sanitky a hlavně zdravotnické potřeby pro vojáky. Naposledy nakoupili také padesát vysokokapacitních generátorů.
