Na mnoha místech v Česku si lidé připomínali 78. výročí konce druhé světové války. Hlavní ceremoniál se uskutečnil tradičně na pražském Vítkově, věnce k památníku přišli položit politici, zástupci církve i veteránských spolků. Historické události si na místě připomněly desítky lidí. Vzpomínkové akce měly naplánované také v dalších městech – třeba v Brně, v Lázních Velichovky nebo v Hrabyni.
„Generace tehdejších sovětských vojáků nenese odpovědnost za to, čím je dnešní Rusko. Úcta k padlým by se neměla stávat obětí dnešních nadšených šiřitelů ruské propagandy, jako jsou Noční vlci, nebo jejich čeští podporovatelé. Jejich aktivity nemají s pietou nic společného a jsou spíše zneuctěním památky těch, kteří položili své životy,“ prohlásil Pavel na Vítkově.
Podle něj připomínka druhé světové války má v sobě bolestivý paradox. „Země, jejíž jméno nesly hlavní síly, které se podílely na osvobozování Československa, tedy první, druhý a čtvrtý ukrajinský sbor, je dnes sama objektem agrese jedné z tehdejších vítězných mocností, Ruska,“ poznamenala hlava státu. Podle Pavla připomíná konflikt na Ukrajině rozsahem a mírou destrukce bojiště druhé světové války.
Prezident zároveň připomněl někdejší mnichovskou dohodu, kdy se části území muselo vzdát Československo. „Nejhorší je nepoučit se. Jsem velice hrdý na to, že Česká republika od prvních dní války na Ukrajině ji velice intenzivně podporuje,“ dodal.
Fiala: Je potřeba, aby Rusko se svou agresí neuspělo
Události druhé světové války je potřeba podle premiéra Petra Fialy (ODS) připomínat v souvislosti s aktuálním zhoršením bezpečnostní situace. „V souvislosti s tím, že nedaleko od nás probíhá válka, která svými hrůzami připomíná tragédii druhé světové války. To všechno nás upozorňuje na to, že bezpečnost, nezávislost, svoboda nejsou samozřejmé věci,“ řekl předseda vlády. Podle něj má Česko výhodu, že je členem EU a NATO. Dodal také, že je potřeba Ukrajinu dál podporovat.
Česko podle premiéra díky zkušenostem s totalitami a okupacemi od počátku Ukrajině poskytovalo pomoc humanitární i vojenskou. Stalo se tak příkladem pro mnoho zemí, které se přidávaly, podotkl předseda vlády. Zmínil, že Česko podporuje také ukrajinské ambice začlenit se do západních uskupení.
Fiala ocenil i solidaritu lidí, kteří poskytli pomoc a útočiště uprchlíkům, a to hlavně ženám a dětem. Poukázal také na to, že Češi věnovali ve sbírkách nemalé částky na humanitární i vojenskou pomoc.
„Nikdo z nás není žádným válečným štváčem, nikdo z nás nechce válku prodlužovat. Na druhou stranu nemůže Ukrajina obětovat nic z toho, co je její, na co má historické právo, co jí někdo ukradl. Pokud hovoří někdo o míru a o cestách k jeho dosažení, stoprocentně jsem všemi deseti pro, abychom přispívali k mírovému řešení, ale ne za cenu toho, že Ukrajina bude muset vydat nějaké své území,“ uvedla na Vítkově ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Podle ní členství v NATO představuje i závazek podílu na společné obraně a Česko by nemělo být „černým pasažérem“. Ministryně dodala, že armádu čeká modernizace. Zmínila budování těžké brigády, rozhodnutí o nákupu bojových vozidel pěchoty či přístupu k nadzvukovému letectvu i připravovaný nábor.
Podobně se vyjádřili i šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) či předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj začátek ruské agrese na Ukrajině připomínal to, co předcházelo před osmi desetiletími vzniku protektorátu a vypuknutí války, protože „velmoci byly tolerantní k diktátorovi“. Českou odpovědností a závazkem je pomoci Ukrajině uspět a vyhrát, řekla Pekarová Adamová. Republika podle ní ukazuje, jak je potřeba se zachovat v případě, když je někdo napaden.
Vzpomínková akce na Vítkově začala vojenskou přehlídkou. Velitel čestné jednotky podal hlášení prezidentovi. Zazněla hymna. Za zvuků chorálu Ktož sú boží bojovníci pak vojáci přinesli historické armádní prapory.
Jako první položila věnec k hrobu neznámého vojína hlava státu, po ní se přišli poklonit předsedkyně a předseda obou parlamentních komor a premiér. Nechyběli ministryně obrany, náčelník generálního štábu, pražský primátor a kardinál. Přišli také veteráni, zástupci veteránských spolků či sokolové. Přítomní uctili minutou ticha památku vojáků, kteří položili život při obraně vlasti. Historické události si přišly připomenout také desítky lidí.
Odpoledne pak památku obětí nacistické okupace uctí lidé u památníku na pražském Klárově.
Oslavy svobody po celém Česku
V Plzni skončily každoroční Slavnosti svobody. Letos poprvé veteráni nepřijeli, mnozí zemřeli nebo jim už zdravotní stav nedovolil absolvovat náročnou cestu a program. I tak 34. ročník slavností podle odhadu magistrátu navštívily desetitisíce lidí.
Pondělní program pokračoval v Plzni především v režii organizace Paměť národa, která na náměstí uspořádala dopolední běh či odpolední koncerty. „Zájem o běh navzdory chladnému ránu překročil naše očekávání. Na trasy se postavilo dohromady asi 360 běžců, včetně rodin amerických a belgických veteránů,“ dodal ředitel Paměti národa Plzeňský kraj Jiří Kunc.
Konec druhé světové války si připomněli i v Brně u Kounicových kolejí. Jde o místo věznění a poprav účastníků protinacistického odboje.
Dalším místem piety se stal také národní památník v Hrabyni. Ten byl vybudován na místě nejtěžších bojů během ostravsko-opavské operace, které se účastnil rovněž první československý armádní sbor. Byl to klíčový bod pro následné osvobození Ostravy. Památník představil novou expozici.
Na cestu Přerovskem zase vyrazila Kolona vítězství složená z historických vojenských vozidel. Třeba v Troubkách lidé uctili i památku šesti amerických letců, kteří tam zahynuli při bitvě nad Hanou.
Další událost posledních hodin války si připomněli v Lázních Velichovky u Jaroměře na Náchodsku. Konvoj amerických vojáků sem 8. května 1945 dorazil z Plzně a doručil německému velení skupiny armád Střed podmínky kapitulace z Remeše.
Pietní setkání se konalo také na pražských Olšanských hřbitovech u pomníku vojákům Rudé armády. Kromě politiků se ho zúčastnili také představitelé České obce sokolské. Přišel také Vitalij Usatyj, který nyní v Česku zastupuje Ukrajinu jako chargé d'affaires. Spolu s českými politiky připomněl podíl ukrajinských vojáků na osvobozování Československa.
